Premiér by byl rád, kdyby kraje neexistovaly, říká lídr Starostů Půta

  8:08
Už potřetí bude usilovat o post hejtmana Martin Půta, který je jedničkou na kandidátce Starostů pro Liberecký kraj. Přiznává, že ne vše se za končící období podařilo dotáhnout do konce. Doufá ale třeba, že do Prahy se jednou bude vlakem jezdit rychleji.

Martin Půta | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Co se povedlo a nepovedlo ve stávajícím volebním období?
Povedlo se toho hodně. Mám radost, že to není tak, že bychom dělali jeden velký projekt, ale že se pracovalo na spoustě věcí ve všech resortech. Můžu mluvit o velkých investicích do silnic, což je jedna z věcí, která lidi trápí nejvíc. Nezapomněli jsme ani na rozšíření počtu lůžek v domovech seniorů a investovali jsme tak, aby lidé nemuseli žít v ústavech, jak je známe z osmdesátých let, ale bydleli co nejblíže rodinnému prostředí. Mám také radost z investic v kultuře v našich organizacích, jako je rekonstrukce Severočeského muzea nebo horolezecká expozice v Turnově.

Co se nestihlo?
Co jsem si myslel, že by v tomto období mohlo běžet, ale neběží, je investice do nového pavilonu Centra urgentní medicíny. Příprava velkých projektů je ale složitá. Momentálně už máme dohodu o financování, což je podstatné, protože nemocnice ví, jak se projekt zaplatí a může na něm pracovat. Na konci příštího roku nebo v roce 2022 by se pak mělo začít stavět. Pro kraj se jedná o klíčový projekt, který by měl zachovat v Liberci medicínu přinejmenším v rozsahu, v jakém ji lidé znají. Bez tohoto pavilonu by zde do budoucna zůstala jen okresní nemocnice a za tou nejlepší špičkovou péčí by lidé museli jezdit do sousedních krajů a do Prahy.

Martin Půta

Byl deset let starostou Hrádku nad Nisou. Hejtmanem se stal poprvé v roce 2012. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval za hnutí STAN na posledním místě kandidátky v Libereckém kraji. Svého poslaneckého mandátu se ale vzdal s tím, že se chce i nadále věnovat regionální politice. Od března 2014 do prosince 2015 byl předsedou hnutí STAN, předtím v letech 2009 až 2014 předsedou hnutí Starostové pro Liberecký kraj, od roku 2017 je opět předsedou hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Byl jedním z dvanácti obžalovaných v korupční kauze přestavby kostela sv. Maří Magdaleny v Liberci. Soud skončil v květnu osvobozujícím rozsudkem pro všechny zúčastněné. Rozhodnutí není pravomocné. Půta je ženatý, má tři dcery.

Kraj si na Centrum urgentní medicíny musel vzít dvoumiliardový úvěr. Finanční situace se ale kvůli koronavirové pandemii zhoršila. Pocítí to jiné resorty?
Podle odhadu budeme kvůli koronaviru v minusu 600 milionů. Od roku 2013 ale usilovně splácíme dluhy, které jsme zdědili po předchozích vládách, ať už ODS, nebo ČSSD, a kraj je na investici připravený. Ani v dalších letech bychom tedy neměli splácet více než teď. Rozhodně to ale není tak, že se nebude dále investovat do silnic, domovů seniorů, škol a do podobných věcí. Uvědomujeme si ale, že jsme na hranici, za kterou se nedá jít, tak věřím vládním slibům, včetně těm směrem k nám. Pamatuji si, jak na jaře 2018 premiér Babiš mluvil o miliardě pro krajské nemocnice a také doufám, že se třeba vrátí k národnímu investičnímu plánu, o kterém se teď od covidu vůbec nemluvilo. Protože pokud se máme z krize proinvestovat, tak nemocnice jsou správná cesta.

Při poslední návštěvě Liberce se premiér směrem ke krajům nevyjádřil příliš příznivě. Další kompenzace asi kvůli koronavirové pandemii čekat nemůžete.
Myslím, že ne. Myslím, že pan premiér by byl rád, kdyby krajská samospráva neexistovala. Já jsem to vzal na vědomí. Pak mi ale přijde na jedné straně úsměvné, na druhé smutné, když se mluví o kompenzacích pro sportovní kluby za prázdné sedačky, že si ale veřejnou dopravu má kraj zaplatit ze svého, už nikoho nezajímá. Věřím, že se ten pohled v budoucnosti nějak změní, ale ta touha po centralizaci, která je viditelná ze všech prohlášení, se mi nelíbí a budu dělat vše pro to, aby nezvítězila. I díky covidu se ukázalo, že v krajských samosprávách, a to bez ohledu na to, jakou mají politickou barvu hejtmani a jaké mají složení krajské rady, opatření směrem ke zdravotnictví, sociálním službám i veřejnosti nakonec fungovalo. Jinak by to nakonec skončilo tiskovkami na úřadu vlády.

Vrátím se k tomu, co se ještě nepovedlo. A to jsou dvě velká témata, s nimiž šli Starostové do minulých voleb, krajský soud a rychlejší železniční spojení do Prahy. Budete je opět slibovat?
Pro krajský soud jsem udělal, co jsem uměl. Podporu tomu vyjádřil pan prezident i bývalý ministr spravedlnosti, ale soudnictví si žije trochu vlastním životem a má pocit, že je všechno v pořádku. Nedávno jsem slyšel, že se bude v Ústí investovat do nového justičního paláce, tak možná by stačilo, kdyby místo ve dvou krajích byl soud jen v tom větším městě, a to je Liberec.

A co rychlejší vlakové spojení do Prahy?
To se povede. Jen v případě těchto projektů je jasné, že je to běh na dlouhou trať. Když nebylo Československo schopné za sto let postavit slušnou železnici do pátého největšího města v zemi, tak se nedá čekat, že se to stane za rok. Pozitivní je, že studie proveditelnosti, která řeší napojení Praha – Mladá Boleslav, počítá se zrychlením. Klíčové je ale postavit železnici v nové trase mezi Turnovem a Libercem, protože bez toho se to nepohne. Podle odhadu by to mělo stát dvacet miliard korun. Když se ale člověk podívá na investice, které stát dělá i do tratí, které spojují významně menší města, tak myslím, že se nakonec na tu investici dostane. Nechceme žádnou vysokorychlostní železnici, po které se bude jezdit tři sta, stačí nám klasická železnice, která pojede 170.

Družstevní byty Intermy v Liberci. Nemůže tato kauza ovlivnit vnímání voličů Starostů?
Jsem přesvědčen, že musí platit pravidlo, že když před dvaceti lety daly stát a město lidem garanci, jak to bude probíhat, tak se to musí dodržet, přestože stát se tváří, že se ho to netýká. Budeme proto do rady a zastupitelstva předkládat novely dvou zákonů, které umožní bezúplatný převod bez zpochybňování smluv a bez finanční náhrady. Zároveň je tam návrh úpravy daně z příjmu, aby lidé nemuseli platit daň, protože na začátku jim nikdo neřekl, že v té situaci na konci budou.

Musel jste do této situace vstoupit? Město zatím spíše než o bezúplatném převodu hovořilo o desítkách tisíc, které budou po družstevnících chtít?
Domnívám se, že moje úloha vůči vedení města se zbytečně démonizuje (smích). Je to tak, že jsme k tomu hledali cestu. Sešel jsem se s těmi dotčenými lidmi, sešel jsem se s panem primátorem i s panem Hronem. Mám zkušenosti z Hrádku, kde jsme řešili podobnou záležitost před dvanácti lety. V tomto případě si museli lidé byty odkoupit, protože jsme kvůli špatně připraveným dotacím předchozího vedení města přišli o dotace. Takže myslím, že to byla přirozená cesta.

Další velké téma je vlastní autobusový dopravce...
Vlastní dopravce bylo jednoznačně správné rozhodnutí. Mafiánská skupina kolem jednoho dopravce chtěla převzít ostatní a postavit nás do situace, že nám bude diktovat podmínky. Bohužel v tom hraje smutnou úlohu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Je potřeba říct, že kolem veřejné dopravy je všechno trochu zvláštní. Z veřejného rozpočtu do ní jde několik miliard korun a je to taková nepřehledná džungle, ve které se některé soukromé firmy naučily žít, a pro nás byl vnitřní dopravce jediná cesta, jak z toho vyjít rozumně ven. Ještě do konce roku budeme jezdit levněji než BusLine. Ta hlavní úspora bude, pokud se nám podaří zahrnout i Českolipsko.

Opozice kritizuje, že vás před BusLine varovala. Jak zpětně některé své kroky hodnotíte?
No, možná jsme měli vnitřního dopravce zařídit o čtyři roky dříve. Problém je v tom, že bychom na to tenkrát v zastupitelstvu většinu nenašli. Jeden z oponentů jezdí v autobuse, který ještě před měsícem patřil BusLine, tak co si o tom o celém myslet. Opozice před ním varovala, to je pravda, a já jsem si je hlídal od prvního dne. Dlouhodobě tady totiž vazby BusLine na zastupitele a úředníky existují. Dodnes jsou v zastupitelstvu lidé, kteří jsou na jejich výplatní pásce.

Uplynulé období bylo ve znamení korupční kauzy kolem rekonstrukce kostela Máří Magdaleny, ve které jste byl jedním z obžalovaných a který skončil letos v květnu. Rozsudek není pravomocný a je vnímaný kontroverzně. Jste připravený, že se k soudu opět vrátíte?
V této kauze jsem připravený na všechno. Několikrát se ukázalo, že se v tomto případě odehraje vždy to nejhorší, co se může odehrát. Dodnes jsem přesvědčený, že to mělo od začátku jasný cíl. Byl jsem do kauzy přidaný na konci, vypovídají v ní lidé, kteří se mnou nemají nic společného, a myslím, že zde byl jasný záměr tu kauzu prodlužovat co nejdéle. Od začátku tvrdím, že jsem nevinný. Doufám, že nakonec se ukáže, kdo měl zájem z toho udělat monstrproces. A státní zástupce v tomto nepostupoval profesionálně.

A soudce? Vás rozsudek nad ostatními obžalovanými nepřekvapil?
Myslím, že přidělit tak zásadní proces soudci, o kterém se vědělo, že ještě před vynesením rozsudku může jít do důchodu, považuji za neuvěřitelnou zprávu o fungování soudního systému.

Objevilo se obvinění, že vám advokáty v tomto procesu zaplatila strana. Je to tak?
Když jsem sháněl právníky, a to bylo v době, kdy jsem ještě nebyl členem SLK, tak mi nabídli půjčku. Já jsem ji využil. Po konci soudu je půjčka ve výši jednoho a půl milionu korun, cena za advokáty je dva a půl milionu. Milion jsem zaplatil ze svého. Očekávám, že až celá věc skončí, tak mi za právníky zaplatí stát a netajím se tím, že budu chtít po státu další odškodnění. Největší problém je, že by to měl platit ne stát, ale ten, kdo je za to zodpovědný. Dokud v tom systému nebude fungovat přímá zodpovědnost, tak se to nikdy nemůže vrátit do normálu.