Konec chaosu a nevkusu. Vrchol beskydské Lysé hory se má proměnit

  6:56
Davy lidí se takřka každodenně valí na Lysou horu, nejvyšší beskydský vrchol. Nahoře pak vládne živelnost, změny žádají i ochránci přírody, přičemž poukazují na stále vyšší počet návštěvníků. Prvního kroku se ujal moravskoslezský krajský úřad.

Vrchol Lysé hora začíná být přeplněný. | foto: Jan Smekal, MF DNES

Civilizační tlak ničí chráněnou přírodu i zatěžuje ubytovací kapacity na beskydské Lysé hoře stále neúnosněji, a to zvláště poté, co tam otevřely horské chaty.

Na vrchol i svahy vyrážejí turisté, běžci, cyklisté, sběrači borůvek a mnoho dalších lidí z nejrůznějších důvodů, což vede k postupné devastaci unikátního prostředí.

Krajský úřad proto zahájil opatření vedoucí k výrazným úpravám, které by měly dění zejména na vrcholu zklidnit a kultivovat.

„Vyslyšeli jsme tak přání ochránců přírody, Klubu českých turistů, starostů okolních obcí, zástupců Lesů ČR a dalších, aby se situace na Lysé hoře řešila,“ konstatovala mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.

Úřad oslovil architekty Zdeňka Lišku a Václava Kociána z kopřivnického studia KLAR, kteří už prezentovali největší neduhy hory, již má Moravskoslezský kraj v logu. „Vrchol Lysé hory lze vnímat i jako nahodile urbanizovaný celek několika budov, které tam byly postaveny v horizontu posledních 150 let,“ poznamenal architekt Zdeněk Liška. 

Lysá hora

  • Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd – 1 323 m n. m.
  • Jako první na vrcholu vznikla v roce 1880 útulna Albrechta Habsburského, Češi Bezručovu chatu otevřeli až v roce 1935.
  • Vinou požárů a živelné výstavby tam fungovala řada provizorních objektů.
  • Nyní na vrcholu stojí vysílač, stanice horské služby, meteorologická stanice, Bezručova chata, chata Maraton a chata Desítka.

Upozornil, že důsledkem více majitelů parcel a staveb jsou například různorodost povrchů od udusané hlíny až po zámkovou dlažbu či poněkud chaotické reklamy.

Začátek u hladicího bodu

Architekti už také zmínili lokality, kde změny začnou. „Jednou z nich bude prostor kolem takzvaného hladicího bodu, který je nejnavštěvovanějším místem na hoře. V návrhu se inspirujeme nedávno přestavěnou mohylou Ivančena, řešíme vhodnější mobiliář a další záležitosti,“ nastínil architekt.

Starostové okolních obcí se změnami souhlasí a uznávají, že prostředí na Lysé hoře potřebuje určitá pravidla a zkulturnění. Ale v žádném případě nechtějí, aby to vedlo k větší atraktivitě místa s následným zvýšením počtu příchozích.

„Změny jsou přínosné, ale musí se dobře zvážit, co je ještě možné,“ konstatovala Pavlína Stankayová, starostka obce Ostravice, odkud vede nejfrekventovanější trasa výstupů.

Loni na vrchol vyšlo nejméně 350 tisíc lidí

Zmínila, že turisté jsou pro obec plusem i minusem zároveň. „Čerpáme z poplatků ubytovaných, ale také se zvyšuje tlak na veřejná prostranství a objevují se stížnosti od obyvatel,“ shrnula.

Obec proto chce například v budoucnosti upravit a zpoplatnit parkoviště u transformátoru, kde řada turistů parkuje.

Stále se zvyšující návštěvnost dokládají ochránci přírody ze Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO). Právě na trase z Ostravice a také na pěšině od Ivančeny asi patnáct let zaznamenávají průchody lidí speciální čidla. A s výjimkou jednoho roku pokaždé zachytila vyšší počet návštěvníků.

„Loni se počet záznamů zvedl asi o šest procent. Po přepočtu opakovaných průchodů víme, že minulý rok na Lysou horu vyšlo nejméně 350 tisíc lidí. Tedy přibližně jednou tolik, než když jsme se sčítáním průchodů začínali,“ povzdechl si ředitel CHKO Beskydy František Jaskula. 

Upozornil, že tím trpí nejen cenná příroda, ale na pokraji únosnosti jsou i zásobníky s vodou nebo čistička odpadních vod na vrcholu. Ačkoli na rozdíl třeba od Sněžky se zatím neuvažuje o regulaci návštěvnosti, tak současně není žádoucí ani další zvýšení počtu turistů.

Autor: