„Socha Kaddish vyhrála hlavní ocenění, a to cenu Matyáše Bernarda Brauna na výstavě Socha a město. Hodnocení vzešlo od poroty, která měla mezinárodní složení. Přišlo nám to jako krásné připomenutí této úžasné výstavy,“ vysvětluje Jindřich Gubiš ze Spolku za estetiku veřejného prostoru, který chtěl do Liberce dostat sochu ze středočeských Středokluk.
Jednání trvala zhruba rok a čtvrt. „Celý příběh započal v dubnu roku 2018, kdy jsme oslovili instituce, které v minulosti díla Aleše Veselého vystavovaly. Ale nic konkrétního, co by nám pomohlo dostat Kaddish do Liberce, jsme se nedozvěděli,“ vzpomíná Gubiš.
Spolek pak přes několik prostředníků, mezi kterými byli zástupci židovského hřbitova v Mladé Boleslavi, Židovské obce nebo Památníku Terezín, začal nepřímo jednat s dcerou zesnulého Aleše Veselého Janou. Ta však žije v Izraeli.
„V jednu chvíli zájem měla, ale bylo to komplikované. Například chtěla pojistit sochu na sto milionů korun, což je nereálné,“ přibližuje Gubiš. Konkrétní cenu díla navíc podle něj přímo určit nejde.
Kaddish sochaře Aleše Veselého
„Záleží na tom, kolik by kdo byl za ni ochotný dát. Ale pohybuje se v řádu milionů. Ale čím víc je vidět, tím získává na hodnotě.“
Poslední ránou pro spolek byla informace, že ateliér Aleše Veselého skončil v exekuci a prošel dražbou. Ta je však nedořešená, neboť se Jana Veselá odmlčela definitivně.
„Chtěli jsme, aby tu socha byla v červenci, stejně jako před padesáti lety, ale snahu jsme museli vzdát,“ mrzí Gubiše, který měl přitom vymyšlenou dopravu i místo. Ačkoliv socha stála v roce 1969 u budovy soudu, letos měla spočinout na Univerzitním náměstí v kampusu Technické univerzity.
Vzpomínku na věhlasnou výstavu tak přichystalo alespoň město. Na nároží liberecké radnice zaujmou místo čtyři bronzové sochy Olbrama Zoubka, který byl také jedním z autorů tvořících pro Sochu a město. V roce 1969 ale stály na Šaldově náměstí úplně jiné Zoubkovy sochy.