Univerzity firmám, firmy vojákům, vojáci vysokým školám. Vyšší propojení mezi univerzitním výzkumem, průmyslem a armádou navrhují účastníci konference Defence Tech Innovation 2026 pořádané Svazem průmyslu a dopravy ČR v aule Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Volba místa byla více než symbolická. S obranným průmyslem má v Moravskoslezském kraji spojitost možná více firem, než by se mohlo na první pohled zdát.
Členy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) tady totiž nejsou jen primárně strojírenské podniky jako Tatra nebo Brano, ale třeba i společnost Singing Rock, dceřiná firma Lanexu Bolatice, která vyrábí například horolezecká lana a postroje.
Akce, která je svého druhu první v České republice, reaguje na měnící se bezpečnostní situaci v Evropě a potřebu technologické soběstačnosti.
„Válka se vrátila na evropský kontinent a ukazuje nám jednu zásadní věc: bezpečnost prostě není samozřejmost, musíme se o ni starat,“ uvedl prezident pořádajícího Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. „V prostředí, kde Rusko i asijské ekonomiky do obrany masivně investují, si nemůžeme dovolit pasivitu.“
Česká republika jako nejprůmyslovější země EU musí podle něj využít svůj potenciál, obranné investice označil předseda Svazu průmyslu za motor inovací. „Každá koruna investovaná do obranných technologií má sekundární efekt v civilní ekonomice, v inovacích, v exportu i v pracovních místech,“ dodal Rafaj.
Zájem firem potvrzují i zjištění agentury CzechInvest. „Jednaosmdesát procent výrobních a technologických firem v Česku považuje spolupráci s obranným sektorem za strategickou příležitost pro svůj růst a polovina podniků už kvůli zapojení do společných projektů se zbrojaři aktivně investuje,“ přiblížil výsledky průzkumu mezi účastníky nedávného networkingového setkání Tech4Defence ve Zlíně mluvčí agentury Zdeněk Vesecký.
Nezastupitelná je podle účastníků ostravské konference i role akademické sféry. „Univerzita nabízí půdu pro propojování světů průmyslu a veřejného sektoru. Nejde jen o poskytnutí prostor, jsme schopni do celého ekosystému přispívat konkrétními výsledky,“ vysvětlil rektor VŠB-TUO Igor Ivan.
Kraj jako strategický region
Podobné aktivity také mohou vylepšit financování vysokých škol. Například v případě VŠB-TUO tvoří státní dotace pouze třetinu rozpočtu a zbytek musí univerzita získávat třeba i spoluprací s firmami.
K efektivnímu zapojení do výzkumu však univerzity potřebují včasné informace. A tady mohou pomoci třeba vojáci, kteří mohou tušit, co budou za několik let potřebovat.
„Technologie, které zkoumáme, musíme znát pět až deset let dopředu. Musíme mít náskok, aby ve chvíli, kdy nastane krize, už existovali experti, kteří je umí okamžitě použít,“ vysvětlil Vít Vondrák, ředitel superpočítačového centra IT4Innovations.
A zapojit by se měl i stát. Velkým problémem při zavádění novinek je totiž i administrativní zátěž. „Pokud chceme být konkurenceschopní, musíme nové technologie testovat a zavádět v řádu měsíců, ne let,“ uvedl Lumír Srch ze společnosti ITS.
Na důležitost inovací a regionálního ukotvení poukázal také Andrej Čírtek, tiskový mluvčí nejen zbrojařské skupiny CSG, pod kterou spadá i kopřivnická Tatra a její dceřiné firmy.
„CSG dává velký důraz na inovace, do našich produktů promítáme nejnovější trendy a poznatky. Zejména v bezpečnostní oblasti a obraně, kde působí řada našich firem, je klíčová spolupráce státu, průmyslu a akademického sektoru,“ konstatoval Čírtek. „A za strategický region, kde se moderní průmysl s bezpečnostním zaměřením může rozvíjet, pokládáme právě severní Moravu a Slezsko. V tom může být jeho budoucnost.“
