„Zahajujeme provoz podle plánu. Ambulance se otevřou začátkem dubna, první operace budou následovat do dvou týdnů,“ přiblížila ředitelka kliniky Pavlína Housová.
Klinika sází na takzvaný model komplexní péče. Pacient projde celým procesem – od diagnostiky přes operaci až po rehabilitaci. Péče o něj je tak na jednom místě. „Operace je jen část. Stejně důležitá je příprava a následná rehabilitace. Pacient u nás od začátku ví, co ho čeká v následujících měsících,“ vysvětlil vedoucí lékař a zakladatel kliniky Robert Švígler.
Zařízení má tři operační sály, deset ambulancí a rozsáhlé rehabilitační zázemí včetně fyzioterapie a vodoléčby, tři tělocvičny a lůžkové oddělení. „Velký posun představují také miniinvazivní a perkutánní operace, například v oblasti nohy, které provádíme přes velmi malé vpichy. Pro pacienty to znamená menší zatížení organismu, nižší riziko komplikací a rychlejší návrat do běžného života,“ doplnil Švígler.
Standardní péče je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Podle ředitelky Housové je důležité nabízet služby hrazené pojištěním. Zájem pacientů o ošetření byl podle ní vysoký ještě před otevřením.
„Máme zhruba asi 70 procent plánovaného počtu operací. V březnu jsme čelili velké poptávce. V současné chvíli se potřebujeme zaměřit na to, aby se provoz zaběhl a v budoucnu jsme dokázali rostoucí poptávku pokrýt,“ podotkla Housová s tím, že zájemci jsou i z Polska.
Volné termíny už v květnu
Pacienti se dostanou na operaci výrazně dříve než dosud. „Jen pro srovnání, v nemocnicích se dnes objednává na červen až září,“ dodal Švígler. Zatímco podle Housové klinika může nabídnout volné květnové a červnové termíny.
Na klinice pracuje 70 lidí. Podle Housové tým vznikal postupně s rekonstrukcí. „Velký důraz jsme kladli nejen na odbornost, ale i na to, aby tým sdílel stejnou filozofii péče o pacienta. Moderní klinika není jen o technologiích, ale i o lidském přístupu,“ uvedla. Personál tvoří odborníci z regionu i mimo něj, včetně lékařů se zkušenostmi ze zahraničí, například z německé Žitavy.
Klinika zároveň zaměstnává na částečné úvazky, což umožňuje spolupráci s dalšími zdravotnickými zařízeními.
„Pomáháme lidem vrátit se zpět do běžného života bez bolesti a omezení. Ať už jde o složitější operaci, nebo drobný zákrok, vždy se snažíme najít řešení, které je co nejšetrnější a zároveň účinné,“ připomněl Švígler.
Rozšíření nemocnic neprošlo
Myšlenka vzniku kliniky podle Švíglera vyšla z dlouhodobého problému nedostatečné kapacity. „Pacientů k operacím bylo více, než kolik byly nemocnice schopné zvládnout. Často museli jezdit do Prahy, Hořovic a dalších měst,“ uvedl.
Jednodušší varianta rozšíření stávajících nemocnic podle něj neprošla. Tato zkušenost vedla Švíglera k úvaze vytvořit nové pracoviště přímo v Liberci. „Podařilo se nám díky pojišťovnám nasmlouvat nové operační výkony. Začali jsme hledat cestu, jak takové pracoviště otevřít,“ pokračoval. „Dostal jsem nápad, že se poradím s Daliborem Dědkem, protože jsem znal jeho příběh a začátky podnikání.“
Projekt financovala společnost Jablotron, která do rekonstrukce a vybavení investovala téměř 700 milionů korun. Podle jejího zakladatele Dalibora Dědka jde o dosud nejvyšší filantropickou investici firmy v regionu. „Ve zdravotnictví se náklady mohou násobit rovnou deseti,“ poznamenal. Dodal, že kliniku budovali jako neziskovou.
„Až bude generovat klinika zisk, tak část z něj půjde zpátky do Nadace Jablotronu a další část zůstane klinice, aby se mohla rozvíjet a modernizovat,“ uzavřel.
