iDNES.cz

Chalupa přežila stovky let díky dřevu, které snese víc než současné

  8:14
Nenápadná roubenka na Františkově je nejstarším obytným domem v Liberci. Aktuálně má nad sebou památkovou ochranu.

Roubená chalupa stojí v obklopení rozrůstajícího se Liberce. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Ačkoliv její třpyt zastiňují rušná křižovatka, tovární haly i panelové domy v sousedství, je na první pohled nenápadná chalupa v Uralské ulici v libereckém Františkově jednou z největších perel ve stotisícovém městě.

Roubenka na začátku roku přepsala dějiny, když odborníci zjistili, že je nejstarším obytným domem v krajské metropoli. Odsunula tak za sebe Valdštejnské domky, jež se doposud tímto prvenstvím pyšnily. Nyní se domek zařadil na seznam kulturních památek.

Dřevěná chalupa nedávno podstoupila výzkum. Jeho cílem bylo odhalit, jak je vlastně stará. Svědky historie se staly konstrukce domu, trámy a hrázděné stěny. Ty prošly dendrochronologickou analýzou. 

„Ta datuje skácení převážně smrkového konstrukčního dřeva do rozpětí let 1656-1658. Z doby výstavby prokazatelně pochází roubené konstrukce a stropní trámy v rozsahu síně a hospodářského dílu, hrázděné stěny stodoly a většina krovu,“ popisuje Památkový katalog Národního památkového ústavu (NPÚ). 

Usedlost za osmdesát kop

Zápis dále tvrdí, že za nejstarší zmínku o držení domu lze považovat záznam o koupi zahradnické usedlosti Jeremiasem Scheuflerem v roce 1665. „Usedlost tehdy kupuje od Adama Appelta za osmdesát kop. Adam Appelt by velmi pravděpodobně byl prvním vlastníkem, který nechal dům po roce 1657 v nově vzniklé obci vystavět,“ dodává odborný text.

Martin Ouhrabka z libereckého pracoviště NPÚ upozorňuje, že sice stavba v minulosti několikrát prošla dílčími úpravami, ty však neměly zásadní vliv na vizuální proměnu exteriéru domu. „Prakticky od třicátých let minulého století na něm neprobíhaly žádné výrazné stavební zásahy,“ říká památkář. „Největší zásah do stavby představuje zvětšení obytné plochy světnice z druhé poloviny osmnáctého století.“

Po druhé světové válce byl dům využíván k zemědělskému provozu a pouze udržován. Jediným modernizačním zásahem tak bylo odstranění sporáku a chlebové pece a jejich nahrazení soudobými pokojovými kamny. Kromě pozdějšího oškrabání venkovního vápenného nátěru roubení chalupa zůstala dokonale zakonzervována a udržována v neměnném stavu.

Zdivo jako pozůstatek černé kuchyně

Vnitřní uspořádání domu vychází z trojdílné dispozice se světnicí, průchozí síní a hospodářskou částí. Na dům navazuje od východu hrázděná stodola. Obvodové stěny domu jsou převážně roubené, zčásti zděné. 

„Mezi zajímavosti, které byly zachovány a tvoří identitu roubené stavby ze sedmnáctého století, patří zdivo, jež je pozůstatkem černé kuchyně,“ dodává Ouhrabka. Podle památkáře odolává původní dřevo povětrnostním podmínkám, dřevokaznému hmyzu a jiné degradaci lépe než nové i díky tomu, že bylo zpracováno sekerou. Ta totiž povrch trámu lépe utáhne.

Ouhrabka již dříve pro MF DNES sdělil, že výsledky průzkumu ho příjemně překvapily. „Když jsme kolem domu jezdili, věděli jsme, že bude velmi starý. To, co nám určila při stavebním průzkumu dendrochronologická metoda, nás ale překvapilo. Tak starý objekt zachovaný v autentickém stavu je na území Liberce unikátní. Liberec totiž prošel dynamickým vývojem. Dřívější stavebně historická vrstva je už v Liberci hodně překrytá mladší výstavbou,“ sdělil na začátku roku.

Zatímco v případě františkovské roubenky památkáři odhalili, že ji naši předci postavili převážně ze smrků pokácených už v padesátých letech 17. století, nejstarší dochované torzo valdštejnského domu ve Větrné uličce v sousedství Sokolovského náměstí pochází až z roku 1678.

Autor:
zpět na článek