Zámecké varhany se pyšní mistrovským provedením i unikátním prostorem, který dává vyniknout zvuku.
Varhany postavil v letech 1839 až 1843 Georg Spanel mladší z Rokytnice v Orlických horách pro majitele zámku Františka Antonína Kolowrata. Ministr Státní tajné konference patřil k nejmocnějším mužům monarchie a ve 30. letech 19. století se pustil do rozsáhlé obnovy Santiniho chrámu, jenž vyhořel po zásahu blesku už v roce 1798.
Spanela zvolil jako varhanáře po téměř ročním výběru, mistr měl v té době za sebou řadu varhan v kolowratském panství i okolí. Zakázka měla výjimečnou hodnotu 30 tisíc zlatých.
„Spanel si byl vědom toho, že si staví pomník. Takovou zakázku nedostalo několik generací před ním, ani po něm. Oni by třeba i chtěli postavit velké varhany, ale nikdo jim to nezadal, nenasypal do toho peníze. Varhanář se proto chtěl ukázat. Je to jeden z prvních neogotických nástrojů v Čechách,“ upozorňuje zdejší varhaník Jiří Fuks, který se o nástroj stará.
Výjimečnost chrámových varhan není jen ve velikosti na středoevropské poměry unikátní, ale také ve výborném řemeslném i uměleckém zpracování. Důmyslná je také konstrukce, která se zřejmě musela podřídit prostoru a také stylové jednotě obnoveného kostela.
Technické unikáty
Spanel musel 81 největších píšťal dát do čela nástroje. „Nešetřili na nich, takže materiál je velice kvalitní, a to jak dřevo, tak kovové díly. Varhany jsou velice složité a promyšlené. Postavit takový kolos musel být výkon,“ vyzdvihuje Fuks stavitele.
Varhany mají dva manuály s rozsahem 54 tónů od C po f3 a rozsah pedálu 25 tónů. Do omezeného místa musel varhanář vměstnat 2 353 píšťal, které pohání 8 měchů. Ty jsou v oddělené místnosti a při pozdějších úpravách v roce 1943 dostaly elektrické čerpadlo vzduchu.
Nástroj byl několikrát upravován, ale až při celkové rekonstrukci v letech 1993 až 1995 se varhanáři snažili vrátit jeho původní dispozici. I proto je tak výjimečný.
K technickým unikátům patří slepá klaviatura, která reguluje napětí traktury, nebo dlouhé dlabané dřevěné kondukty vedoucí vzhůru k prospektovým píšťalám.
Nástroj je pozoruhodně zachovaný. Více než tři čtvrtiny součástí jsou původní, což je cenné především u píšťal. Podobných nástrojů vzniklo ve své době v Čechách několik, ale žádný se nedochoval.
Český kapr je lepší, salát ale dělám vídeňský, říká hraběnka z Rychnova |
„Spanelovy varhany jsou nádherné. Mám vážnou hudbu ráda, ale varhany jsem nikdy moc nemusela. Tyto mě však oslovily. Zřejmě tím, jaká tu je akustika, která sluchový zážitek umocňuje,“ přiznává majitelka zámku Andrea Kolowrat Krakowská.
Snesou srovnání s nejlepšími
Podle odborníků jde o nejcennější varhany, které v českých zemích vznikly za posledních 200 let.
Loni v září se v Rychnově konala konference, na niž se sjeli varhanáři, organologové i muzikanti z celé střední Evropy. Shodli se, že rychnovské varhany snesou srovnání s nejlepšími evropskými nástroji své kategorie.
„Zejména zahraniční odborníci, kteří pracovali na světových nástrojích, se při bližším zkoumání nestačili divit. Všichni říkali, že je to překrásný nástroj a že v kombinaci s tímto kostelem jde o unikát,“ vzpomíná Fuks.
Potřebuje zásah restaurátorů
Na zámeckých varhanách se však za téměř dvě století zub času podepsal. Nástroj i přes údržbu potřebuje větší restaurátorské zásahy. Důležité je, že se na něj stále hraje, protože jako každý stroj potřebují i varhany být hlavně v provozu.
„I v tomto stavu je to fantastický nástroj. Hraje, ale jeho potenciál by byl o dva stupně výše. Je to, jako když máte starý dům, a víte, co by se s ním dalo udělat, aby zazářil,“ naznačuje Jiří Fuks.
Zámek v Rychnově uvede turistickou hru, v létě přijede polický orchestr |
Některé díly se vyviklávají a skřípou. Ze vzduchovodů, které mají těsnit, občas uniká vzduch a velké píšťaly se pod vlastní vahou začínají bortit. I proto konference doporučila zahájit práce na záchranu. Teď jde o to najít dobrého varhanáře, který se nástroje ujme.
„Jde o spoustu relativně drobných věcí, avšak v celkovém souhrnu představují náklady asi 20 milionů korun,“ říká varhaník.
Kolowratové hledají cesty, jak na restaurování najít peníze. Jde o příliš velký náklad, než aby ho dokázali zaplatit z vlastních příjmů. Navíc mají za sebou obnovu zámku i kostela.
