Lidem v Jičíně se nezamlouvá kvalita vody na jednom z tamních rybníků. Komise životního prostředí navíc kritizuje neaktuální smlouvy, kterými město pronajalo rybníky Šibeňák a Hádek místní rybářské organizaci.
„Smlouvy jsou staré, je tam spousta nedostatků a v podstatě chybí to hlavní - hospodářský plán. Město nemá možnost kontroly nad tím, jak tam rybáři hospodaří. Lidé nás opakovaně upozorňují, že jsou tam mrtvé ryby a že se ryby překrmují,“ upozornila předsedkyně jičínské komise životního prostředí Terezie Dubinová.
Rybářský svaz má s městem smlouvu o rybníkaření. Podle radnice je kvůli suchu hladina rybníků hlavně v létě níž, než bývala, a dochází tam k rozmachu vodního květu.
„Prověříme, jestli hospodaření odpovídá zdravotním limitům, tedy jestli tam nejsou ryby přemnožené a překrmované. Nechceme ukončit spolupráci s rybářským svazem, jen je potřeba otevřít smlouvy a vyřešit jejich nastavení, abychom zjistili, jestli odpovídají současným klimatickým podmínkám,“ sdělil mluvčí radnice Jan Jireš.
Rybáři s kontrolou smluv i stavu rybníků souhlasí, avšak namítají, že hospodaří citlivě a ryby v žádném případě nepřekrmují.
„Ochránci životního prostředí tlačí na město s tím, že v Šibeňáku je špatná voda kvůli nám rybářům. Samozřejmě, že trochu přikrmujeme, ale krmí se omezeně a pouze čistým obilím. Zrno jde okamžitě ke dnu a ryba je hned sežere,“ nastínil předseda místní organizace Českého rybářského svazu Jaroslav Štieber.
Ryb není přes míru, říká rybář. Chybí větší přítok čerstvé vody
„Situaci se přizpůsobujeme a krmení jsme v posledních dvou letech omezili. Rybník také rozhodně není přerybněný. Krmíme tam skutečně jemně, což znamená jednou za týden až 14 dní čtyřmi pytli pšenice. V letním období nekrmíme vůbec,“ řekl předseda Štieber.
Upozornil také, že problém se zdaleka netýká jen dvou rybníků. „Město chce vědět, kolik jsme tam za poslední roky nasadili ryb a kolik krmení jsme použili. Na to máme doklady. V posledních letech tam žádný masivní úhyn ryb nebyl,“ uvedl Jaroslav Štieber.
„Šibeňák je pěkný dlouhý rybník, takže prověříme všechny možnosti, včetně uplatnění vodních rostlin. Možná na to má vliv i složení vody, takže zřejmě dojde i na kompletní rozbory. Na podzim se rybník vypustí a všechny ryby se vyberou, pozveme zástupce města a domluvíme se na nasazení omezeného počtu ryb. Potom snad dojdeme k nějakému závěru,“ doufá Štieber.
Šéf rybářů si stěžuje na slabý přítok čerstvé vody: „Když nám však do rybníků nic nepřitéká, je to těžké. Dříve byl přítok do Šibeňáku z Valdického potoka silnější, ale později se to svedlo do kanalizace a přítok je minimální. Také Cidlina bývá u Jičína v létě skoro vyschlá. Napájí nám rybník Kníže, kde byla vloni voda naprosto katastrofální kvůli sinicím hnijícím na hladině. Byla tam vysloveně stojatá voda, která zapáchala, lidé si právem stěžovali, ale bohužel s tím nešlo nic dělat. Přitom ryb je v Knížeti minimum a vůbec se nekrmí.“
V hradeckých rybnících schází průměrně půl metru vody
Přetrvávající problémy s nedostatkem vody hlásí rybáři z celého regionu.„Rybníky jsou na pomyslném nejnižším bodu, v průměru nám chybí okolo půl metru vody. Ani po deštích, kdy se zdálo, že se situace zlepší, nejsou doplněné do provozního stavu,“ říkal v prosinci baštýř Městských lesů Hradec Králové Jan Hýsek.
Ani zima však rybářům úlevu nepřinesla. „Je to celorepublikový problém, který trvá i v zimě. I letos je relativně suchá. Rybáři čekali na sněhovou pokrývku a více vody v rybnících. Ta však nenatekla. V poslední době trochu zapršelo, ale problém trvá. V zemi není voda a deště se nejprve vsáknou do ní. Teprve když se nasytí půda, stéká do povrchových vod,“ popsal jednatel východočeského územního svazu Českého rybářského svazu Miroslav Bialek.
Možností, jak s nepřízní počasí bojovat, se podle něj příliš nenabízí. „Jedním z opatření by mohlo být to, že se ryby nebudou lovit každý rok. Budou se nasazovat jednou za dva a více let a navíc se tomu přizpůsobí hospodaření a násada. Při výlovech přicházíme každý rok o vodu, pokud by se to protáhlo na dva roky, byla by větší možnost vodu využít. K dalším možnostem patří pečlivé hospodaření s vodou, to znamená zajistit, aby zbytečně neunikala a snažit se ji všemožně udržet,“ vysvětlil Bialek.
Podle něj by pomohl snad jen sníh: „Rozmrzá postupně a voda pak do rybníků doteče. Když je prudký déšť, voda rychle steče do řek a je pryč.“
Podle expertů je dvouleté hospodaření nevyhnutelné u takzvaných nebeských rybníků zvlášť v podhůří, které mají jen minimální povodí a voda do nich stéká převážně z lesa.
„Naopak nejlepší situace je, když rybníkem protéká řeka nebo potok. To je případ třeba Žehuňského rybníka poblíž Chlumce nad Cidlinou, který je napájen řekou. Lépe jsou na tom také rybníky, které jsou napájené náhonem, je to například Bohdanečský rybník, kterým protéká Opatovický kanál,“ vysvětlil Bialek.