„Na ČVUT v Praze děláme projekt o továrních komínech. Jedním z výstupů je jejich nové využití. Z toho důvodu provádíme terénní průzkumy, průzkumy v archivech a také zpovídáme lidi, kteří komín vlastní nebo se o něj starají,“ uvádí za vědecký tým Michal Horáček.
Vítá, že se komín na bývalých lázních, kde dnes sídlí oblastní galerie, podařilo zachovat a dokonce v nedávné době opravit. „Líbí se nám proto, že není v tovární čtvrti, ale mezi honosnými vilami.“
A co na komínech vědci zkoumají? „Zajímají nás třeba odchylky od osy nebo světlost, což je průměr průduchu nahoře v hlavici.
Vedle výšky je to druhý základní technický údaj o komínu, který se uváděl již v projektu. Tento komín je 46 metrů vysoký a má mít světlost 130 centimetrů, což my právě jdeme změřit,“ vysvětluje Horáček, který na projektu spolupracuje s Martinem Vonkou.
Data následně použijí i do chystané knihy. Ta se bude zabývat novým využitím továrních komínů, jejich zachováním a novým životem.
Bádání využili i fandové lezení, kteří se na komín vydali společně s vědci.
„Komíny mě baví, protože výhled z nich je ojedinělý. Na taková místa se člověk většinou nedostane a může vidět centrum z jiné perspektivy,“ svěřil se Petr Kučera.
