Přestože iniciativa vznikla na poslední chvíli, 1 236 podpisů má velkou váhu. Správa železnic (SŽ) od demolice prvorepublikové dominanty obce prozatím couvla.
Zastavení plánů neznamená vítězství, budova možná jen dostala čas navíc. Minulý týden do Převýšova dorazila delegace SŽ, která se dohodla na složení pracovní skupiny, jež prozkoumá, jaké jsou možnosti. První schůzka je naplánována na 8. června, o osudu nádraží má být jasno do konce července.
Ne že by před SŽ nebyly možnosti, jak budovu zachovat. Vždyť při projektování dvoukolejky Velký Osek - Hradec Králové - Choceň bylo na stole hned sedm variant vedení trati.
Historie nádraží v PřevýšověStanice byla otevřena v roce 1888 s tratí z Velkého Oseka do Chlumce nad Cidlinou a první nádraží vzniklo z bývalé hájenky, kterou daroval hrabě Kinský. Nová budova podle návrhu architekta ministerstva železnic Miloše Fikra se otevřela 10. prosince 1931. Za druhé světové války stanicí projížděly transporty vězňů do polských koncentračních táborů, 22. dubna 1945 sedm amerických hloubkových stíhačů zničilo strojní vlak, odpoledne 5. května místní muži odzbrojili stavební vlak, 8. května američtí letci rozstříleli dvě parní lokomotivy. |
Podle organizátorů petice však železničáři vybrali tu nejhorší možnou, jež vede přímo přes výpravní budovu. Obchvat převýšovského nádraží by znamenal propad maximální rychlosti ze 140 na 105 kilometrů za hodinu a zdržení vlaků o půl minuty. To podle petičníků za zachování domu, v němž žijí čtyři rodiny s dětmi, rozhodně stojí.
Darování, anebo prodej?
Kromě časové úspory a komfortu cestujících v rychlících mezi Prahou a Hradcem Králové hovoří proti zachování nádraží jediné: peníze. Obec se domnívá, že Správa železnic, která pro budovu již nemá žádné použití, ji bude chtít Převýšovu nabídnout k prodeji.
„Rozpočet obce je však značně omezený. Jsem jednoznačně zastánce zachování nádraží, ale raději počkáme,“ říká starosta Miroslav Podnecký (Zahrádkáři Převýšov).
„Vyčkáváme, jak se to vyvine. Jednání bylo každopádně vstřícné, vzájemně jsme si vyjasnili nejasnosti a obě strany měly své argumenty pro i proti. Řekněme, že záchrana je na polovině cesty,“ doplňuje zakladatel petice Ladislav Steklý.
I on si uvědomuje, že darování domu obci je krajně nepravděpodobné. Tato možnost je sice možná, ale legislativa taková řešení připouští pouze ve výjimečných případech, které schvaluje vláda.
Petice však občas přinesou zásadní obrat. Důkazem toho je jen dva týdny zastavená demolice části nádraží v Holešově z konce 19. století. Šanci na záchranu oproti dřívějším demoličním plánům dostanou i vysloužilé nádražní budovy na historické trati z Olomouce do Opavy. SŽ pod tlakem různých spolků a politiků přistoupila na to, před bouráním oslovit více zájemců.
Budova je pro SŽ k ničemu
To se pravděpodobně bude týkat i Převýšova. „Odkup je jednou z možností a chápu, že pro obec by to bylo zřejmě dost problematické. Pracovní skupina má za úkol připravit návrh a do ceny promítnout případné demoliční náklady. Ty by měly vyjít až na deset milionů korun. Uvidíme, jaká vyjde cena, každopádně by šlo o miliony, které obec nemá,“ uvádí zakladatel petice.
Devadesátiletá budova, jež v roce 2003 prošla nákladnou rekonstrukcí, je pro SŽ více než zbytečná. Železničáři upozorňují, že její provoz je dlouhodobě ztrátový a navíc není vhodná pro případnou montáž nových technologií pro modernizaci páteřní trati.
„Krajina kolem obce je bohatá na chráněné přírodní celky, což nám výrazně omezuje možnosti vedení trasy. Naší prioritou bylo vyhnout se chráněným územím a současně zachovat maximální možnou traťovou rychlost,“ říká Michal Froněk, vedoucí oddělení přípravy staveb ze SŽ.
„Setkání v Převýšově, na kterém bychom vysvětlili celý proces výběru nové trasy, jsme plánovali dlouhodobě, ale epidemická situace ho dovolila až nyní. Na druhou stranu nám to umožnilo před jednáním prověřit možnosti zachování výpravní budovy,“ vysvětluje hlavní inženýr stavby Jan Beneš.
Místo nádraží jen zastávka
Podle SŽ padla první zmínka o demolici nádraží už v roce 2018, Převýšov se v proceduře EIA k vlivům na životní prostředí nevyjádřil. Bourání měla posvětit i připravená dokumentace pro územní rozhodnutí.
„Petice zasáhla na poslední chvíli, protože dalším krokem už byla demolice. Ta se nyní zarazila a řeší se jiná alternativa. Podle mě zpomalení vlaků o několik vteřin stojí za to, aby byla zachována dominantní budova s historií. Nádraží v Převýšově je bezesporu to nejkrásnější a nejpřínosnější, co zde obci historie železnice přinesla a přináší,“ míní Steklý.
Kdyby i pracovní skupina došla k závěru, že demoliční plány jsou neodvratné, místo nádraží z roku 1931 by v Převýšově vznikla jen malá zastávka.
„Vzhledem k frekvenci cestujících, kterých je 40 za den, je v místě stanice navržena zastávka včetně bezbariérového přístupu a přístřešků,“ říká mluvčí SŽ Nela Friebová.
