iDNES.cz

Pro duševně nemocné není práce, sdružení se proto vrhne na polévky

  8:58
Místo roušek polévky. Sdružení TULIPAN, které zaměstnává duševně nemocné, se snaží udržet práci pro všechny své lidi. Stále proto hledá nové možnosti.

V Polévkárně budou pracovat lidé se zdravotním postižením. Na snímku ředitel TULIPANu Petr Hora. | foto: Jan Pešek, MF DNES

Nesmějí prodávat na trzích, jejich roušky už nikdo nepotřebuje. Pro své zaměstnance ale dál shání práci, aby nikoho nemuseli propustit. Sdružení TULIPAN, které už roky dává práci lidem s duševním onemocněním, se musí vyrovnat s pandemií, jak umí. Stále se proto snaží rozšiřovat své služby a za pár měsíců chtějí otevřít v centru města Polévkárnu. 

„Vybrali jsme pro ni prostory v centru města, v Kostelní ulici, kde jsme měli komunitní centrum a momentálně ho rekonstruujeme,“ říká ředitel Sociálního podniku TULIPAN Petr Hora, který otevření nové Polévkárny připravuje. Podnik bude fungovat pod hlavičkou Sociálního podniku TULIPAN a pracovat tam budou lidé se zdravotním postižením. 

„Tomu například musíme oproti původnímu návrhu uzpůsobit i kuchyň,“ vysvětluje ředitel. Na plný úvazek by podle něj chtěli zaměstnávat až osm lidí. „Uvidíme, jak se vše podaří ‚rozjet‘. Samozřejmě v covidové době to může být ze začátku jen polovina ze zamýšleného plánu,“ pokračuje ředitel.

Postiženým lidem prospívá komunikace

Podle vedoucí chráněných dílen TULIPANU Šárky Feige počítají s tím, že se do Polévkárny přesunou i někteří jejich zaměstnanci. Sdružení už má zkušenosti s provozováním bistra v Semilech a ve sportovním areálu v libereckém Vesci. „Ukázalo se, že lidé s postižením to zvládají velmi dobře. Vyhovuje jim také komunikace se zákazníky a prospívá jim, když mají podporu, tak jim ta práce jde a funguje to,“ vysvětluje vedoucí.

Kapacita bistra bude podle Hory čtyřicet míst. „Počítáme i se zahrádkou s terasou. Je to hezké místo, bude to příjemné posezení,“ představuje. Každý den by chtěli nabízet čtyři až šest druhů polévek, dvě hlavní jídla a samozřejmě sendviče, svačiny, zákusky a další drobnější pokrmy. 

„Rádi bychom měli všechno takzvaně domácí. A když ne přímo domácí, tak bychom oslovili místní pekaře, cukráře, farmáře a podobně,“ plánuje. Otevřeno by zpočátku bylo od půl sedmé do pěti odpoledne. „Pokud bychom provoz takto zvládali, můžeme otevírací dobu protáhnout třeba do deseti do večera,“ líčí ředitel.

Sdružení potřebuje víc peněz

Otevírat by chtěli už letos v červnu. „Stále ale ještě potřebujeme finanční a materiální zdroje na dovybavení restaurace, takže sháníme podporu od dárců,“ vysvětluje. Přestože do toho vloží sami nějaké peníze, na základní vybavení Polévkárny potřebují osm set tisíc až milion korun. „Jinak bychom si museli vzít půjčku,“ dodává Hora. Polévkárna má rozpočet zhruba pět milionů a velkou část pokryjí dotace.

Od polévkárny si TULIPAN slibuje především další pracovní uplatnění pro lidi, kteří se potýkají s duševním či fyzickým postižením. Přestože se jim i po dobu trvání pandemie daří udržet všechny zaměstnance, sehnat pro ně práci je podle vedoucí dílen stále těžší. „Momentálně je gros naší práce montáž kabelových svazků. Stále ale hledáme další podniky, které by nám poskytly práci,“ upozorňuje vedoucí. 

Ideální je pro jejich zaměstnance kompletační činnost, jako je montáž nebo přebírání komponentů. „Doba je těžká a musíme být flexibilní a stále hledáme další možnosti. Podařilo se nám například otevřít Zásilkovnu, kterou provozujeme na všech svých pobočkách víc než rok. Po otevření Polévkárny plánujeme dovážkovou službu,“ uzavírá Šárka Feige.

zpět na článek