Zdánlivě banální věc znamená pro vědecký svět mnoho – jména planetek jsou mezinárodně platná a znají je tak astronomové v celém světě. 

„Má to symbolický a kulturní dopad. Vždyť pojmenovat si planetku je nesmírně prestižní věc, není jich zase tolik. Pozoruhodné je, že se při tom respektuje čeština, takže věhlas našeho kraje se šíří ve světě,“ podotkl Martin Gembec, jablonecký učitel fyziky, popularizátor astronomie a kosmonautiky, o kterých přednáší. 

Jméno planetky nesmí být nemravné

Pět z devíti planetek pojmenovaných po místech či lidech z Libereckého kraje objevili na observatoři Kleť poblíž Českých Budějovic během uplynulých desetiletí.

Jméno pro planetku navrhuje obvykle objevitel a schvaluje komise Mezinárodní astronomické unie. Pravidel, jak mohou jména vypadat, je mnoho. Namátkou třeba u politika je nutné počkat nejméně sto let od jeho smrti, vojáci a vojevůdci jsou zakázaní. Jméno planetky nesmí být nemravné. 

„Myslím, ze to je docela hezká reklama nejen naší země a zpřístupnění některých výstupů z vědecké práce veřejnosti,“ myslí si výzkumný pracovník observatoře v jihočeské Kleti Miloš Tichý. Sám je se svými pěti sty objevenými planetkami nejúspěšnějším českým planetkovým astronomem. 

„Nejmladší“ planetkou s krajským názvem je Izeryna jako jediná objevená na hvězdárně v Ondřejově až v roce 2000. Jméno má po víle z Jizerských hor a zdejší oblasti tmavé oblohy. Nejstarší planetkou je pak Beer, pojmenovaná už v roce 1971 na počest astronoma Arthura Beera, německého a později anglického vědce, který se narodil v tehdejším Reichenbergu (Liberci).

Turnovská optická dílna byla vyhlášená

Ale i ostatní planetky jsou zajímavé svým příběhem. Planetky Turnov a Jizeru objevil někdejší ředitel kleťské observatoře Antonín Mrkos v letech 1983 a 1986.

Nad pojmenováním neváhal. Kleť totiž spolupracovala s turnovským závodem Preciosy, kde pokovávali zrcadla pro teleskopy. Místní optická dílna byla vyhlášená. Planetka Šolc se jmenuje po Ivanu Šolcovi, zakladateli turnovského podniku Monokrystaly a později Optické dílny patřící pod Astronomický ústav Akademie věd v Ondřejově. 

„Šolc stál na počátku šedesátých let u myšlenky postavení hvězdárny v Turnově na Výšince, kterou pomohl realizovat. Byl uznávaným fyzikem a matematikem, ale i astronomem,“ přiblížil Gembec.

V roce 1986 objevený asteroid Zdislava byl pojmenován podle sv. Zdislavy, která je oblíbenou svatou paní Marie Mácové, ženy spolužáka objevitelky Z. Vávrové. 

Planetka Vepřoknedlozelo

Při pojmenování planetek neztrácí vědci smysl pro humor. Na obloze najdeme planetky Asterix, Obelix, Idefix a Panoramix. Tak je pojmenovali francouzští astronomové, v narážce na skupinku komiksových Galů, kteří se báli toho, že jim nebe spadne na hlavu. Smysl pro humor projevil i největší český objevitel Miloš Tichý, ten dal jedné planetce jméno Vepřoknedlozelo. Podle typického českého jídla. 

„Je to typické jihočeské, přesněji však keltské jídlo. Stejné dostanete v Českých Budějovicích, Pasově i Linci. Například na Moravě je úplně jiné než v těchto třech keltských regionech. Proto jsem se rozhodl planetku tomuto jídlu věnovat,“ vysvětlil astrofyzik. 

Co je to vlastně taková planetka zač? Laicky řečeno jde o kus skály putující vesmírem po své dráze. Má tvar brambory, na rozdíl od rozeklaných tvarů komet. Termín planetka je český název pro asteroid. Třeba planetka Turnov patří mezi středně velké asteroidy s průměrem 15 kilometrů. 

V březnu ji lze spatřit na obloze v souhvězdí Panny mezi Marsem a Jupiterem, ale jen pokud máme k dispozici hvězdářský dalekohled s Maksutovovou komorou a CCD snímačem. Má oběžnou dráhu 5,31 roku, pokud by na ní existoval inteligentní život a slavil Vánoce, měl by je jednou za pět a půl roku. Turnov pluje vesmírem 390 milionů kilometrů od Slunce, tedy více než dvojnásobně dál než Země. 

Dát planetce jméno je dlouhý proces

K objevům planetek nedochází proto, že by se astronomové nudili a zírali na nebe. Observatoř Kleť sleduje planetky, které jsou potenciální hrozbou pro život na Zemi v případě kolize. A čas od času se v teleskopu objeví objekt, který ještě nikdo neviděl. 

Dát planetce jméno je dlouhý proces. Aby dostala mezinárodní označení, je třeba ji sledovat po dvě noci, pak dostává předběžné označení. Potom je planetku třeba pozorovat delší dobu, zpravidla 1 až 2 měsíce – aby mohla být znovunalezena v dalším roce, až bude opět pozorovatelná ze Země. Když je planetka dobře pozorována alespoň ve čtyřech letech (opozicích), lze jí spolehlivě spočítat dráhu a poté dostane definitivní označení. Jméno přidělí až nakonec. 

Objevování planetek není jen milá kratochvíle, ale i praktická věc. Jejich výzkum může hodně povědět o vesmíru a poodhalit roušku tajemství jeho vzniku. 

„Může napovědět třeba to, odkud se na Zemi vzala voda. Teorie panspermie říká, že život byl zavlečen na zemi třeba na asteroidech, které sem dopadaly, i to stojí za zkoumání. Průzkum planetek by v budoucnu mohl vést i k tomu, že bychom mohli některé na Zemi vzácné, avšak na planetkách běžné, suroviny těžit,“ říká amatérský astronom Martin Gembec.