Chřástala vodního je v přírodě snadnější slyšet než spatřit. „Je to velmi elegantní a obdivuhodný ptačí druh, který je dokonale přizpůsoben životu v hustých bažinných porostech. Jeho trup je jakoby ze stran zploštělý, což mu spolu s úžasnou mrštností umožňuje bleskurychle zmizet i v tom nejhustším porostu,“ popsala ho mluvčí zahrady Šárka Nováková.
„Pokud někdo měl to štěstí a chřástala zahlédl, bylo to většinou jen na krátký okamžik, kdy vyplašený pták mizel v hustém porostu. Chřástala vodního jsme až do nedávna mohli objevit pouze v odlehlých a špatně přístupných rákosinách,“ poznamenal ornitolog Otakar Závalský.
„Jako u mnoha dalších ptačích druhů však dochází ke změně plachosti a tito ptáci přilétají i do blízkosti lidských sídel. I zde však žijí chřástali většinou utajeným způsobem a prozradí je zejména nezaměnitelné kvičivé hlasové projevy,“ vysvětlil Závalský, který má v zoo na starosti biodiverzitní opatření.
Chřástal vodní se živí především hmyzem a dalšími drobnými živočichy, semeny, plody i zelenými částmi rostlin. Potravu sbírá při procházení rostlinným porostem, zobák často zapichuje do bahna.
Důležitý je každý jedinec. Ochránci počítají chřástaly, hnízdí na vlhkých loukách |
Když je hladový, nepohrdne ani ozobáváním nalezené mrtvé ryby, jak tomu bylo i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava (naleznete na videu v článku).
Utíká, nelétá...
„Chřástal jen nerad létá. Jeho nechuť k pohybu vzduchem se projevuje i v okamžicích ohrožení. Téměř vždy preferuje útěk před vzlétnutím,“ upozornil ornitolog.
„Většina našich chřástalů vodních na zimu odlétá do jihozápadní Evropy. I dnes se stávají terčem pro náruživé lovce z Francie, Itálie a Španělska. Na hnízdiště se vracejí od poloviny března do poloviny dubna,“ doplnil.
Hnízdo chřástala vodního, které je kryto stříškou z listů, staví na stoličkách ostřice a podobných místech. Snůšku 7 až 10 vajec zahřívají oba rodiče a společně také pečují o mláďata, která brzo po vylíhnutí opouštějí hnízdo.
Hnízdí dvakrát ročně. Mláďata z prvního hnízdění doprovázejí rodiče při výchově mláďat z hnízdění druhého.
„V ostravské zoo zatím nehnízdí – rákosiny na rybnících jsou pro něj příliš malé. Zato ho v posledních letech můžeme v přírodním areálu zoo pozorovat na tahu anebo jako zimního hosta. Jeho zimování je však vzácnou výjimkou. Odhaduje se, že v ČR zimuje do 50 jedinců. Počet hnízdních párů se u nás blíží 2 tisícům,“ konstatoval Závalský.
Ochrana lokalit, kde najdou ptáci dostatek potravy a úkrytů, stejně tak vhodných a bezpečných míst pro rozmnožování, je zásadní pro ochranu chřástalů.
„Zachování a obnova mokřadních ekosystémů, které jsou útočištěm nejen chřástalů, ale obrovského množství dalších živočišných i rostlinných druhů, je předmětem nové kampaně evropských zoologických zahrad vyhlášené na léta 2026 a 2027 s názvem Wetlands fot Life (Mokřady pro život),“ řekla mluvčí zoo.
