„Z těch šesti ročníků jich bylo pět v takové zimě, že tam málokdo vydržel sotva hodinu. Lidí tam moc nechodilo. Vždyť to tu ani nemá tradici, mně je čtyřicet let a masopusty tu nikdy dřív nepamatuji. Největší bizár pak byl, že do průvodu chodili v maskách úředníci z městského úřadu, aby tam vůbec někdo byl. V podstatě tam chodili místo práce,“ komentoval starosta.
Peníze, které byly na masopust v rozpočtu vyčleněny, ale vniveč nepřijdou. Starosta chce totiž namísto masopustu uspořádat slavnostní otevření zrekonstruovaného Zámeckého rybníku. „Ty peníze jen přesuneme na tuhle akci, je to asi 130 tisíc korun. Budou tam nějaké stánky, jídlo, živá hudba. Uděláme to v květnu, takže už nebude hrozit, že lidi málem umrznou jako na masopustu,“ dodává Petr Král.
Nezájem připouští i bývalý starosta
Mimoňský masopust zavedl předchozí starosta města František Kaiser. Ten se s aktuálním vedením města nerozešel zrovna v dobrém a řada lidí se domnívá, že slavnost mu zrušili „na truc“.
„Každé vedení města si to dělá po svém. My jsme masopust prosadili, aby se obohatila jarní nabídka akcí, kterých není zkraje roku mnoho. Šlo nám hlavně o děti, aby poznaly staré zvyky, zabijačkové tradice. Ale jak si to chce současný pan starosta dělat, to je jeho věc. Ať si to zodpoví u voličů,“ míní Kaiser, dnes již jen opoziční zastupitel. Sám ale připouští, že masopust u lidí žádné velké odezvy nevzbuzoval.
„Je pravda, že Mimoň byla v posledním století spíš takový Rudý sever, dělnická a vojenská oblast. Navíc třikrát vysídlená. Ti nově příchozí obyvatelé si sem žádné svoje tradice nepřinesli a masopust asi opravdu patří spíš na Moravu,“ podotkl exstarosta.
Pohled do historie ovšem dosvědčuje, že masopusty měly tradici i v takzvaných Sudetech. Etnografka a ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová potvrzuje, že tradice masopustů byla mezi sudetskými Němci velmi silná.
Tradice zpřetrhala válka, míní historička
„Ať se podívají do kronik, určitě to tam najdou. Český masopust se vyznačuje malováním na obličej, zatímco pro německý masopust jsou typické malované papírové masky, tedy takové, jaké dodnes vyrábí PVO Zákupy, kde pokračují v odkazu bývalého sudetoněmeckého továrníka Eduarda Helda. To zpřetrhala až válka,“ zmínila Jakouběová.
Podle ní se tradice masopustů vrátila i po válce, i když už v menší míře. „Protože masopusty ve většině měst organizovali sokolové, tak po jejich zákazu i tato tradice upadá a v 50. letech se již masopusty téměř nepořádají. Ale dnes se tato tradice opět vrací,“ tvrdí ředitelka.
Také majitel zákupské firmy PVO Zdeněk Rydygr podotýká, že v regionu byly kdysi masopusty vyhlášené.
„V pohraničí osídleném sudetskými Němci byl ráz masopustu jiný než v českém území. V Zákupech vycházeli lidé ze saské tradice. Podle pamětníků se ponejvíce tancovalo ve všech větších místních hospodách. Masopust, neboli Fasching, podporoval samozřejmě zdejší výrobce masopustních hlav a masek Eduard Held,“ zmínil Rydygr.