Zima je přitom pro přežití zvěře nejkritičtější období a na horách v Krkonošském národním parku (KRNAP) zdaleka ještě nekončí.

„Dosud nikdy jsme v zimním období neregistrovali tolik úhynů srnčí zvěře jako letos. Tento problém se nejintenzivněji projevuje v nižších částech hor a v blízkosti lidských sídel,“ říká náměstek ředitele a vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa. 

K úhynu dojde, pokud je zvěř extrémně vysílena. Je to důsledek rušení působeného návštěvníky hor nebo štvaním volně pobíhajícími psy. Srnčí zvěř bývá od psů v řadě případů potrhána nebo přímo stržena a zabita.

I když nynější vládní opatření omezují pohyb lidí na Trutnovsku i v Krkonoších, už v předešlých letech na horách přibývalo turistů. Jejich pohyb v terénu je pro zvěř také rizikem.

„Stoupá počet lidí, kteří vyrážejí do hor v pozdních odpoledních, nočních či brzkých ranních hodinách, tedy v čase, kdy má příroda odpočívat a mít klid. Nakonec ani tradiční lokality, kde zvěř hledá klid, jí ho nezaručí. Třeba polská legislativa říká, že tamní Karkonoský národní park je možné navštívit pouze od východu do západu Slunce. Noc je pak vyhrazena přírodě. V Česku podobné zákonné omezení neexistuje,“ upozorňuje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Zvěř je po celé zimě vyčerpaná a na konci svých sil. Nejobtížnější pro přežití taky bývají pozdní zimní a první jarní měsíce. Na začátku jara také proto, že přichází období mláďat.

„Chceme apelovat zejména na majitele psů, aby své mazlíčky v přírodě měli pod dohledem, ideálně pak přímo na vodítku. Necvičený, volně pobíhající pes dokáže zvěř spolehlivě uštvat. Stejně tak apelujeme na návštěvníky hor, aby noční čas nechali přírodě, která si od lidí také potřebuje odpočinout,“ říká Jansa. 

Správci KRNAP zaznamenali na jeho území a zejména v jeho ochranném pásmu na 800 kusů srnčí zvěře. Polovina meziročních přírůstků, tedy asi 150 ks, zahyne po střetu s auty.

VIDEO: Takto v Krkonoších vyprosťovali z laviny našeho reportéra: