Na Sněžce budou znovu sítě, s neukázněnými turisty správcům pomůže policie

  13:14
Správci Krkonošského národního parku oznámili, že na nejvyšší české hoře znovu natáhnou plastové sítě, protože řada turistů ani letos nerespektuje zákaz vstupu za snadno překročitelné řetězy. Metr vysoké sítě je nahradily na Sněžce už loni na jaře.

Turisté nedbají zákazu a na Sněžce se pohybují v místech, kam se nesmí. | foto: Ondřej Moštěk, Správa KRNAP

„Jen pár prvních pěkných dní stačilo k tomu, aby návštěvníci Sněžky ukázali, že své chování od loňska vůbec nezměnili. Správa Krkonošského národního parku tedy nemá jinou možnost, jak ochránit vzácnou a zranitelnou přírodu vrcholu Sněžky, než opět přistoupit k instalaci ochranných sítí. Nynější řetězové zábrany rozšíří již tento pátek,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Ochranné sítě se objeví stejně jako loni na vrcholu Sněžky a v sedle u bývalé Obří boudy u Slezského domu. Na Sněžce bude přibližně 600 metrů ochranných sítí, v sedle okolo 500 metrů.

Správci říkají, že přestože byl návštěvníkům na vrcholu k volnému pohybu vyhrazen prostor o velikosti poloviny fotbalového hřiště, mnozí to nerespektují a vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách.

Proto správy obou krkonošských národních parků loni poprvé rozhodly o instalaci oranžových metr vysokých ochranných sítí.

„Oranžová ochranná síť je jasně viditelná a na vrcholu hory opravdu působí nezvykle. I letos budou pro celou letní sezonu vyčleněni strážci, kteří budou celý den na Sněžce dohlížet na dodržování pravidel. Tato strážní a informační služba bude posilována i o služby s Policií ČR,“ prohlásil mluvčí.

Návštěvnost vrcholu Sněžky považují správci parku za extrémní. V létě si na vrchol najde cestu denně až devět tisíc pěších turistů. „Nejsou v tom zahrnuty počty přepravených osob lanovou dráhou s denní kapacitou až 2 400 osob. Tím se Sněžka stává turismem nejzatíženější přírodní lokalitou u nás,“ vypočítává Drahný.

Zvláštní jehlancovitý tvar 1 603 metrů vysoké hory vznikl v dobách ledových. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy či rozsáhlé kamenné sutě jsou jejich významnými pozůstatky.

„V minulosti – zejména na východním úbočí Sněžky, na Obřím hřebeni – se staly terčem stavitelů kamenných pyramid, takzvaných mužíků. Ti tak často nevratně zastavili proces trvající desítky tisíc let. Kromě neživé přírody je Sněžka domovem řady druhů charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě,“ uvedl mluvčí.

Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský, bika klasnatá, lipnice plihá či sítina trojklanná. Na zemi na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská. Kamenné sutě jsou zase domovem lišejníků rodů pukléřka či šídlovec.

„Z přírodovědeckého hlediska je přírodní prostředí na Sněžce nenahraditelné a není možné připustit jeho ohrožení a ničení masivním počtem neukázněných návštěvníků,“ dodal.