Severní tangenta, která má z Hradce definitivně vyhnat tranzitní dopravu, se podle plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má rozestavět v roce 2028 a otevřít za další tři roky.
Je tu však nápad, který by nejen všechny termíny mohl přiblížit, ale stavbu asi za 3,2 miliardy korun bez DPH také velmi výrazně zlevnit. Navíc by Hradci mohl umožnit rychlý rozvoj. Město by však muselo přehodnotit vize a provoz letiště.
Kvůli velmi širokému ochrannému pásmu v prostoru letiště bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) donuceno do plánů zanést více než půl kilometru dlouhý tunel. Přestože trasa vede v téměř absolutní rovině, je nutný.
A to paradoxně kvůli letadlům, která z někdejšího vojenského letiště už téměř zmizela a ani do budoucna se s nimi nepočítá, tedy kvůli tryskáčům, armádním speciálům nebo velkým dopravním strojům.
Bez tunelu by se dalo stavět rychleji, míní zastupitel
„Byl bych velmi rád, kdyby město nemuselo jen přihlížet, ale více konat. Podle mě bychom měli udělat kroky, aby se příprava severní tangenty zrychlila. Myslím si, že uvažovanou trasu úplně zbytečně omezujeme tunelem. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby se stavět nemusel, vše by šlo rychleji,“ říká zastupitel pro územní plán města Jiří Langer (ANO).
Ve studii proveditelnosti, kterou si nechalo zpracovat ŘSD, se však uvádí, že zavedení obchvatu pod zem kolem letiště je pravděpodobně nutné.
„Tunelová varianta se jeví jako nejprůchodnější řešení s ohledem na územní plán i ochranná pásma,“ říká mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
„Požadavek na zakrytí trasy do hloubeného tunelu vzešel z projednání s dotčenými orgány a provozovatelem letiště,“ stojí v dokumentaci EIA.
Trasa už je ve finále
Nejen kvůli tunelu musí severní tangenta opět podstoupit proces posouzení vlivu na okolí.
„Oproti původně plánované trase obsahuje některé změny technického rozsahu. Upřesnění technického řešení se týká například specifikací umístění a typů křižovatek, mostních objektů a přeložek komunikací nižších tříd,“ přibližuje Nina Ledvinová.
„V celé trase došlo celkově k úpravám na základě upřesnění rozsahu stavby, podrobnějších podkladů a poznatků. Zároveň byly zapracovány některé další požadavky oznamovatele či dotčených orgánů, případně byly upraveny návrhové parametry stavby podle platných právních předpisů,“ sděluje dále Ledvinová.
Letiště by nemuselo být v plném provozu
Kdyby ochranné pásmo letiště zůstalo zachováno v plném rozsahu, musely by vzniknout dva tunely - 70metrový a pak ještě 550metrový. Ten by byl vybaven i čerpadly vody. Tunely by se však budovat nemusely.
„Navrhoval jsem, že bychom měli přehodnotit funkci letiště. Máme ho, zjednodušeně řečeno, ve funkci plného provozu. Kdybychom ho dostali do režimu mírnějšího, některá ochranná pásma bychom mohli zrušit a možná by se dala urychlit i stavba severní tangenty,“ říká Langer.
„Na radě města budeme schvalovat studii, která by měla prokázat, že to touto jednodušší formou jde a že provoz letiště bychom omezit mohli, protože velká letadla tu podle mého názoru už nikdy létat nebudou. Spousta věcí by se tím zjednodušila,“ pokračuje Langer.
Letiště je majetkem města a přestože sloužilo armádě, vojsko už jej neeviduje ani coby rezervní.
Podle Adolfa Dostála, konzultanta města při tvorbě vize města, by reforma letiště prospěla nejen při stavbě severní tangenty.
„Hradec je z jihu opřen o lesy, na západě o dálnici D11, na východě o záplavové oblasti Orlice, o les a skladištní oblast. Na severu má možnost rozvojové lokality, ale jen pokud najde smír s fungováním letiště. Určitě jej nechceme zavřít a zlikvidovat, jen vidíme jeho jiné využití. Ta možnost rozvoje by naopak byla v synergii s letištěm,“ míní Dostál.
Před deseti lety hradečtí zastupitelé odsouhlasili ideový návrh územního plánu, letiště by se podle něj mohlo stát konkurentem pardubického. Teď má vedení města na stole zcela jinou možnost: spojit jej se správčickým písníkem a celou lokalitu otevřít.
15 kilometrů za 3,2 miliardy
I kdyby se ochranná pásma letiště podařilo „osekat“, na tunelové variantě severního obchvatu se nemusí nic změnit. Projekt už může být v takové fázi, že další změny nebudou možné.
ŘSD počítá se začátkem výstavby v roce 2028, ve stejném roce by se měla začít budovat i jižní spojka od křižovatky Bláhovka v Kuklenách až po silnici I/37 - Hradubická. Spojka by se měla otevřít v roce 2030, severní obchvat má rezervu do roku 2031.
Tangenta je dlouhá 15,3 kilometru a začíná na velkém kruhovém objezdu u ČKD. Odtud zamíří na Plotiště a Předměřice, po novém mostě překoná Labe, pak se vypořádá s letištěm i několika ulicemi.
Kolem Pouchova a Piletic pokračuje na Slatinu a kolem železniční tratě na Týniště ústí až na obchvatu Třebechovic. Kromě dvou tunelů se plánuje pět mimoúrovňových křižovatek: u Předměřic, letiště, Nové Kladské, u osady Koš a Třebechovic.
