Hadžime! zní libereckými tělocvičnami. Děti se učí chvaty a pády juda

  6:18
Prvňáčci některých libereckých škol se v hodinách tělocviku učí judo a s nadšením pilují pády i kotouly. Toto japonské bojové umění má dětem dodat sebevědomí i zlepšit jejich pohybové dovednosti.

Před týdnem ještě mnozí prvňáci vůbec neudělali kotoul. Teď už je metají s vervou i dozadu. Ale nejen to. Když zcela kontrolovaně spadnou, nepraští se do hlavy. Na konci hodiny pak na zemi bravurně zvládají první chvat. Na ulici nebo ve třídě by jím dokázali znehybnit jakéhokoliv rošťáka.

Dvacítka dětí, co se právě lopotí na měkkých podložkách neboli improvizovaném tatami, přitom nepatří do žádného judistického oddílu, kde by se tyto dovednosti jaksi očekávaly.

Prvňáci Základní školy ve Vratislavicích mají výuku juda vůbec poprvé jako součást tělocviku. Do judistických kimon se převlékají jednou za čtrnáct dní. Za sebou mají čtyři hodiny a učitelé i děti si je nemohou vynachválit. 

„Judoclub Liberec nám nabídl výuku pro všechny prvňáčky a děti jsou nadšené. Trenéři učí děti obratnost a všechno hravou formou. Myslím, že to je pro ně velký přínos,“ řekl ředitel školy Libor Rygál.

Děti na začátku hodiny dostávají kimona s pásky a dávají si nástup jako v opravdovém judistickém dódžó. Po rozcvičce a hrách na rozhýbání jako je vybíjená nebo honěná, děti přitom často dřepují, následuje judistická „násobilka“. 

Malí judisté pilují potřebné pády i kotouly. „Vždy je hlava na hrudníku. Pod vámi může být beton a rozbili byste si hlavu. A rukama plácnete. Tak vypadá bezpečný pád,“ vysvětluje profesionální trenér juda Miloš Brejla, místopředseda Judoclubu Liberec a držitel druhého danu.

Při skutečném judistickém zápolení se pak děti ve dvojicích snaží znehybnit soupeře pomocí prvního chvatu kesa - gatame. „Vendulko, ty budeš držet a ty se budeš snažit utéct. Hadžime!“ startuje minisouboj trenér.

Během celé hodiny nešetří optimismem a chválou. Přitom má u dětí maximální respekt. Na slovo ho poslouchají a nedovolí si dělat, co nemají. 

„Mate. Bezva. Perfektně nasazená první technika na zemi. Obě byste zasloužily jedničku s hvězdičkou. Teď to ukážou kluci,“ vyzývá trenér další dvojici.

Za chvíli si držení na zemi zkouší celá tělocvična. V závěru hodiny dojde i na základy první „házecí“ techniky. Chvat o-goši, kdy soupeř letí přes záda toriho neboli útočníka, předvádí zatím jen oba instruktoři. Když jeden z nich sviští vzduchem, je na dětech znát dychtivost. 

Dětem se zlepšila obratnost

„Zatím se naučíme jen základní úchop,“ mírní trenér nadšení dětí. Víc už se do judem nadupané hodiny nevešlo. Končí nástupem a děti jdou na hodinu matematiky.

„Děti jsou z juda nadšené. Je to pro ně velká změna. My se možná víc bojíme, aby si děti při hodinách neublížily, trenéři ale nemají z některých věcí takové obavy. Přitom mají vše pod kontrolou,“ zmínila učitelka 1. A Jitka Hübnerová. 

„U dětí vidím velký posun v obratnosti,“ zhodnotila zase Miroslava Zejmonová, která je třídní 1. E.

Judo trénuje ve Vratislavicích všech pět prvních tříd. Dohromady 97 prvňáčků. Judoclub Liberec projektem, který díky sponzorům běží i na dalších pěti libereckých školách, šíří věhlas tohoto sportu. Přitom učí děti obratnosti a sebeobraně. Školákům se věnují špičkoví trenéři. Mimo jiné držitel 4. danu a několikanásobný mistr světa Milan Vágner. 

„Společnost je, jaká je. Děti se budou setkávat třeba se šikanou. Judo je posílí, dodá jim sebevědomí. Navíc získají obratnost,“ podotkl Miloš Brejla.

Podle něj nehrozí, že by se děti ve škole víc rvaly. „Vštěpujeme dětem etický kodex. Je to slušné chování, jednání a kamarádství. A když se perete na žíněnce, nemusíte se pak prát nikde jinde,“ uzavřel trenér.

Autor: