Kamenná hradba se vypíná na vrcholu Malého Bezdězu jen pár desítek metrů vzdušnou čarou od nejpřísněji chráněného hradu na větším kopci. Nikoho přitom ani nenapadne, že cenné středověké opevnění vlastně zákon dostatečně nechrání před poškozením nebo zničením. Na rozdíl od blízkého hradu zbudovaného Přemyslem Otakarem II. nepožívá hradba na Malém Bezdězu památkové ochrany.

Jde o jeden z nejkřiklavějších příkladů znepokojivého zjištění místních archeologů. Vytvořili seznam nejvýznamnějších archeologických památníků na Českolipsku, které nejsou památkově chráněné. Soupis čítá tři desítky položek. Nyní se zaměřují na nápravu neuspokojivého dědictví předchozích generací památkářů.

Polovina objektů bez ochrany

„Počet nezpamátněných lokalit je až překvapivě vysoký,“ přiznal Petr Jenč, vedoucí úseku záchranných archeologických výzkumů Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

„Když si vezmeme do ruky skvělou publikaci Františka Gabriela a Jaroslava Panáčka Hrady okresu Česká Lípa, tak asi žádného čtenáře nenapadne, že téměř polovina objektů, o nichž se tu píše, není památkově chráněna. Je to samozřejmě značně disproporční vůči jiným regionům, například Pojizeří. Je to bijící do očí i ve srovnání s tím, kolik drobných památek z 19. století je chráněno a naopak kolik středověkých opevnění a panských sídel žádnou památkovou ochranu nemá,“ řekl Petr Jenč.

Na místech, která uvádí, přitom v minulosti pracovali archeologové, zajímali se o ně historikové.

Některé hrady bez památkové ochrany přitom nalezneme na mnohých webech, v průvodcích, turistických mapách a v odborné literatuře. Ale nejde jen o stavby z kategorie hrad nebo panské sídlo. Stát na Českolipsku nechrání ani zaniklé středověké vesnice, důlní díla nebo vojenská opevnění z 18. století.
Některé položky ze seznamu nechce archeolog Jenč zmínit. Místo by se totiž mohlo stát potenciálním terčem nájezdu lidí s detektory.

„Z panských sídel, která by se rozhodně měly stát kulturní památkou, jde kromě Malého Bezdězu třeba i o hrad a poustevnu Stohánek, Falkenburg u Heřmanic v Podještědí, lokality Myšlín, Zbyny u Svébořic a další,“ vyjmenoval Jenč.

„Tomu, proč u mnohých lokalit nebyl za desítky let podán návrh na jejich památkovou ochranu, nerozumím,“ doplnil Jenč. V jiných případech jsou zase některé významné areály vlivem starších chyb v mapových zákresech chráněny jako kulturní památka jen částečně.

Nechráněný hrad může majitel klidně zbourat

Na památkově nechráněný objekt ani tak nesmí přijít hledač kovů s detektorem. Pokud by se ale majitel pozemku rozhodl, že například takový hrad přestaví k obrazu svému, rozebere jej nebo si v místě postaví rodinný dům, těžko mu v tom něco zabrání. Stačí, aby splnil oznamovací povinnost vůči Archeologickému ústavu AV ČR a umožnil povinný záchranný výzkum. 

„My bychom museli provést archeologický výzkum, vše bychom zdokumentovali a pak bychom jen přihlíželi ničení památky. Naše možnosti zachovat lokalitu jsou pak poměrně nízké,“ upozornil Petr Jenč.

Návrh na prohlášení za památku může soukromá osoba nebo obec, která památku vlastní, stejně jako kdokoli jiný. Podání návrhu se ale očekává především od odborných organizací, jako jsou třeba pracoviště památkových ústavů. „Návrh má pak větší váhu. Šance na prohlášení za památku je pak velmi vysoká,“ uvedl Petr Jenč.

Předpokládá, že na podání návrhu bude spolupracovat s archeologickými pracovišti a Národním památkovým ústavem. „Objekty se musí podrobně popsat, zdokumentovat, udělat rešerši veškerého dosavadního výzkumu, musí se doplnit o aktuální fotodokumetaci,“ zdůraznil Petr Jenč.

Musí se jednat s vlastníky

„S panem Jenčem jsem o tom už hovořil. Vytvoříme pracovní skupinu a soupis ještě projdeme, abychom se ujednotili na tom, které objekty by bylo opravdu potřebné za kulturní památky prohlásit, aby je chránil zákon,“ reagoval Miloš Krčmář, ředitel libereckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Přiznal, že je před nimi ještě dlouhá a administrativně náročná cesta. „Nebude to jednoduché. Je například potřeba zjistit vlastnické vztahy, ideálně vše dopředu předjednat s vlastníky. Mohou to být obce, ale i stát prostřednictvím Vojenských lesů nebo Lesů ČR a podobně. 

Pak se teprve může podle metodiky ministerstva kultury zpracovat návrh na prohlášení a podat jej. Na základě toho návrhu ministerstvo zahájí správní řízení, což obnáší další kroky, jako jsou stanoviska obce s rozšířenou působností, krajského úřadu nebo vlastníka. Pak teprve ministerstvo rozhodne,“ doplnil ředitel Krčmář.

Když ale bude daný objekt navržen na prohlášení za památku, vlastník jej už ze zákona nesmí poškodit nebo zničit. V opačném případě by ho čekala pokuta.