Chci tu i noclehárny, říká krajský cyklokoordinátor

  8:50
Stará se o to, aby v kraji byla kvalitní síť cyklostezek s potřebným zázemím. Projednává s obcemi jejich záměry a plány, které sjednocuje do jednotné koncepce. Zároveň vytváří strategii cyklistické dopravy, podle níž se budou jednotlivé kroky řídit do roku 2030.

Pomáhá i obcím, které budují nové cyklostezky. Radí jim, jak na to. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

To vše je prací krajského cyklokoordinátora, kterým je už zhruba půl roku Martin Hiltavský. „Zatím hlavně mapuji aktuální stav cyklostezek a plánuji,“ říká Hiltavský o svém působení v krajské centrále cestovního ruchu Moravian-Silesian Tourism.

Co je vlastně potřeba k tomu, aby vznikla cyklostezka?
Základem je najít možnosti, kudy trasu vést, aby byla bezpečná. Potom je potřeba vytvořit projekt a zkonzultovat ho s dalšími orgány, třeba správou silnic a Klubem českých turistů, který hlídá, že na sebe trasy navazují. Propojujeme města, do kterých lidé často dojíždí za prací, a zaměřujeme se na vylepšování podmínek cyklistické dopravy v intravilánech měst, tedy zastavěných částech obcí.

Máte zjištěno, na jakou vzdálenost jsou lidé ochotni dojíždět na kole za prací?
Je to zhruba třicet kilometrů. Lidé chtějí bez problémů dojet do hodiny, maximálně hodiny a půl. To už máme vysledované. Samozřejmě to platí v hlavní sezoně. Já sám jsem jezdil dva roky do práce co druhý den třicet kilometrů. Lidé dojíždějí do práce na kole ve velkém a vedení měst v regionu o tom ví. Aglomerace se tak přizpůsobují tomu, aby měli lidé optimální přístup do práce na kole.

Které město v kraji je podle vás pro dojíždění nejlepší?
Dobře zpracovanou síť má samozřejmě Ostrava, která využívá městský ateliér MAPPA pro plánování pohybu cyklistů i pěších. Sledují například údaje od mobilních operátorů, aby věděli, kde se lidé nejvíce pohybují. Ale kvalitní podmínky pro cyklisty jsou i ve Frýdku-Místku, Havířově, Opavě, Karviné. Některá větší města mají i své cyklokoordinátory nebo koordinátory městské mobility.

Kde už mají své cyklokoordinátory?
Celkem tuto pozici zatím zřídilo zhruba deset měst v kraji. Jedná se například o Karvinou, Opavu, Frýdek-Místek. Většina měst má cyklokoordinátora pouze na částečný úvazek, ale s růstem počtu cyklistů roste i náročnost řízení jejich pohybu. Pravděpodobně to velká města přehodnotí a můžeme se tak dočkat toho, že v našem kraji bude přes dvacet specialistů, kteří se budou podílet na koordinaci cyklistické dopravy. Třeba Ostrava má na to už zmíněný městský ateliér.

Je podle vás místní cyklistická infrastruktura dobrá?
Určitě není zanedbaná. Krajský odbor cestovního ruchu a regionálního rozvoje společně s obcemi je vzorný při údržbě tras a cyklodoprava se u nás dynamicky rozvíjí. Stezky jsou kvalitní, bez nějakých velkých děr. Města si dělají vlastní plány, jak se o cesty pro cyklisty starat. Využívají různé dotace, ať už krajské, národní, evropské, nebo v rámci přeshraničních projektů. Oficiálně máme v kraji 2 200 kilometrů cyklostezek. Jsou to cesty se známými žlutými značkami, o které se stará Klub českých turistů. Kraj pak výrazně podporuje i elektromobilitu, města mají půjčovny elektrokol a funguje zde už zhruba stovka dobíjecích stanic.

Jak je kraj atraktivní z pohledu své členitosti?
Určitě nemůžeme konkurovat velkým horám, máme ale co nabídnout. V podhůří Beskyd a Jeseníků jsou skvělé podmínky, krásná příroda a čistý vzduch. Vyhledávaná je třeba Horní a Dolní Lomná, kde není velké převýšení a místní cyklostezka je tudíž vhodná i pro méně fyzicky zdatné sportovce. Krásná trasa vede podél Ostravice, z města se bezpečně dostanete až do Beskyd. Lákadlem jsou i centra měst, třeba Štramberk, Ostrava, Opava. Tam mohou lidé navštívit na kole architektonické a technické památky. Turisté k nám mohou přijet i vlakem a půjčit si kolo pro svůj výlet. Lákadlem jsou také trailové trasy v Kopřivné, na Bílé a v Kletném.

Které místo v cizině je pro vás největší inspirací?
Například Rakousko nebo Itálie. Ale cyklodoprava se obecně velmi rozvíjí, platí to o klasických kolech i elektrokolech. Vzniká třeba spousta dobíjecích stanic v Alpách, Dolomitech. Každých třicet kilometrů je nabíječka a k dispozici je v těchto místech i aplikace s mapou. Může nás inspirovat i to, že v Rakousku nebo Itálii se kvůli cyklostezkám kope, dělají se tunely. V tomto ohledu ještě máme co dohánět. Zaujalo mě, že kolem Tater vzniká trasa dlouhá dvě stě kilometrů s noclehárnami. Ty bych chtěl i u nás.

Takže se můžou sportovci těšit na noclehárny?
Ano, plánujeme je v podhůří Beskyd a Jeseníků, podél řek Moravice, Opavy, Odry a Ostravice. Zatím vytipováváme místa, kde by byly noclehárny vhodné a nejvíce využívané. Do tří let jich chceme mít v kraji zhruba patnáct.

Jak bude noclehárna pro cyklisty vypadat?
Můžeme si představit jednoduchou stavbu o půdorysu pět krát osm metrů, do pěti metrů na výšku. Noclehárna bude celoročně přístupná, nebude se zamykat. V útulně bude závětří se zázemím na mytí kol, lehký servis, dohuštění pneumatik. I s ohništěm a přívodem vody, popřípadě i sociálním zařízením.

Které cyklostezky letos v kraji vzniknou?
Novinkou je letos stezka v Horní a Dolní Lomné na Jablunkovsku. Trasu chceme dále rozšířit a zajistit lepší napojení na Jablunkov, Mosty u Jablunkova a okolí. Jednáme také o vzniku několika cyklotras propojujících českou stranu s polskou Wislou a Ustroněm. Letos by také mohl být cyklistům k dispozici okruh kolem Hlučínského jezera, které se nyní celé opravuje. Trasa by měla být dostupná ještě před koncem celé revitalizace, ale o otevření teprve jednáme.

Některé trasy jsou už starší a jsou v horším stavu. Dáváte i vy tipy obcím, kde je potřeba něco opravit?
Samozřejmě, i to je úkolem krajského cyklokoordinátora. Většinou to vzejde právě z toho, že jezdím na kole po kraji. Teď se zaměřuji na hlavní, páteřní trasy. Případný nekvalitní povrch nebo problémy na stezkách pak konzultuji se starosty.

Zmínil jste i budování trailů. Kde by mohly být?
Aktuálně plánujeme nové traily pro veřejnost například v Mostech u Jablunkova. Chceme ale pracovat i s těmi stávajícími, které jsou na Bílé, v Kopřivné a na dalších místech. Určitě chceme jejich síť v kraji rozšířit. Lidé, kteří jezdí na horských kolech, traily hodně vyhledávají a užívají si je.

Je jejich budování náročné?
Není až tak finančně náročné, ale obtížné občas bývá domluvit se s majiteli dotčených pozemků. A zkoordinovat vše například s Lesy České republiky. Já osobně ale budování trailů podporuji, protože je důležité vytvořit oficiální místa v terénu, která cyklisté mohou využít. Když tato služba chybí, cyklisté stejně do lesů vyrazí a je lepší je centralizovat na jedno místo a vytvořit vhodné podmínky.

Vy sám jezdíte raději na silničním, nebo horském kole?
Raději mám horské kolo. Odjedu do přírody, do lesa. Někam, kde nejsou lidé, kde se můžu v klidu projet a vychutnat to nejvzácnější, co okolo sebe máme. Božský klid.