Její vlastní adaptace nejslavnějšího románu Henryho Jamese z 19. století v překladu Kateřiny Hilské nabízí všechno, čím se citlivá strůjkyně hereckých i výpravných kontrastů a vypjatých emocí na českém jevišti etablovala: něhu plyše, promyšlená a nadsazená herecká gesta, milosrdnou délku, barokní osudovost, chytlavou kosmopolitní pop music i velkolepost v detailu, tady v ohromujícím andělu smrti, impozantní rekvizitě, která po dvě hodiny neopustí scénu.
Daniela Špinar stejně jako před mnoha lety v Maškarádě či Morgianě vypráví přehledně, pomalu a herce vede s velkorysostí stratéga, jenž ví, že nevyřčené bývá podstatné a gesto či postoj vydá za tři odstavce.
Henry James: Portrét dámyKlicperovo divadlo premiéra 21. února 2026 na hlavní scéně režie, dramatizace: Daniela Špinar scéna: Eva Jiříkovská kostýmy: Linda Boráros hrají: Terezie Hájková, Martin Klapil, Filip Richtermoc, Tomáš Kobr, Pavel Prais, Daniel Krečmar, Martina Nováková, Kamila Sedlárová, Štěpánka Todorová |
Blahobytnou nudu londýnského zbohatlického salonu ruší jen kyslíkové masky na nemocné plíce, globus jako útočiště mnohých hříšníků je plný nóbl alkoholu.
V druhé půlce po čtyřech letech se však plyšová idyla jak z Večerů pod lampou mění v netečně chladnou temnou zeď, u níž se postavy ne nepodobné hieroglyfickým emotikonům střídají jak na orloji ve zdánlivě chaotických promluvách.
Středostavovskou činohru střídá díky scéně Evy Jiříkovské až klaustrofobicky rafinovaná zpovědnice, jež se opírá o barokní operu, pryč je chytlavý pop i prosvětlená naděje.
Terezie Hájková vtiskla svobodomyslné Isabel Archerové mladické kouzlo, empatii i přirozenou spontánnost, její osobnost podtrhuje střídmě elegantní kostým Lindy Boráros.
Jeden platonik, druhý vypočítavec
Herecky Portrétu dámy dále kralují Daniel Krečmar jako sarkastický nemocný platonik Touchett a hlavně Tomáš Kobr v roli chladného Gilberta Osmonda. Jeden líc a druhý rub archetypálního cynismu velké literatury.
Milující Ralph se šarmem sečtělého světáka se brání přiznat k pravým citům, avšak pro objekt své lásky učiní nejvíc. Vypočítavý Gilbert, za všech okolností klidný, od počátku podprahově děsí coby domácí tyran a zištný manipulátor.
Romanťárna, ale i depka, říká o své nové divadelní hře režisérka Daniela Špinar |
Žánr i režisérčin styl poctivě naplňují Martina Nováková jako Isabelina zhýčkaná teta a Kamila Sedlárová v roli Sereny Merlové, nešťastné intrikánky ne nepodobné Markýze de Merteuil z Nebezpečných známostí. Trochu mrzí, že všestranný Martin Klapil je odsouzen upřímně zamilovaného Lorda Warburtona karikovat do přepálené pohrkanosti.
Svévolná úprava dobového konce
Čím víc čaruje se s atmosférou, wildovskými intrikami a romantickou tragikou, o to víc vedle nadužívanosti zesilujících mikroportů zabolí v samotném závěru zbytečně deklamovaná doslovnost, spolehlivý hrob knížek na jevišti. Rozporuplná je také svévolná úprava dobového konce, to když se hrdinka statečně chopí z nejčistší lásky darované svobody.
RECENZE: Zapletalův Cyrano, beaty plné citů. Poezie v hiphopové show zůstává |
Režisérka s jinak dobře přečteným Henry Jamesem účtuje s věčnými parazity lásky, aniž by ztrácela současný balanc na hraně velkého romantického příběhu z viktoriánských časů. Přes něj ukazuje, že bohatství ještě vůbec nemusí znamenat svobodu a že pravý cit i vztah můžeme pro oči nevidět a prošvihnout, ani nevíme jak. V tom je hradecký Potrét dámy silný.
