Ministerstvo kultury už loni rozhodlo, že populární Sluneční lázně u jablonecké přehrady jsou účelovou stavbou bez jakýchkoliv architektonických hodnot. Proti rozhodutí, že areál nebude vepsán mezi kulturní památky, se ohradila část Jablonečanů, ale neuspěla.
„Areál nebyl prohlášen za kulturní památku z důvodů, že se nejedná o výjimečný, významný ani pro danou kategorii typický objekt. Navíc kvůli mnoha pozdějším necitlivým adaptacím budova postrádá sebemenší jednotný stylový nebo dobový výraz. Jedná se o účelovou stavbu bez jakýchkoli architektonických hodnot. Loni byl podáván podnět na přezkum rozhodnutí, který byl ale zamítnut,“ uvedla Ivana Awadová z tiskového oddělení ministerstva kultury.
Radnici tak už nic nebrání tomu, aby oblíbenou plovárnu z dob první republiky nechala nahradit takzvaným slunečním pavilonem od libereckého architekta Petra Stolína.
„V letošním roce budou lázně provozovány jako dosud. Máme zadaný projekt k územnímu rozhodnutí, který prošel připomínkováním, vzniklo několik námětů, v letošním roce by mělo být vše dopracováno. Prohlášení za památku nevyšlo, pokus o čerpání dotace také nevyšel, nyní jsme v takové fázi, kdy poradní sbor formuloval pár bodů, nad kterými se má architekt ještě zamyslet,“ popsal náměstek jabloneckého primátora Lukáš Pleticha.
Významné námitky nezazněly, říká primátor
Podle primátora města Petra Beitla má vedení radnice ambici, aby u přehrady vyrostlo něco, co bude mít architektonickou hodnotu.
„Projekt bohužel narazil na konzervativní část obyvatel, ale má od začátku podporu celého poradního sboru architektů. Dělali jsme několik setkání i se signatáři petice, nikdy nezazněly významné námitky proti tomu projektu,“ řekl Beitl.
S usnesením ministerstva kultury nesouhlasí třeba Petra Šternová z liberecké pobočky Národního památkového ústavu.
„Příkladem nemnoha zachovaných, a v tomto případě i památkově chráněných objektů tohoto typu, jsou například městské lázně ve Mšeně ve Středočeské kraji či Dachovy. Sluneční lázně v Jablonci nejsou v ideálním stavebně technickém stavu, avšak vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně jednoduchou dřevostavbu a je dochována původní plánová dokumentace, včetně barevného řešení, opravdu byly žluté, byla by rekonstrukce do jejich původního stavu možná a nebyla by ani finančně tolik náročná. Takže se mohly stát, stejně jako výše jmenované objekty, návštěvnicky atraktivním místem,“ domnívala se loni památkářka po negativním rozhodnutí ministerských úředníků.
Navržený pavilon má být atriový dům s terasou, přístupný ze tří stran. Na něj budou navazovat venkovní dřevěné prvky. Ty můžou sloužit k pořádání kulturních akcí anebo jen k sezení či opalování. V přízemí má být malá restaurace, dále jsou plánovány toalety, sprchy a převlékárny. Srdcem celého domu je pak zahrada osázená listnatými stromy.