Měl opravit chráněnou památku, místo toho dům zboural a staví nový objekt

  14:24
Majitel bývalého zahradnického domku na zámku v Novém Městě nad Metují podle úředníků staví načerno. Povolení dostal na rekonstrukci památky, objekt ale zboural a nyní ho buduje od základů znovu. Pokud neuspěje s odvoláním, nejspíš bude muset kvůli chystané změně územního plánu stavbu zbourat.

Spor majitele pozemku po bývalém domě pro zahradníka na zámku v Novém Městě nad Metují s úředníky a místními politiky nyní řeší krajský úřad i policie. Stavebník a náchodský restauratér Luboš Bernášek koupil objekt v roce 2014 od majitele zámku Josepha Michaela Bartoně-Dobenína. Dům zahradníka byl tehdy kulturní památkou, a když chtěl Bernášek objekt opravit, musel kvůli tomu respektovat podmínky památkářů. Ti v závazném stanovisku pro stavební povolení požadovali zachování použitelných částí domu, mimo jiné části střechy a tří místností s klenbou.

Stavební povolení Bernášek získal v lednu 2018, jenže už za měsíc stavební úřad v Novém Městě konstatoval, že stavebník nerespektuje podmínky povolení. Podle dostupné dokumentace měli dělníci místo odborného snesení krovů pro další použití krovy zdemolovat, dodrženy údajně nebyly ani podmínky památkářů.

„Zbývající část objektu byla dlouhodobě vystavena nepříznivým klimatickým vlivům, řádné zakrytí konstrukce vlastník ani přes výzvy úřadů neprovedl,“ stojí v dokumentech.

Stavební úřad proto investorovi v květnu 2018 další postup zakázal a více než rok čekal na úpravu projektové dokumentace. Statik totiž doporučil zbourat část zdí, které se při novém posouzení ukázaly jako havarijní. 

Zůstat měly jen tři místnosti s klenbami. Investor však mezitím kromě zbourání stěn pokračoval s vybudováním základové desky i stavbou nových stěn z porothermu. Žádost o změnu stavby podal až v listopadu 2019. To už objekt kvůli špatnému stavu přišel o památkovou ochranu. 

Jenže když se úředníci přišli letos v únoru na stavbu podívat, odhalili, že zmizely i tři místnosti určené k zachování.

„Zjistili jsme, že tam jede míchačka a z domu nezbyly ani ty tři místnosti. Zůstaly tam jen nějaké opěrné zdi, ale s novými pojivy a betonovými tvarovkami. Z původního objektu už tam nic nespatřuji, proto jsme logicky prohlásili, že stavba zanikla. Stavební úřad vždy reaguje podle skutečného stavu,“ vysvětluje rozhodnutí Radka Škaldová z novoměstského stavebního úřadu.

Luboš Bernášek však s názorem úředníků nesouhlasí a odvolal se proto ke krajskému úřadu. Podle něj původní stavba nezanikla. Zbourání tří místností s klenbami zaštiťuje rozhodnutím ministerstva kultury, které loni v září zrušilo objektu památkovou ochranu.

„Ty (místnosti) tam zůstaly do poslední chvíle, ale jakmile jsme ztratili statut kulturní památky, tak jsme to odborně snesli. Když jsme sundali omítky, zjistili jsme, že ten dům je ze sedmi druhů zdiva, mimo jiné z plynosilikátu. Když to památkáři viděli, mávli rukou,“ obhajuje svůj postup Bernášek.

Zásadní problém je, že na takto výrazné změny v projektu chyběl investorovi souhlas stavebního úřadu, který je z pohledu stavebního práva důležitější než vyjádření ministerstva. Bernášek to vysvětluje tím, že musel konat rychle a úpravu projektu předložit nestihl. „Bylo to v havarijním stavu. Než jsme to stačili nakreslit do projektu, stavbu nám zrušili,“ tvrdí.

S tím však stavební úřad nesouhlasí. Podle úředníků měl investor dostatek času, aby podklady doplnil.

Oprava, nebo novostavba?

Zásadní nyní je, jak se ke sporu postaví krajský úřad, k němuž se investor odvolal. Jeho úředníci si staveniště prohlédli v pondělí. „Úřad rozhodne v zákonem stanovené lhůtě, zřejmě v průběhu července,“ míní mluvčí Michal Friček.

Pokud kraj potvrdí rozhodnutí novoměstských úředníků, že původní stavba zanikla, musel by investor požádat o nové územní rozhodnutí a stavební povolení. To ale může být problém. Zastupitelé města totiž v květnu zadali změnu územního plánu, která má v areálu zámku zakázat novostavby. Proces běží ve zrychleném režimu. Odvolává se na to, že areál zámku je národní kulturní památkou a navíc stojí v památkové rezervaci. Jde o nejvyšší stupně ochrany, které české zákony znají.

„Předpokládám, že změna by mohla být vyřešena do konce roku, Veřejný zájem je, aby tam nevznikla nová stavba, která by působila jako cizorodý prvek,“ říká zástupce vedoucího městského odboru územního plánování a památkové péče Adam Balcar.

Proti nové výstavbě je i ministerstvo kultury, které změnu regulačního plánu podpořilo: „Význam a hodnota zahradnického domku spočívaly v jeho historické hodnotě a funkční provázanosti s areálem zámeckých zahrad. Jsme toho názoru, že zamýšlená novostavba nemůže tyto ztracené hodnoty žádným způsobem nahradit. Není možné, aby na území nejvyšší možné památkové ochrany byl zrealizován nový objekt za použití moderních materiálů a technologií.“

Podle Bernáška však zastupitelé o pořízení změny územního plánu rozhodli na základě nepravdivých informací. Tvrdí, že je kolegům podal zastupitel a ředitel městského muzea Jiří Hladík.

„My jsme na něj podali trestní oznámení, že uvedl celé zastupitelstvo v omyl a že účelově lhal. Případnou náhradu škody bychom požadovali po něm,“ říká Bernášek. 

„Pan Bernášek tvrdí, že jsem zmátl všech 20 zastupitelů. Doposud mi žádné předvolání nepřišlo, ale rád policii vysvětlím svůj názor na tu kauzu,“ odmítá nařčení Hladík.