Blíží se verdikt, co s Dolem Staříč. Okolní obce jsou pro podzemní laboratoř

  18:10
Stále nejasno je v otázce, zda v podzemí někdejšího Dolu Staříč na Frýdecko-Místecku vznikne vědecká laboratoř. Příliš času přitom nezbývá. Rozhodovat budou hlavně peníze. Starostové okolních obcí tento projekt plně podporují.

Letecký pohled na Důl Staříč na Frýdecko-Místecku, kde by mohla vzniknout špičková podzemní laboratoř. | foto: ČTK

Plánů na využití podzemí i povrchu bývalého Dolu Staříč bylo několik, kraj ale nedávno podpořil dvě varianty – Centrum pokročilých technologií zaměřené na využívání čisté energie a GestNet Underground Lab, tedy podzemní laboratoř.

O tom, který projekt nakonec uspěje, se bude teprve rozhodovat. Starostové měst a obcí z okolí šachty nedávno podpořili stavbu podzemní laboratoře.

„Nechceme, aby se nám tu zhoršilo životní prostředí, nechceme tu logistické plochy,“ vysvětlil starosta Staříče Libor Macháček, proč obec podpořila projekt podzemní laboratoře VŠB. „To, co navrhuje VŠB, je pro nás optimální využití podzemí. Špičkové vědecké pracoviště je rozhodně lepší než solární panely a tři haly bez bližšího určení, které by mohly skončit jako sklady.“ 

A pro vznik laboratoře je rovněž starosta Brušperka Petr Měkýš.

„Šlo by o smysluplné využití tohoto prostoru, určitě lepší než nějaké průmyslové. Nikdo nechce mít v sousedním katastru další zdroj znečištění. Podzemní laboratoř by určitě prospěla celému regionu, přilákala by i lidi. Brušperk by z toho mohl mít i několik výhod, do plánu se nám podařilo prosadit úpravy zaměřené na lepší zadržování vody v krajině, vybudování biotopu v obecním lese, což zlepší životní prostředí,“ vysvětlil brušperský starosta.

Na rozhodnutí, co s areály bývalého Dolu Staříč bude, už příliš času nezbývá. Podle plánu by se šachta měla začít zasypávat už na začátku příštího roku.

Chceme vybudovat podzemní Sillicon Valey, plánuje děkan

„V tuto chvíli jsou na tuto lokalitu přihlášeny dva projekty, oba získaly podporu kraje. Chápeme, že je potřeba čas na přípravu. Slíbili jsme, že do doby, než budou vyřešeny některé technické problémy, případně otázka udržitelnosti, se zásypem počkáme,“ reagoval Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku Diamo, jenž má útlum šachet v regionu na starosti. „Nemůžeme ale čekat dlouho. Máme ještě určitý časový prostor, ale každé další prodlužování a čekání by vše prodražovalo.“

Roční provoz šachty vyjde zhruba na 80 milionů korun. Vedle finančních otázek budou o osudu podzemní laboratoře rozhodovat i přírodní podmínky.

„Je to plynující důl, jsou tu otázky udržitelnosti a finančního zajištění těchto projektů. Bez jejich zodpovězení nemůžeme říct, co bude dál,“ dodal Kašpar.

Času rychle ubývá

Časový tlak netěší ani autora projektu hlubinné laboratoře, děkana Hornicko-geologické fakulty ostravské VŠB-TU Vladimíra Slivku.

„Je to trochu začarovaný kruh. Dokud nebude změněno usnesení vlády, že se důl nezasype, nemůžeme podepisovat jednotlivé projekty, které zase ukážou, jak by byla laboratoř finančně zabezpečená. I tak se ale snažíme vyřešit financování projektu co nejdříve,“ komentoval přípravy děkan Slivka. 

„Možné příjmy budeme řešit příští týden, kdy se budeme bavit se zájemci, takzvanými stakeholdery, kolik by byli ochotni platit. Předpokládáme, že po pěti letech bychom mohli dosáhnout samofinancování celého projektu,“ dodal.

V bývalém areálu Dolu Staříč může vzniknout unikátní podzemní laboratoř.

V bývalém areálu Dolu Staříč může vzniknout unikátní podzemní laboratoř.