Bezmála na 14,5 miliardy korun se šplhají dluhy obyvatel Libereckého kraje. V exekuci jich je téměř 37 tisíc. Skoro pět tisíc lidí žije v sociálně vyloučených lokalitách, jichž se v regionu nachází stovka. 458 rodin je v bytové nouzi, z toho přes tisíc dětí.
Každý rok nedokončí ani základní školní docházku asi 200 žáků. Nejhorší sociální situací trpí Černousy, Bulovka, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Desná a Tanvald.
Nelichotivá data pocházejí z nedávno dokončeného dokumentu nazvaného Strategie sociálního začleňování Libereckého kraje 2021+. Ten zpracoval kraj společně s Agenturou pro sociální začleňování ministerstva pro místní rozvoj a podílelo se na něm více než 130 lidí.
Zatím je strategie, která naznačuje, jak tyto svízele v příštích pěti letech řešit, ve fázi návrhu a obyvatelé kraje se k ní mohou do 10. září vyjádřit.
Začněme problémem dluhů. Podle posledního průzkumu nesli lidé 226 237 břemen exekucí. Průměrný počet byl 5,8 exekuce na osobu. Problém se nevyhýbá ani neplnoletým. Nejhorší stav vládne na Českolipsku a Frýdlantsku, kde exekuce tíží 14 procent obyvatel do osmnácti let. Následuje Tanvaldsko se třinácti procenty.
„Exekuce, obzvlášť dlouhodobá a několikanásobná, s sebou přináší takovou míru stresu, frustrace, zátěže a beznaděje, že lidi, na které je uvalena, často strhává až na samé dno. Rozpadají se jim blízké vztahy, ztrácí střechu nad hlavou, v důsledku stresu se jim zhoršuje zdraví a vědomí toho, že bez ohledu na výši výdělku jim kvůli srážkám zůstane přibližně ta samá malá částka,“ informuje dokument.
„To vše snižuje jejich motivaci pracovat a snažit se svou situaci zlepšit (...) Někteří se uchylují ke kriminalitě, jiní k radikálním politickým názorům a skupinám. Negativní následky se nevyhýbají ani dětem, které v takových rodinách vyrůstají,“ píše se dále ve strategii.
Jedním z návrhů řešení, které kraj nabízí, je například kampaň, jež by upozorňovala na nevhodné půjčky, a také vyšší počet krizových center a dluhových poraden. Jejich počet v kraji je dle dokumentu naprosto nedostačující.
Ve vyloučených lokalitách žijí tisíce lidí
„Data jasně dokládají potřebnost dluhových poraden a dalších intervencí směřujících na dluhy. Existující služby mohou uspokojit desítky klientů ročně. Přitom podle odhadů na základě informací ze sociálních odborů, zmíněných sociálních služeb, úřadu práce a také bytových správ je na Frýdlantsku zhruba 800 potenciálních klientů sociálních služeb v oblasti sociální prevence a dluhového poradenství,“ uvádí Strategie sociálního začleňování Libereckého kraje 2021+.
Dalším tématem, které analýza mimo jiné zpracovává, jsou vyloučené lokality. Nejvíce jich je na Frýdlantsku (25), následuje Liberecko (22), Tanvaldsko (16) a Českolipsko (13). Celkem v nich pobývá již zmíněných téměř pět tisíc lidí.
„Co se týče počtu příjemců příspěvku na živobytí ve srovnání jednotlivých obcí s rozšířenou působností uvnitř Libereckého kraje, nejzávažnější situace ve srovnání s průměrem je v Tanvaldu a Frýdlantu, kde připadá devět respektive sedm obyvatel na jednu dávku, následuje Nový Bor (20) a Česká Lípa (29). Při určitém zjednodušení se dá říci, že jedna dávka v průměru odpovídá dvěma osobám v hmotné nouzi. Na Tanvaldsku žil v roce 2019 přibližně každý čtvrtý člověk z příspěvku na živobytí,“ stojí v dokumentu.
Liberecko trápí nedostupné bydlení
Dalším zásadním a nepříliš řešeným problémem nejenom Libereckého kraje je nedostupné a kvalitní bydlení. Strategie hovoří pro příklad o tom, že 79 rodin musí žít na ubytovnách, z toho 197 dětí. V azylových domech se jich pak v době výzkumu nacházelo 20 a 54 dětí. 526 lidí je bez přístřeší.
V této oblasti chce kraj například více obcím pomáhat tím, že bude nabízet a doporučovat různé dotační programy na podporu sociálního bydlení. Kontrolu nad obyvateli takových domů by pak měli převzít vyškolení domovníci či asistenti prevence kriminality.
Jednou z mnoha kapitol analýzy je třeba problém dětí, které neukončí ani povinnou školní docházku. Každoročně v Libereckém kraji cca 200 žáků odchází předčasně ze základní školy, ze 7. nebo 8. ročníku, aniž by získali základní stupeň vzdělání.
Nedokončené vzdělání ovlivní celý kraj
„V roce 2020 byl podíl žáků s nedokončeným základním vzděláním při ukončení povinné školní docházky 4,9 procenta z celkového počtu žáků, kteří v daném školním roce docházku ukončili. Tento podíl byl nadprůměrný v ORP Frýdlant (11,6 %), Česká Lípa (10,5 %) a Nový Bor (7,6 %),“ hovoří návrh strategie.
Podle ní neúspěch ve vzdělání úzce souvisí se sociálním vyloučením. „Nedokončené vzdělání ovlivňuje zaměstnanost, kvalifikaci pracovních sil, dostupnost pracovní síly, výši výdělků osob a tím i výši odvedených daní a kupní sílu v regionu. Úroveň vzdělání jednotlivců má tedy dopady na rozvoj celého regionu,“ dále rozvíjí dokument.
„Kromě struktury práce s sebou nedokončené vzdělání nese riziko zvýšené náchylnosti k rezignaci, odevzdání se situaci u takového člověka, který je opakovaně neúspěšný na běžném trhu práce. Rozvoj potenciálu těch, kteří zažívají neúspěch již v dětství, je o to limitovanější,“ upozorňuje analýza.