Plán není úplnou novinkou. Hradec se jím zabýval už těsně po převratu v roce 1989, ale tehdy skončil hluboko v magistrátním šuplíku. Vizi turistických plavidel znovu probouzí investice půl milionu korun na pořízení studie proveditelnosti. Hotova by měla být do srpna.
„Pak ji musíme předat Ředitelství vodních cest (ŘVC), které by začalo pracovat na realizaci. Když by vyšlo, že je to možné a má to reálný základ myšlenkový i ekonomický, tuto záležitost a všechny součásti spojené s vodou by zainvestoval stát. Město by zajišťovalo pouze přívody energií a kanalizaci, takže by to nemělo mít až tak obrovské požadavky na hradecký rozpočet,“ říká náměstek primátora pro oblast investic Jiří Bláha (ODS). Věří, že tentokrát plány neskončí v šanonech.
Podle optimistů by splavnění Labe do Josefova podstatně zvýšilo turistický potenciál celého okolí.
„Bylo by to doplnění cyklostezky z Hradce do Kuksu, protože by šlo především o splavnění rekreační. Ono je to přece jenom něco jiného než jet autem nebo na kole,“ míní primátor Alexandr Hrabálek (ODS).
„Vše se opírá o Baťův kanál, který výrazně přispívá rekreačním záměrům. Myšlenka je podle mě výborná a Hradci by slušela,“ podotýká Bláha.
Plán podporuje i starosta Smiřic Luboš Tuzar (Volba pro Smiřice): „Cyklostezka na Kuks přispěla k velkému rozvoji podnikatelského prostředí . Například u nás soukromý investor investoval nejen do občerstvení, ale zároveň i do dětského hřiště v centru. Proto si myslím, že lodní doprava by mohla doplnit tu cyklistickou a mohla by přinést další turistický i ekonomický potenciál. Jestli splavnění bude mít nějaká negativa, na to by měla odpovědět právě studie. Předpokládám, že ji zpracují odborníci z různých oblastí a nám laikům ukáže i slabá místa,“ řekl.
Jsou zásadnější úkoly, říká starosta
Jako ekologický i ekonomický nesmysl naopak vidí plány na splavnění až do Josefova starosta Jaroměře Josef Horáček (nestr. za VPM).
„Osobně to považuji za jeden z největších nesmyslů, které jsem kdy slyšel, ať už z pohledu ochrany přírody, tak ekonomiky. V regionu rozhodně máme do čeho investovat a jsou potřebnější záležitosti, než je splavnění Labe a lodičky pro turisty. Pro klasické vodáctví jsou řeky způsobilé i bez zásahů, tedy bez vyrovnávání a prohlubování koryt a s tím spojeného narušování hladin spodních vod. Já v tom opravdu nevidím naši prioritu,“ zdůrazňuje starosta Horáček.
Příliš velká očekávání od zadané studie nemá ani exnáměstek hradeckého primátora pro životní prostředí Martin Hanousek (Změna a Zelení). Domnívá se, že vypracování expertizy je připraveno pro konkrétního odborníka, který je velkým zastáncem splavnění Labe. Očekává tedy, že výsledkem bude práce hovořící ve prospěch úprav řeky. Studie by podle něj měla být mnohem všestrannější.
„Taková věc musí být komplexní, aby studie řešila i další problémy na řece, nikoli pouze rekreační funkce. Musí se řešit i špatný ekologicko-morfologický stav toku. Ze směrnic Evropské unie je naší povinností vodním tokům vrátit stav blízký přírodě, nikoli naopak. Kdybych zadával studii na rekreaci, měla by řešit průchodnost jezů pro ryby, ale také, aby úpravy koryta řeky nevypadaly jako kanál, ale aby se toky spíš revitalizovaly,“ říká krajský i městský zastupitel Hanousek.
Opatovice, konečná pro lodě
Inspiraci Baťovým kanálem, průplavem mezi Otrokovicemi a Sudoměřicemi, zmiňuje zakladatel Hradecké paroplavební společnosti Jaroslav Kostkan. Nejen z kanálu na Moravě by si podle něj Hradec měl vzít příklad.
„Když vidím, co se děje na Vltavě, kolik tam investují a co se tam staví. Anebo kolik toho proinvestovali na Moravě. Baťův kanál jsme projeli a vidím, že tam to jde. Tak proč by to nešlo i tady?“ ptá se.
Zatímco splavnění řeky mezi Hradcem a Josefovem prověří studie, vodní cesta do Pardubic a dál na Hamburk, o níž se uvažuje přes sto let, je zatím uzavřená. Podle zákona 114 o vnitrozemské plavbě cesta zatím končí v Opatovicích.
Kromě legislativy jejímu prodloužení brání i tři jezy, kde by bylo nutné postavit plavební komory: u obce Lukovna, v Opatovicích a u hradecké elektrárny Hučák. Dosud má mnohem větší podporu splavnění Labe mezi Chvaleticemi a Pardubicemi, přestože to znamená riziko pro přírodní lokalitu Slavíkovy ostrovy.