Opočno odhalilo z rodové pokladnice Josefa II. sedmnáct nových komnat

  9:48
Nová prohlídková trasa na zámku v Opočně ukazuje pokoje hostů i cenné sbírky z cest. Dosud se ve druhém poschodí mohli návštěvníci podívat jen do tří místností, kde byly zbrojnice. Nově je otevřených dvacet komnat a k vidění více než šest tisíc předmětů, které čekaly v depozitářích. Vůbec poprvé jsou přístupné ochozy.

Už ani nespočítám, kolikrát jsem procházel bránou na nádvoří opočenského zámku. Perla rodu Colloredo-Mansfeldů, která po letech sporů definitivně zůstává majetkem státu, však tentokrát láká na poprvé zpřístupněné druhé poschodí, v němž bývaly pokoje pro nejbližší příbuzné zámeckého pána.

S kastelánem Tomášem Kořínkem stoupáme do prvního patra, kde dosud začínaly prohlídky. Právě tady startuje druhý prohlídkový okruh, který se otevřel o Velikonocích. Kastelán odemyká velkou železnou mříž a stoupáme po schodišti, jehož stěny jsou pečlivě obloženy mysliveckými trofejemi.

„Do těchto míst už se nechodilo. Naposledy tady po schodech stoupala Libuše Šafránková ve filmu Babička, když šla na zámek za paní kněžnou. Interiéry se točily právě u nás,“ vysvětluje Tomáš Kořínek.

Dlouhá desetiletí sloužilo druhé patro opočenského zámku jako depozitář. V komnatách byly uloženy tisíce sbírkových předmětů, které se nevešly do expozic. Nyní se ho památkáři rozhodli zpřístupnit a navrátit interiéry do doby největšího rozmachu Colloredo-Mansfeldů, na začátek 20. století.

Pokladnice rodu

Zatímco komnaty v prvním patře sloužily majitelům panství nebo jako společenské sály, druhé poschodí bylo vyhrazeno pro nejbližší příbuzné. Josef II. kníže Colloredo-Mansfeld měl tři sestry a právě jejich apartmány nový prohlídkový okruh začíná.

„Interiéry jsme zasadili do roku 1910, protože z té doby se dochoval velmi podrobný inventář včetně fotografií. Josef II. se rozhodl udělat z Opočna pokladnici rodu a svezl cenné předměty ze všech svých panství. Na české poměry je neobvyklé, že téměř všechny vystavené předměty jsou tady kmenové,“ vyzdvihuje kastelán.

Vstupujeme do prvního pokoje, který je skromnější než ostatní. Patřil sestře, jež se nejhůře vdala. Na stěnách jsou zašlé tapety, jejichž béžová barva byla před sto lety pistáciová. Slunce s ní však udělalo své.

Památkáři zpřístupnili druhé patro opočenského zámku. Některé místnosti ještě čekají na opravy. (22. 4. 2022)

„Když se při restaurování sundaly krycí lišty, byla pistáciová barva dobře vidět. Tapety jsou původní, jen nad vypínačem je replika, protože při opravě zámku v 70. letech se tady tahala nová elektřina a stěnu museli vysekat,“ ukazuje Kořínek na světlejší pruh tapety.

I neopravené pokoje jsou přístupné

Podle kastelána je zázrak, že místnosti přečkaly desetiletí v současném stavu. Na zámcích je běžné, že část komnat slouží jako depozitáře, ale dělníci v nich v minulosti často strhali tapety nebo je celé vybílili. V Opočně se však interiéry dochovaly téměř nedotčené. Památkáři část z nich opravili, další pokoje na opravy teprve čekají. Přesto jsou otevřené. Lidé tak mají možnost porovnat komnaty v původním takřka stoletém stavu s těmi nově opravenými.

Když procházíme místnostmi, kde na stěnách ještě zůstaly zasádrované drážky po elektroinstalaci ze 70. let, vybavuje se mi někdejší návštěva zámku Jezeří v Krušných horách. I tam návštěvníky provázeli zámkem v různých fázích oprav. Pro někoho to může být i výzva k další návštěvě, aby viděl, jak se prostory za pár let proměnily.

„V této místnosti je opravený zatím jen strop. Na další práce nebyly peníze. Chceme si na ně vydělat ze vstupného,“ poznamenává Tomáš Kořínek u vstupu do dalšího pokoje. Ne vždy však památkáři vracejí interiér do původního stavu. V mantovském pokoji, nazvaném podle tří velkoformátových obrazů dovezených z italské Mantovy, plátno zakrývá část dveří. Původně byl totiž před dveřmi obraz vyříznutý.

„Oni se k nim tehdy nechovali jako dnes my. Když obraz překážel, tak ho vyřízli. To by nám dnes nikdo nedovolil. Restaurátoři v minulosti odstraněnou část doplnili. Kdybychom obraz sundali ze stěny, bylo by napojení vidět,“ vysvětluje kastelán. Opatrnost je zřejmá i v jiných pokojích, kde obrazy zavěšené na stěnách nejsou přibité, ale zavěšené na římse u stropu.

Slavná zbrojnice v novém

Vcházíme na arkádu ve druhém patře a s výhledy do parku a Orlických hor se přesouváme do druhé poloviny návštěvnické trasy. Na ochozy mohou lidé vůbec poprvé. Procházíme několika dalšími pokoji do sálů, které slouží jako zámecké muzeum.

Památkáři zpřístupnili druhé patro opočenského zámku.

„Josef II. ze svých cest přivezl celou řadu předmětů, které se nehodí umístit do pokojů, proto jsme tyto místnosti koncipovali jako muzeum. Tady jsou třeba indiánské obleky. Nejde o žádné kostýmy nebo suvenýry, ale o skutečné oblečení indiánů. Vedle jsou indiánské panenky, kabelka nebo náhrdelníky. Zajímavé je, že jsou z korálků, které byly do Ameriky dovezeny z Jablonce nad Nisou,“ vypráví pracovník péče o depozitáře Milan Junek.

Za dalšími dveřmi už je slavná opočenská zbrojnice, po Konopišti druhá největší v Česku. I ta doznala změn.

„Dříve se zbrojnici věnovala delší část prohlídky, ale museli jsme ji zkrátit, abychom se vešli do jedné hodiny. Pokud by však měl někdo extra zájem, může si domluvit speciální prohlídku,“ říká na konci cesty druhým patrem Kořínek.