iDNES.cz

Inspirace z Ameriky. Policisté se učí trik, jak snadno zastavit prchající vůz

  18:10
Po vzoru amerických kolegů používají čeští policisté stále častěji nové způsoby, jak zastavit ujíždějící řidiče. Takzvaný PIT manévr, při němž narazí do zadní části pronásledovaného vozu, který otočí a zastaví, vyžaduje zkušenost, přiměřenou rychlost a správné načasování. Školením procházejí první z několika tisíc policistů, kteří získají patřičný výcvik.

Na rozpálené ploše polygonu na hradeckém letišti se rozjíždí vyřazené služební auto. Záhy je mu v patách houkající policejní vůz. Když se k sobě přiblíží, řidič v uniformě srovnává rychlost se „soupeřem“ a nepříliš tvrdě se dotkne jeho zádi.

Efekt je okamžitý. Pronásledovaný vůz se na silnici otáčí kolem své osy a zastavuje. Policisté se k němu obloukem rychle vracejí a pachatel brzy leží v poutech na asfaltu.

Takzvaný PIT manévr je jednou z disciplín, které umožňují kovové rámy na přední části policejních vozů. Přestože metodu již několikrát použili v praxi, odpoledne ji poprvé předvedli v Hradci Králové.

„Jedná se o první prezentaci toho, co policie dostala do svých rukou. Vloni jsme nakoupili několik set vozidel Škoda Octavia vybavených předním rámem, který má několik funkcí. Prioritou je ochrana našich policistů a zejména občanů před neposlušnými šoféry, kteří bohužel naše silnice brázdí. Počet řidičů například pod vlivem alkoholu či drog stále stoupá. Je těžké předvídat, čeho jsou schopni, proto tento nástroj máme. Speciálním školením budou postupně procházet všichni naši řidiči,“ představil novinku policejní prezident Jan Švejdar.

Inspirace v USA

Vedení policie se inspirovalo praxí ve Spojených státech, kam v roce 2019 vyrazili členové útvaru technického vzdělávání a motorizované jednotky.

„V Evropě obdobné praxe moc nebylo, proto jsme se rozhodli zajistit větší ochranu našich policistů zejména v prvosledových a dopravních hlídkách a opatřit jim další prostředek k zadržení nejvíce bezohledných řidičů. Zákon o policii s použitím donucovacího prostředku s násilným zastavením vozidel počítá,“ doplnil první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

V současnosti je v České republice k dispozici 205 takzvaných prvosledových hlídek, což představuje dvě až tři posádky schopné rychlého zásahu v každém okrese.

Policie chce stav ještě navýšit a mít k dispozici 237 hlídek, jejichž vozy jsou speciálně vybavené rámem, schránkou na dlouhé palné zbraně a další technikou. Tato vozidla využívají i policisté vykonávající silniční dohled. Nový donucovací prostředek mohou použít jen policisté s náležitým výcvikem.

„V poslední době jsme ho využili třikrát či čtyřikrát. Abychom byli schopni vyškolit a vycvičit tolik policistů, nastavili jsme systém týdenních školení na devíti místech v zemi. Máme ambici v letošním roce vycvičit zhruba 4 tisíce policistů. Celkem je u nás rámem vybaveno 850 policejních aut,“ uvedl ředitel Vzdělávacího zařízení Jihlava Martin Souček.

PIT manévr mohou policisté použít pouze ve vhodné situaci. „Taktický postup spočívá v tom, že ve chvíli, kdy chce policista auto násilně zastavit, musí s ním vyrovnat rychlost a plynule se ho dotknout. Nejde tedy o žádné rány či velké nárazy. Rozhodování policisty, kdy manévr použít, záleží na situaci, ke které by mohlo dojít. Tou může být vjetí do zástavby, ke školce nebo škole a podobně. Naše metodické doporučení říká, že bezpečné provedení PIT manévru je vhodné v rychlosti 30 až 60 kilometrů za hodinu. To však neznamená, že ho nelze za určitých okolností použít i ve vyšší rychlosti,“ vysvětlil Souček.

Častým důvodem, proč řidiči policistům ujíždějí, jsou alkohol či drogy, chybějící řidičský průkaz, špatný technický stav auta nebo zákaz řízení.

Právě to zřejmě přimělo k zahájení honičky řidiče, kterého PIT manévr zastavil před několika dny v Turnově. Měl totiž 22 trestů převážně za jízdu v zákazu řízení. Poslední mu měl skončit v roce 2029.

Kromě vyřazení pronásledovaného auta z provozu řízeným nárazem slouží rámy také k zablokování stojících vozů nebo odtlačení těžších předmětů při dopravních nehodách nebo po přírodních katastrofách.

zpět na článek