Po pádu textilního průmyslu je cílem oživit v Semilech cestovní ruch. Pomoci tomu má i areál Fabrika 1861. „Dovolím si tvrdit, že půjde o jeden z největších areálů takového typu v Evropě. Projekt ale neutáhnou návštěvníci z maloměsta, chceme sem dostat i turisty ze zahraničí,“ naznačil mluvčí Fabriky 1861 Luboš Denner.
Na začátku se musel ředitel Fabriky 1861 Sebastian Kuršel rozhodnout, co s objektem bude. „Rozumné by bylo celou fabriku zbourat, vytěžit z ní materiál a připravit prostor pro výstavbu bydlení. Bláznivá varianta byla fabriku zachránit a najít jí další využití. My jsme se rozhodli jít touto cestou,“ vyprávěl Kuršel při festivalové prohlídce.
Ve Fabrice 1861 momentálně přestavují budovu nové přádelny. Ta poskytne velký multifunkční sál, malý hudební sál nebo třeba svatební sál. Součástí bude i speciální prostor pro výstavu cenných děl.
„Bude splňovat veškeré standardy na světové úrovni. Chtěli bychom do budoucna spolupracovat s předními institucemi, jako je třeba Národní galerie, a s jejich pomocí sem dostat díla, na která ani ony samy nemají vhodný prostor,“ vysvětlil Denner.
Přádelna za půl miliardy
V přádelně jsou usazená okna, stavbaři začali pracovat na fasádě a hotové je i podlahové topení. „Zhruba za necelé dva měsíce by měla budova začít zvenku vypadat dobře. Během příštího roku se budeme zabývat vybavením vnitřních prostor. Oproti harmonogramu jsme jen lehce za termíny, což je na stavbě skoro zázrak,“ pochvaloval si Denner.
Rekonstrukce přádelny vyjde přibližně na půl miliardy korun, více než polovinu pokryje dotace. „Na podzim příštího roku se zde otevře největší kulturní centrum mezi Prahou a Berlínem. Pro návštěvníky tu vznikne prostor o velikosti více než dvanáct tisíc metrů čtverečních,“ pověděl ředitel Kuršel. „Už začínáme připravovat program ke slavnostnímu otevření.“
Nová přádelna bude volně přístupná, zpoplatněná bude jen část největších výstav. Nejde však zdaleka o poslední projekt, který v bývalé textilce chystají. Velkým problémem v Semilech je podle zástupců Fabriky 1861 ubytování.
„Plánujeme tu restauraci, wellness a několik pokojů v prostoru jedné z bývalých dílen, která stojí před novou přádelnou. Na místě bývalé tkalcovny, která je ve velmi špatném stavu, také vytvoříme parkoviště právě pro novou přádelnu,“ popsal Denner.
Jedna z největších textilek v Evropě
Fabrika byla kdysi vlajkovou lodí továrníka Franze Schmitta, který ji začal stavět v roce 1861. „Byla to jedna z největších textilek v Evropě. Relativně unikátní bylo, že se tu setkávaly všechny kroky ve zpracování bavlny až po finální textilní produkt,“ nastínil Kuršel. Textilka zažila obě světové války, dotkla se jí hlavně druhá, když v ní nacisté stavěli motory pro bombardéry.
Poslední rána, která areál potkala, byl požár stropu v roce 2021, ve kterém byl po desítky let usazený jemný bavlněný prach z textilní výroby. „Bavlněný prach je druhý nejhořlavější hned po střelném prachu. Požár to tu rozsvítil jako v disneylandu. Teď už zbývají jen nátěry sloupů a zavěšení elektroinstalace. Pak bude prostor připravený k provozu, zatím ale nevíme, co tu bude,“ přiznal Kuršel při komentované prohlídce areálem.
Na festival do Fabriky 1861 dorazilo i několik lidí, kteří v textilce dříve pracovali. „Já jsem tu pracovala asi dva roky na dvoře, kde se vyrábělo povlečení a ubrusy. Prohlídku jsem si užila, je dobře, že se to tu obnovuje a že tu bude živo,“ tvrdila Milena Václavíková. Podobný názor měla i další návštěvnice Lenka Hřibová.
Nacisté zřídili v Semilech továrnu s tajným oddělením, odhaluje historik |
„Celý záměr se mi moc líbí, těším se na to, co se tu jednou vybuduje. Je to moc hezký prostor se zajímavou architekturou. Na prohlídce jsem se dozvěděla spoustu nových informací a mohla jsem si prohlédnout opravené sály. Netušila jsem ani, že tu byl v roce 2021 požár,“ poznamenala Hřibová.
Fabrika Fest podle Luboše Dennera funguje zatím ve zkušebním módu. „Sbíráme i zpětnou vazbu od lidí, ať víme, co funguje a co nefunguje. Ambicí je akce zvětšovat. Ideálně, aby byl festival vícedenní akcí pro tisíce lidí. Teď nás trošku brzdí ty ubytovací kapacity,“ uzavřel Denner.