„Naposledy jsem se takhle vydal ze všech sil v roce 2023 souborem tří duchařských novel Nomádská víra. Myslel jsem si, že zbořím svět jak James Joyce se svým Odysseem, ale nic se nestalo,“ líčí Brycz, jenž tráví pracovní týden v Praze, víkendy pak v Jablonci nad Nisou.
Dosud publikoval dvaatřicet knih. Poslední z nich, Případy odvážného kapitána Ajóla, předkládá nejmenším čtenářům, kteří s knížkami teprve začínají.
Děti jsou nejlepšími porotci
Školkový kluk Oliver se mění v neohroženého kapitána a na zhruba osmdesáti stránkách zažívá se svou partou igráčků nečekaná a napínavá dobrodružství, o nichž chlapcova matka nemá sebemenší tušení.
Sedmero příhod mohou podle Brycze děti přelouskat samy, třeba pod vedením učitelek nebo družinářek. Za lepší variantu ale považuje, aby na cestě k prvnímu čtení děti doprovázeli rodiče a prarodiče.
Děti vnímá coby nejlepší porotce, kteří dovedou posoudit schopnosti vypravěčů. Jsou nesmlouvavé, zato spravedlivé. A jakmile u nich člověk uspěje, těší ho to dlouhý čas.
Komunikace se záhrobím existuje, říká k nové knize jablonecký spisovatel Brycz |
„Neřeší recenze knih, rozhovory s autory v médiích a literární ceny. Je jim cizí jakýkoliv kult hvězd. Příběh je prostě zaujme a vydrží u něj, má-li napětí a vtip. Anebo zívnou a už je nikdo neudrží,“ zamýšlí se Brycz.
On sám by mohl číst stále dokola kupříkladu Karlíka a továrnu na čokoládu. „Jak Roald Dahl s velkou porcí mrazivého humoru vyjádří, že ne každý má na růžích ustláno, ale dobré věci se dějí a každý dostane, co si zaslouží, to má hloubku,“ říká Brycz, podle nějž se nenásilné poučení do dětské knihy hodí vždycky.
Žena spisovatele čte příběhy dětem ve škole
Jeho vlastní nápady nejprve „testuje“ manželka na dětech ve škole. „Mám štěstí, že má žena Karolína učí na prvním stupni základní školy. Všechny mé příběhy tedy čte svým žákům a jejich připomínky si beru k srdci,“ prozrazuje spisovatel.
Jeho sestra navíc Ajóla přinesla také do sociálního zařízení, kde pracuje. K posouzení ho tak dostaly místní zdravotní sestry/matky dětí v tom správném věku.
Zatímco sedmidílný rozhlasový seriál o skřítku Hajajovi, který se vysílal dětem před spaním, napsal Brycz během čtrnácti dnů, námět na Ajólovy případy vznikal týden.
Redakční práce je mravenčí proces
Poprvé mu vytanul na mysli před deseti lety. „Přepis pro knižní podobu zabral měsíc — většinou přes léto, protože učím na střední škole. Redakční práce je mravenčí proces, který trvá zhruba tři měsíce. A příprava křtu? Další tři měsíce,“ vypočítává autor, který knihu pokřtil v listopadu v Praze.
Publikaci, jež vyšla v nakladatelství Pikola, ilustroval Jakub Cenkl, s nímž spisovatel spolupracoval poprvé. „Dostával jsem návrhy v podobě kreseb, které jsem komentoval. Následně mi chodily po e-mailu barevné ilustrace. I k nim jsem měl poznámky a dost jsem mluvil i do finální obálky,“ přibližuje Brycz, podle nějž hrají ilustrace velkou roli.
Upíři z nás sají energii a často i peníze, říká autor veselých hororů |
„Třeba výtvarnice Komára doprovodila mou upírskou komediální sérii Emil a upíři tak báječnými ilustracemi, že se v záplavě titulů těch pět knížek neztratilo. Stále mě zvou malí fanouškové česnektariánů na besedy,“ dodává.
Setkání s dětmi – ať už reálná, nebo pomyslná na dálku – jsou také důvodem, proč pro děti píše hodně a rád. Na oplátku jim nabízí neobyčejné hrdiny s fantazií a schopnostmi superhrdinů.
