iDNES.cz

V Ostravě už zkouší buněčnou terapii, lék vyrobili z krve pacientky

  15:50
Poprvé v historii aplikovali lékaři Fakultní nemocnice Ostrava ženě s nádorovým onemocněním buněčnou terapii. Jde o preparát, který nechal mezinárodní výzkumný tým kliniky vyrobit z krve pacientky.

„Paní Křístkové jsme odebrali důležité imunitní buňky, do kterých byly v laboratoři vpraveny informace o vlastnostech jejího nádoru a o jeho strukturách. Krevní preparát, který touto úpravou vznikl, jsme vrátili do jejího těla, kde v tuto chvíli modifikované buňky ničí nádorové, a to imunitním mechanismem,“ objasnil princip léčby nové generace vedoucí výzkumného týmu Kliniky hematoonkologie Michal Šimíček. Tyto preparáty z krve pacienta dokážou na světě vyrobit jen čtyři farmaceutické společnosti.

„Paní Jenovefa Křístková k nám přišla v září 2021, kdy jí lékaři diagnostikovali rakovinu lymfatického systému. Zahájili jsme standardní léčbu, ale nádor byl tak agresivní, že nestačila. Proto jsme jí navrhli možnost buněčné terapie s tím, že jde o léčbu hrazenou pojišťovnou, která je ve stadiu experimentů,“ uvedl ošetřující lékař Juraj Ďuraš.

„Pacientka souhlasila a dnes je bez zjevných známek aktivity základního onemocnění. Celkovou účinnost léčby ale budeme hodnotit speciálním vyšetřením až s odstupem přibližně dvou měsíců,“ upozornil lékař.

Mezinárodní výzkumný tým touto buněčnou terapií naznačil další cestu vývoje léčiv. „Jde o zcela novou generaci buněčné terapie, která by měla lidem pomáhat v příštích deseti až patnácti letech,“ je přesvědčen přednosta Kliniky hematoonkologie Roman Hájek.

„Největší předností námi vyvíjeného typu léčiva by mělo být jeho výrazně širší použití. Nyní je jeho zdrojem samotný pacient. Pracujeme ale na imunoterapii, jejímž základem bude krev od zdravého dárce. Naším cílem je, aby byl takto vyrobený preparát k dispozici ne pro jednoho, ale pro celou skupinu pacientů se stejnou diagnózou,“ dodal Hájek.

Levnější i snazší léčba

Pokud by se léčivo nevyrábělo jen pro konkrétního dárce, nebyla by výroba tak nákladná.

„Krevní preparát v tomto případě stál osm milionů korun, pokud ale bude vyráběn pro větší skupinu lidí, budou náklady nižší. My ho pak můžeme mít v nemocnici aktuálně k dispozici a dokážeme ho aplikovat více pacientům v relativně kratším čase,“ naznačil plány do budoucna ředitel nemocnice Jiří Havrlant. Tyto představy by podle lékařů mohly být reálné za tři až čtyři roky.

Dnes musí pacient na léčivo čekat čtyři až šest týdnů. „U paní Křístkové jsme čekali čtyři týdny, než nám americká farmaceutická společnost preparát poslala,“ podotkl Hájek s tím, že v příštím roce lékaři hematoonkologické kliniky počítají s možností zahájit tuto léčbu u dalších deseti až dvanácti pacientů.

Fakultní nemocnice Ostrava je v tuto chvíli jedním ze tří klinických pracovišť v České republice, které se na vývoji buněčné terapie podílejí. „Vývoj probíhá u nás, ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a v Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. Věříme, že v budoucnu se bude tato terapie využívat nejen u onkologických pacientů, ale také při léčbě autoimunitních nebo virových onemocnění,“ přiblížil Šimíček.

Nebylo nad čím váhat, dostala jsem šanci žít

Jenovefa Křístková je první pacientkou, které lékaři výzkumného týmu Kliniky hematoonkologie aplikovali 11. října letošního roku buněčnou terapii. „Že jsem nemocná, jsem zjistila loni v září, kdy jsem si nahmatala v třísle bulku,“ vzpomíná sedmdesátiletá pacientka, která až do té chvíle žila aktivním životem.

„Miluji hory, zvlášť ty v Česku, ale s rodinou máme prošlapané i Dolomity a Alpy,“ vzpomíná dnes opět aktivní žena, která ještě před dvěma měsíci trpěla bolestmi a lůžko opouštěla jen minimálně. „Léčba, kterou lékaři zahájili koncem minulého roku, vypadala zpočátku dobře a já uvěřila, že budu patřit k těm, co měli štěstí a rakovinu přežili. Na jaře se ale bolesti vrátily, mnohem větší než předtím a já jsem pochopila, že loňské Vánoce byly asi ty poslední.“

Pak ale přišli lékaři s návrhem použít v jejím případě buněčnou terapii. „Pro mě to vlastně nebylo žádné riziko. Mohla jsem buď souhlasit a možná uspět, nebo zemřít. Tak jsem řekla ano. I když jsem věděla, že budu vůbec první, na kom lékaři novou terapii otestují,“ dodala žena, která na setkání s novináři přišla bez bolesti a bez jakékoliv potřeby pomoci.

A stejně tak samostatná je i doma. „Zatím jsem ještě trochu unavená, když něco dělám, ale už se vydávám na kratší vycházky po okolí a věřím, že než přijdou Vánoce, zajedu společně s rodinou i na kratší výlet do hor.“

zpět na článek