iDNES.cz

Hornické Karvinsko v dlouhověkosti překvapivě překonává i horské oblasti

  12:58
Žofie Ploticová z Bohumína v květnu oslavila 105 let. Žena, která nyní bydlí v domově pro seniory v Petřvaldu na Karvinsku, v tomto regionu není výjimkou. Podle statistiky v něm žije 15 sto a víceletých lidí, v celém kraji je takových lidí šestapadesát.

Titul nejstaršího muže Ostravy-Jihu drží 103letý Jan Gomola, který dětství prožil u pralesa Mionší u Dolní Lomné. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

„O tomto prvenství jsme nevěděli a je pro nás překvapením. Zvlášť když lidé na Karvinsku vždy tvrdě pracovali hlavně v hornictví,“ podotkl k číslu mluvčí karvinského magistrátu Lukáš Hudeček.

Ač by se dalo čekat, že dlouhověkost bude dominovat spíše v horských částech kraje, není tomu tak.

„Za Karvinskem totiž následuje Ostravsko s třinácti lidmi nad sto let,“ uvedl Jan Halva z Českého statistického úřadu a doplnil, že sto a víceletých je v kraji 43 žen a 13 mužů. Loni zde byla nejstarší obyvatelkou žena narozená v roce 1911.

Na klidnějším a hornatém Bruntálsku dosáhly tak vysokého věku jen čtyři ženy a třeba na Frýdecko-Místecku dva muži a sedm žen. „Krajský průměr je 4,6 obyvatele nad 100 let na 100 tisíc obyvatel,“ doplnil Halva.

Podle demografa Tomáše Fialy má Karvinsko u sto a víceletých obyvatel opravdu nadprůměrnou hodnotu 6,1, což přesahuje i celorepublikový průměr, který činí 5,8.

„Možná to má vysvětlení. Lidé ve městech mají dostupnější lékařskou péči a také platí, že ti vzdělanější se obecně dožívají vyššího věku. Více dbají o své zdraví, jsou méně náchylní k některým rizikům, jako je alkohol, kouření, špatná životospráva, a nevykonávají riziková nebo zdraví škodlivá povolání. I tento fakt mluví spíše pro města než vesnice. V republice se nejvyššího věku dožívají obyvatelé Prahy,“ zmínil Fiala.

Dodal však, že lidé se mohou ve stáří stěhovat ke svým dětem či do ústavních zařízení nebo dotyčný člověk mohl část života prožít někde jinde.

Pokud jde o střední délku života, je na tom nejlépe Praha

„U sto a víceletých se jedná o poměrně malé počty lidí. Výsledky ovlivňují náhodné odchylky úmrtnosti jednotlivců od krajského či republikového trendu. Jde tedy spíše o zajímavá čísla, z nichž se ale nedá udělat závěr o úrovni úmrtnosti v daném regionu,“ vylíčil demograf. 

Relevantnější údaj charakterizující úmrtnost je podle něj střední délka života čili naděje dožití (statistický údaj udávající průměrný, tedy předpokládaný, věk, jehož dosahují členové dané populace, pozn. autora). 

V tomto případě se podle tabulek u měst s rozšířenou působností liší střední délka života zvlášť u mužů, kdy vedou Frýdek-Místek, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice a Opava. U žen je to hlavně Opavsko.

V období 2017 až 2018 byla v Moravskoslezském kraji naděje dožití mužů 74,53 roku a žen 81,05 roku. Celorepublikové údaje jsou jen nepatrně vyšší u žen, a to 81,89 roku, a mužům přidávají 1,5 roku. Z krajů je na tom nejlépe Praha, kde muži žijí v průměru 78,25 roku a ženy 82,95 roku.

„Moravskoslezský kraj na tom však není v republice nejhůře. Menší naději dožití mají v Ústeckém a Karlovarském kraji,“ sdělil Fiala.

zpět na článek