Obdobné verze už turisté znají z Kuksu, Archeoparku Všestary či Potštejna. Aplikace pro Haničku a Osówku však jsou propracovanější.
Už nyní si lze oba programy stáhnout pro Android i Apple zdarma pod souhrnnou značkou Visit More. Autoři naprogramovali obě aplikace tak, aby fungovaly i na starších chytrých telefonech. Jakmile je stáhnete, užití je snadné. Stačí vyrazit k Haničce nebo do Osówky, spustit a vyzkoušet, co umějí.
„Kromě zpestření návštěvy chceme ukázat prostory, které jsou běžně turistům skryté,“ říká historik z hradecké univerzity Jiří Štěpán, spoluautor projektu, který se už jako někdejší hejtman kraje za ČSSD podílel na předchozích verzích pro Kuks a Všestary.
O rozvoj rozšířené reality je ve světě obrovský zájem. Základním principem je, že počítačový program divákovi k běžnému vnímání ukazuje něco navíc, v tomto případě historické souvislosti, a simuluje různé situace, které mu rozšíří obzory.
Kromě toho má virtuální svět především pobavit. Autoři projektu věří, že si rozšířenou realitu na Haničce a Osówce oblíbí i školáci a studenti, kteří se poutavě dozvědí něco o historii pohraničních válečných opevnění československé armády a pochopí předválečnou éru první republiky v širším kontextu.
Hra místo nezáživného výkladu
„Vytvořili jsme i pracovní listy, díky nimž si znalosti získané prohlídkou ověří. Výklad dějepisu v učebnicích nebývá vždy záživný, takže takto by si mohli studenti osvojit znalosti mnohem snáz,“ pokračuje Štěpán.
Interaktivní model exteriérů a interiérů obou pevností je výsledkem pozemního laserového skenování. Na zemi a z dronu vznikly desítky tisíc fotek.
„Další data budeme ještě nabírat teď na jaře, ale občas nám práci komplikuje příroda, protože se pohybujeme v chráněné krajinné oblasti, kde například sídlí orli, a vy si tam nemůžete létat dronem, jak se vám zamane,“ prozrazuje Marek Kulkovský ze společnosti More is more, která je u nás průkopníkem aplikací s rozšířenou realitou.
Při získávání dat bylo složité se po vojenských objektech už jenom pohybovat.
„V Polsku jsme narazili na řadu chodeb, které ani Osówka neměla pro své účely zadokumentované. Jak už to však jednou naberete, můžete z toho dělat historické rekonstrukce nebo zapojit fantazii a zabývat se otázkou, co přesně s objektem vlastně Němci zamýšleli,“ říká Kulkovský.
Chodby zasypané dynamitem
Občas se autoři aplikací pohybovali poblíž míst, které Němci zasypali dynamitem, a tak nikdo doteď neví, kam až podzemní město sahá. Aplikace, která má několik jazykových mutací, plasticky přiblíží, jak byly Hanička i nacistické doupě postaveny a jak systém podzemních chodeb navazuje na nadzemní část.
S rozšířenou realitou lze při procházce Haničkou vidět zbrojní systémy a díky tomu se dá představit, jak by to vypadalo, kdyby vojáci hranice před hitlerovským Německem skutečně bránili.
„Musíme si uvědomit, že opevnění armáda sice dostavěla, ale nestihla ho dovybavit, takže my se můžeme pouze domnívat, co všechno chybí,“ připomíná Kulkovský.
U Osówky je řada neznámých
V obrovském původně nacistickém podzemí v Sovích horách, o jehož zamýšleném účelu se dodnes vedou debaty, je prostoru k tvorbě pravděpodobných scénářů ještě daleko víc.
„V Polsku skutečně tápeme, v pevnosti Hanička můžeme být mnohem přesnější,“ podotýká historik Štěpán. Aplikace umožní přidat překážky tankům nebo simulovat, kam by dopadaly střely z houfnic.
Vlastníkem Muzea pevnost Hanička je Rokytnice v Orlických horách, která s polskou Osówkou dlouhodobě spolupracuje, právě proto se do projektu také zapojila.
Osówka leží za broumovským výběžkem, nejkratší cyklotrasa z Broumova do ní je dlouhá asi 16 kilometrů, autem trvá cesta okolo Javořích hor necelou hodinu. Zdejší podzemní město s hustou sítí chodeb je velkou turistickou atrakcí, vzniklo v roce 1943 jako jeden z utajovaných komplexů nacistické říše. Ročně sem jezdí až 70 nebo 80 tisíc turistů z celého světa.
Starosta Rokytnice nad Orlicí Petr Hudousek si rozšířenou realitu pochvaluje:
„Je to pro nás skvělá možnost, jak pevnosti ještě více propagovat. O 3D realitě jsme ještě před pár lety málokdo něco věděl, ale jde to mílovými kroky dopředu. Řekli jsme si, že to také zkusíme.“
Mobilní aplikace jsou jedním z výstupů projektu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové nazvaného Tajemství podzemních komplexů v demokracii a diktatuře na česko-polském pohraničí. Cena celého projektu se vyšplhala na zhruba 1,2 milionu korun. Většinu uhradila dotace z Mezinárodního visegrádského fondu.