Zatímco v českém příhraničí panují největší obavy ze ztráty vody, na saské straně to je zase strach z poklesu terénu.
Už teď došlo na německopolské hranici u Turówa vlivem těžby k poklesu horninového podloží o jeden metr. Když bude těžba hnědého uhlí v Turówu pokračovat až do roku 2044, jak Poláci zamýšlejí, pokles bude pokračovat a může to skončit i poničenými domy v Žitavě.
Takové jsou závěry odborné hydrogeologické studie, kterou vypracoval přední německý geolog Ralf Krupp.
„Turów je rizikem jak pro pokles podzemních vod, tak pro pokles terénu. Není vyloučeno, že se celý tok Lužické Nisy propadne. Od začátku těžby klesla hladina podzemní vody o 100 metrů. Do roku 2044 lze v této oblasti čekat pokles o dalších 20 metrů. To samozřejmě znamená i škody na budovách, protože bude docházet k poklesu terénu. V blízkosti státní hranice by pokles půdy mohl do roku 2044 dosáhnout až 1,2 metru a v centru Žitavy 36 až 72 centimetrů,“ varuje Ralf Krupp.
Někteří obyvatelé Žitavy si stěžují už teď, že se jim na domech začínají objevovat slabé trhliny.
„Vlastním dům v centru Žitavy. Objevily se na něm praskliny, které tam dřív nebyly. Jiný důvod než těžba v Turówě to nemůže být. U nás žádný průmysl ani těžká doprava není. Bojíme se propadů mostů, cest i domů,“ svěřil se obyvatel Žitavy Horst Schiermeyer.
Dosavadní snahy vyšly na prázdno
Vedení Žitavy obavy lidí sdílí. Dosavadní snahy města, aby se Sasko přidalo k žalobám, které dřív kvůli Turówu podalo Česko nebo Hnutí Greenpeace, ale zatím vyznívaly na prázdno.
„Naše zemské úřady v tom nic nedělají. Státní správa nás v tom nechává samotné. Už přes čtyři roky apeluji na zemskou i federální vládu, ale marně. Proto kromě žaloby na Turów, kterou podáváme u polského soudu, prověříme ještě možnost žaloby pro nečinnost proti Svobodnému státu Sasko,“ uvedl primátor Žitavy Thomas Zenker.
Žaloba u správního soudu ve Varšavě přijde Žitavu zhruba na 7 500 eur. Je to však podle Zenkera jediná šance, jak ochránit zájmy Žitavy v kauze Turów.
Polský soud totiž před pár týdny uznal posouzení vlivu dolu na životní prostředí (takzvaný proces EIA). Bez tohoto dokumentu by prodloužení těžby do roku 2044 nebylo možné.
„Požadujeme, aby se EIA znovu zopakovala, a to v souladu se všemi pravidly a všemi významnými vlivy jak na životní prostředí, tak na majetky. A aby tyto dopady byly náležitě uznány a ne opomíjeny,“ sdělil mluvčí žitavské radnice Kai Grebasch.
Podle Žitavy vychází závěry EIA ze špatných dat a nereflektují reálné dopady, které těžba hnědého uhlí na své okolí má.
„Existují pravidla, která se musí dodržovat. A jedno z nich je: Neubližujte svým sousedům,“ řekl Zenker pro rozhlasovou stanici Radio Lausitz.
Kromě poklesu půdy poškozuje Turów podle Žitavy i kvalitu vod. V Lužické Nise se nachází kvůli kyselým důlním drenážím zvýšená koncentrace síranů, kadmia, uranu a niklu.
Žitavě také vadí nedostatečná ochrana proti hluku z dolu a chybějící zvážení sanace dolu po roce 2044.
„Žaloba ze strany Žitavy je pochopitelná. Už dříve jsme upozorňovali, že EIA neodpovídá skutečnosti. To byl také důvod, proč na konci října podaly na její zpracování stížnost k Evropské komisi organizace Greenpeace, Sousedský spolek Uhelná a Federace pro životní prostředí a ochranu přírody v Sasku,“ uvedla Petra Kalenská z právní organizace Frank Bold, která na nedodržování zákonů v případě Turówa dlouhodobě poukazuje.