Několik posledních let nesměli obyvatelé Vysokého Veselí na Jičínsku v létě používat vodu z vodovodu k zalévání zahrad, napouštění bazénů nebo mytí aut. Lokální omezení odběru museli vodohospodáři zavádět kvůli nedostatečným zásobám v tamních čtyřech vodárenských studních, jejichž kapacita se v posledních letech rapidně snížila.
Letos se však situace změní a nepřispěl k tomu jen na srážky bohatý červen. Městečko se totiž napojilo na vodovod z nedalekého Nového Bydžova, který je součástí Východočeské vodárenské soustavy sahající od Broumovska až po Chrudim.
„Propojení se právě teď dokončuje. Vedle Vysokého Veselí je obec Sběř, která je na bydžovský vodovod napojená, takže jde o úsek nějakých 600 metrů. Jsme domluveni, že půjde o rezervní zdroj, kterým budeme v létě naše zásoby doplňovat,“ vysvětlil ředitel jičínské Vodohospodářské a obchodní společnosti (VOS) Richard Smutný.
Dosud firma nedostatek vody ve Veselí řešila tak, že tamní vodojem doplňovala cisternami. Například ve druhém pololetí roku 2018 dovezla 2,4 tisíce kubíků vody. Cisterny tehdy najezdily přes 10 tisíc kilometrů. Nákupem vody od sousedů tak vodohospodáři ušetří. Investice je přišla zhruba na 4,5 milionu korun a součástí propojky je i přečerpávací stanice.
„Propojení se právě teď dokončuje. Vedle Vysokého Veselí je obec Sběř, která je na bydžovský vodovod napojená, takže jde o úsek nějakých 600 metrů. Jsme domluveni, že půjde o rezervní zdroj, kterým budeme v létě naše zásoby doplňovat,“ vysvětlil ředitel jičínské Vodohospodářské a obchodní společnosti (VOS) Richard Smutný.
Dosud firma nedostatek vody ve Veselí řešila tak, že tamní vodojem doplňovala cisternami. Například ve druhém pololetí roku 2018 dovezla 2,4 tisíce kubíků vody. Cisterny tehdy najezdily přes 10 tisíc kilometrů. Nákupem vody od sousedů tak vodohospodáři ušetří. Investice je přišla zhruba na 4,5 milionu korun a součástí propojky je i přečerpávací stanice.
„S nedostatkem vody se potýkáme bohužel dlouhodobě. Lidé nemají ani dostatek dešťové vody, protože zde málo prší,“ upozornil starosta Vysokého Veselí Luboš Holman. I kvůli tomu nepřicházelo v úvahu vybudování nových vrtů nebo prohloubení těch stávajících.
Problém má i Kopidlno
Také napojení na okolní vodovody ve správě jičínské firmy se ukázalo jako nerentabilní. Potíže s nedostatkem vody mají totiž i v sousedním Kopidlně. Tamní prameniště už přestává zvládat zásobování zhruba tří tisíc lidí.
„Kopidlensko je v současné době závislé pouze na jediném zdroji pitné vody v Rakově, který je na hraně své kapacity. Není také možné připojovat další obce, které by měly zájem,“ vysvětlil Smutný.
Dostatek vody pro Kopidlno má zajistit nový zdroj, který včetně vodojemu vznikne na vrchu Čakan poblíž Sobotky. Z něj povede nové potrubí do Rakova, kde se napojí na kopidlenský vodovod, a do Staňkovy Lhoty, kde se napojí na vodovod ze Sobotky.
„Takto propojíme zdroj v Sobotce se zdrojem pro Kopidlno a budeme schopni v případě nedostatku vody nebo odstávky pouštět vodu buď nahoru, nebo dolů,“ sdělil ředitel VOS.
Nové potrubí bude dlouhé 5,8 kilometru a postaví ho společnost BAK za 68 milionů korun bez započtení daně. Staveniště převzala v dubnu. Součástí zakázky je také vodojem o objemu 300 kubických metrů na Čakanu. Ten bude překrytý zemním valem a osetý luční směsí.
„Val bude tvořit umělé návrší ve tvaru polní brázdy, aby přirozeně zapadl do krajiny. Evokovat má nedalekou Císařskou chodbu v Prachovských skalách. Vybaven bude malou ostrovní solární elektrárnou, která mu bude vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu,“ popsal autor návrhu architekt Zdeněk Balík.
Na Hořicku nový zdroj vyřeší problém s dusičnany
Vodohospodáři z Jičína letos propojí lokální vodovody také na Hořicku. Na zdroje z Hořic napojí obce Jeřice, Boháňku, Skálu, Cerekvici nad Bystřicí a Doubravu. Důvodem však není nedostatek vody, ale její kvalita. Lokální zdroje totiž v posledních letech bojují se zvýšeným množstvím dusičnanů. Do části Jeřic dokonce kvůli tomu museli vodohospodáři lidem dovážet vodu balenou.
Díky smísení s kvalitnější hořickou vodou se letitý problém vyřeší. Stávající tři lokální zdroje navíc již narážely na svůj kapacitní limit. Naopak v Hořicích jsou zdroje až dvakrát vydatnější, než bylo dosud potřeba. VOS Jičín totiž loni posílil hloubkové zdroje v Březovicích u Hořic, kde nechal zrekonstruovat i tamní úpravnu vody.
„Ještě letos dojde k vybudování přivaděče pitné vody z Březovic do skupinového vodovodu Boháňka. Povede do stávajícího vodojemu v prameništi Na Bahnech. V další etapě pak bude připojen přivaděč z Boháňky do vodojemu v Doubravě, který bude napojen na vyšší tlakové pásmo v místní části obce Chloumek u Hořic. Položeno bude přes 8 tisíc metrů potrubí. Zároveň se stavebně oba vodojemy upraví a v Březovicích přibude nová čerpací stanice,“ popsal projekt Richard Smutný.
Na rozdíl od situace ve Vysokém Veselí, kde byla situace kritická, jičínští vodohospodáři nepočítají s tím, že by na Východočeskou vodárenskou soustavu napojovali další místní vodovody. Raději je propojí mezi sebou.
Podle nich by to výrazně zvedlo cenu vody. Kromě vysokých nákladů na stavbu přivaděče by museli platit i za její dopravu z pramenišť, které jsou v desítky kilometrů vzdálené Polické pánvi nebo až v Železných horách.
Rychnovsko má zájem o vodu ze vzdálených míst
O napojení na soustavu naopak uvažují na Rychnovsku, kde vznikla pracovní skupina odborníků, lesníků a starostů nazvaná Voda pro Podorlicko. Ta usiluje o připojení oblasti nejen ke zdrojům na Náchodsku, ale také z jihu na Vysokomýtskou synkliálu, jejíž zdroje jsou podle hydrologů až dvakrát vydatnější.
„Pracovní skupina chce docílit toho, aby bylo možno vodu z těchto dvou zásadních zdrojů vzájemně propojit, přivést ji i do oblasti Rychnovska a deficitní oblasti Podorlicka,” vysvětlil hydrogeolog Svatopluk Šeda.
Iniciativa chce připravit plán propojení vodárenských soustav, který počítá s až 80 kilometry nového potrubí.
Podle předsedy představenstva VAK Hradec Králové Františka Baráka je však takový plán nereálný. „Jednak jde o velkou investici, ale především z majetkového hlediska to za současné legislativy těžko postavíte, i kdybyste na to měli peníze. Budou tam stovky vlastníků půdy,“ řekl.
Jen pro představu: hradecký VAK cenu nyní připravované výměny dvou úseků páteřního přivaděče z Náchodska do Hradce Králové, každého o délce zhruba tři kilometry, odhaduje na 500 až 700 milionů korun.