Slučovací bouře, balík z EU i obviňování. V krajském školství bylo rušno

  9:18
Rozporuplné reakce na slučování středních škol, nedotažené slučování gymnázií, ale i silný tok evropských peněz do rekonstrukcí a staveb nových školních budov nebo stipendijní programy na podporu učňovských oborů. Takový je krátký výčet plusů a minusů krajského školství v uplynulém volebním období. MF DNES je shrnuje.

Zástupci pětikoalice podepsali v říjnu 2016 memorandum o spolupráci v Královéhradeckém kraji. Zleva: Aleš Cabicar (TOP 09), Martin Červíček (ODS), Jiří Štěpán (ČSSD), Martina Berdychová (STAN a VČ) a Vladimír Derner (Koalice HK). | foto: Martin Veselý, MAFRA

„Oblast školství podle mě nepatřila k silným stránkám této koalice, i když tam popravdě byly ještě horší,“ soudí například krajský zastupitel Martin Hanousek (Piráti+Zelení), který je současně náměstkem primátora pro oblast školství v Hradci Králové.

1Z 21 škol vzniklo 10 celků

Seznam sporných momentů nelze začít ničím jiným než sloučením 21 vybraných škol v kraji, z nichž mělo podle představ hejtmanství vzniknout 10 větších celků. Velký řez začal 4. prosince 2017, kdy kontroverzní návrh, který má přinést pozitiva v blíže neupřesněném střednědobém horizontu, prošel poměrem hlasů 24 ku 21.

Dodnes se nepodařilo vyvrátit spekulace, že opravdovým cílem optimalizace je zbavení se nepohodlných a méně loajálních ředitelů. Zněla slova o chaosu, neinformovanosti a neochotě k diskusi. Debaty na zastupitelstvu trvaly nekonečně dlouhé hodiny. Výsledek? Schváleno. A další výsledek po téměř třech letech?

Jeden z nejčerstvějších prezentoval tento týden na krajském zastupitelstvu starosta Lázní Bělohradu a velký kritik slučování Pavel Šubr.

Protestoval jsem proti sloučení bělohradského středního odborného učiliště a hořického gymnázia. Tehdy bylo tvrzeno, že je to cesta k záchraně bělohradského učiliště, že se zvýší kvalita výuky i počet žáků. Situace je však taková, že po dvou letech je tam pár žáků a veškerý majetek učiliště byl nabídnut k bezúplatnému převodu do majetku našeho města,“ řekl Šubr.

Ten už v roce 2017 prorokoval, že s bělohradským učilištěm bude do pěti let amen.

2Optimalizace se vymkla

O optimalizaci se hovořilo už v předchozím volebním období a kritici měli tehdejšímu vedení kraje za zlé, že zvolilo vyhnívací taktiku.

„Optimalizaci jsme chystali, jenže to, co se odehrálo, bylo trochu mimo koncepci. Nejvíc mně vadí různá splynutí škol, která byla zdůvodňována finančními úsporami. Jenže k tomu nedošlo. Úspory nejsou do dnešního dne jasné, byť jsme jako výbor pro vzdělávání žádali o informaci, jaké dopady optimalizace měla a jaké úspory přinesla,“ konstatovala zastupitelka Táňa Šormová (KSČM), kterou po volbách v roce 2016 na postu náměstkyně hejtmana pro školství vystřídala Martina Berdychová (STAN+ Východočeši).

„Od začátku jsem říkala, že krok, který předkládáme, není nikterak radikální, víceméně jím zachraňujeme vzdělávání na malých městech,“ připomněla Berdychová. Podle ní se realizované kroky na počtu studentů mohou projevit až po několika přijímacích řízeních.

„Slučování se nepovedlo, byly tam také velké politické zásahy, což je pochopitelné, protože v krajském zastupitelstvu je řada starostů. A navíc to nebyl ani první krok jako spíš půlkrok, protože nikdo se nezabýval otázkou gymnázií,“ otevřel jinou ránu kraje Hanousek.

3Pročistí atmosféru volby?

Nejčerstvější problém krajského školství se točí kolem konkurzu na nového ředitele Střední školy řemeslné v Jaroměři.

Výsledkem stížnosti neúspěšné kandidátky Jitky Kočišové, dosavadní ředitelky školy, na údajnou diskriminaci kvůli věku jsou trestní oznámení na neznámého pachatele, zpochybňování regulérnosti konkurzního řízení, nedůstojné hašteření s ombudsmanem o jeho nezávislosti i domněnky o předvolebním boji v pozadí celé kauzy. To však není jediný případ podivného ředitelského konkurzu.

Před dvěma lety o „cinklém jaru“ pod podmínkou anonymity hovořili i někteří tehdejší šéfové škol či starostové a podpořil je dokonce člen komise pro rozvoj školství.

Možná je logické, že nasčítané potíže dolehly na pracoviště, které je naprosto klíčové. Atmosféra na školském odboru má údajně k ideálu daleko a čeká se, zda ji nepročistí krajské volby.

4Reklama na technické školy

Školskému odboru v čele s náměstkyní Berdychovou však i přes všechny problémy nelze upřít snahu ani seznam úspěchů. Zájem o nenaplněné středoškolské obory by mohl zvýšit nápad pozvat do republiky desítky studentů z Vietnamu, kteří by tu později našli i zaměstnání.

Mluví se o tom, že do mezinárodního projektu se zapojí například hronovská SPŠ Otty Wichterleho (obory elektrikář, krejčí, výrobce textilií), Zemědělská akademie a Gymnázium Hořice (ošetřovatel) a SPŠ a ZŠ Nové Město nad Metují (strojní mechanik).

Přestože leccos přerušila panika kolem koronaviru, v kraji se rozvíjelo určité propojení odborných škol a firem. Zájem podniků o spolupráci dokonce přesahoval možnosti škol, hlavně kvůli nedostatku žáků. Spolupráce s nimi je pro odborné školy důležitá i proto, že zaměstnavatelé pomáhají přesvědčit rodiče, aby své děti přihlásili na technické školy.

S posledním kladem velmi úzce souvisí motivační program, který cílí už na deváťáky na základních školách.

Hejtmanství totiž formou stipendií už od prvního středoškolského ročníku podporuje širokou škálu oborů od mechanika, elektrikáře či pokrývače až po zahradníka. Motivační stipendium začíná na 300 korunách měsíčně, ještě zajímavější je stipendium prospěchové.

Projekt s názvem Daruj do škol má za cíl získat starší, ale stále ještě funkční vybavení od podniků či institucí. První takový dar už má Základní a mateřská škola v Boharyni, která dostala osm počítačů včetně monitorů. Ty vyřadila firma Porsche Hradec Králové.

5Staví se jako o život

Další školské úspěchy jsou spojeny se stovkami milionů korun, jež do kraje tečou z Evropy. Už v lednu se začne plnit projekt, který se soustředí na zvýšení úrovně odborného vzdělávání s důrazem na digitalizaci. Školy nejenže získají nové moderní vybavení, ale také budou proškoleni jejich kantoři, aby digi-výuku zvládali. A náklady? Až 190 milionů korun.

Dokonce více než 200 milionů z Fondu rozvoje a reprodukce (FRR) Královéhradeckého kraje uhradí náklady na 45 plánovaných stavebních úprav škol. Těsně po modernizaci už je například broumovské gymnázium, sociální zařízení v hradecké „Vocelovce“ nebo kotelny na rychnovské průmyslovce a hořické akademii.

Další desítky milionů se podařilo sehnat na stavbu nového centra pro sluchově postižené při hradecké speciální škole Štefánikova.

A dokonce až kolem 400 milionů korun má stát plán na vybudování výukového centra tradičních řemesel v pevnosti Josefov. Zřízeno by mělo být v bývalé sýpce v areálu Korunní hradby.

6Ne snad kříšení, jen stabilizace

Porcování moci po krajských volbách bude mimořádně zajímavé. Uplynulé čtyři roky odkryly i uvnitř koalice významné osobní animozity a jen stěží si lze představit podobné složení krajské vlády. Šéfka krajského školství prý rozhodně do boje půjde.

„Čtyři roky ve vedení kraje mi daly možnost udělat spoustu práce, spoustu věcí posunout, udělat spoustě lidem radost a spoustě lidem pomoci. Díky za tu příležitost! A nevzdávám to. Do krajských voleb jdu znovu,“ napsala Martina Berdychová na svůj Facebook po pondělním vyčerpávajícím jednání zastupitelstva.

Na nového šéfa krajského školství nečeká rekonstrukce, či dokonce kříšení celého soukolí, jak tomu bylo například po posledních komunálních volbách v Hradci Králové. Spíš by to měla být stabilizace a zdaleka ne pouze rozjitřené atmosféry na školském odboru, ale také urovnávání nepříjemností, které následovaly po konkursu na nového ředitele Střední školy řemeslné v Jaroměři.

7Sáhne kraj na gymnázia?

Takřka na spadnutí už byla optimalizace gymnázií, která měla podle očekávání vzbudit ještě větší bouři, než jakou rozpoutalo slučování 21 středních škol. Dojde k ní?

„Otázka gymnázií je veliké politikum. Když náměstkyně nastoupila, tvrdila, že druhý krok optimalizace bude vést ke gymnáziím. Já si však neumím představit, že někdo bude mít odvahu do této oblasti sáhnout, zvlášť pokud nějaký postup nebude nasměrován z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ten náraz na starosty, ředitele a rodiče by byl totiž obrovský. Z mého pohledu tak velký, až je v podstatě nerealizovatelný,“ míní někdejší krajská šéfka přes školství Táňa Šormová.

Že otázka optimalizace gymnázií je choulostivé téma, si však uvědomuje také šéfka současná. Dlouhodobě se hovoří o určité redukci víceletých gymnázií, aby splňovala podmínky výběrových škol jen pro nadané studenty.

„Oslovila jsem starosty hlavně menších měst, jestli mají zájem na zachování víceletých gymnázií. Setkáváme se totiž třeba s tím, že ta osmiletá jsou konkurencí pro základní školy a odebírají jim děti. Musíme si položit otázku, co se na základních školách děje a proč poměrně velké procento dětí hlavně v menších městech odchází na víceletá gymnázia. Téměř všichni starostové mi řekli, že na zachování víceletých gymnázií mají zájem. Řešení proto nebude jednoduché,“ řekla Martina Berdychová.