Muzeum i loni pokračovalo ve virtuálních výstavách, k nimž patří mapa s příběhem Zakladatel moderního muzea, věnovaná Ludvíku Domečkovi, jedné z nejvýraznějších osobností české muzeologie.
Zájem vzbudila přednáška Archeologie válečných konfliktů 19. století i exkurze Výprava do kraje dinosaurů, jež mapuje východočeské druhohorní pouště v období triasu na Náchodsku. Poslední virtuální exkurzí bylo připomenutí 150. výročí narození architekta Jana Kotěry.
„Kvůli vládním opatřením, která tradiční Muzejní adventní trh neumožnila, jsme připravili jeho virtuální verzi. Hlavně pro podporu tradičních řemeslných výrobců, kterým byla znemožněna prezentace. Jako Regionální odborné pracoviště pro tradiční lidovou kulturu pro Královéhradecký kraj jsme se také rozhodli upozornit čelné představitele vlády na nekoncepčnost některých pandemických opatření, která přímo popírají ochranu tohoto cenného nehmotného kulturního dědictví,“ říká mluvčí muzea Lucie Peterková.
Muzeum v číslech
|
V pevnosti
Kromě dojjazyčného katalogu Rudolf II. Umění pro císaře, který představuje mistrovské práce dvorních umělců císaře Rudolfa II., připravilo muzeum reedici takřka nedostupného spisu Ignáta Herrmanna V pevnosti, která vyšla po 85 letech od prvního vydání.
„Nejde však jen o prostou reedici. Autoři k ní přistupovali kriticky a množstvím fotografií, historických pohlednic a vyobrazení ji zatraktivnili a zpřístupnili, aby byla četba zajímavá a události přístupnější. Zároveň publikaci obohatili o odborné studie věnující se životu, rodině a dílu Ignáta Herrmanna, jeho pozůstalosti, kterou Muzeum východních Čech v Hradci Králové získalo jako jednu ze svých nejvýznamnějších akvizic v roce 1936, a také dobovému kontextu událostí,“ vysvětluje Peterková.
Do roku 2022 muzeum vstupuje s novou stálou expozicí Cesty města. Tu do konce roku doplní interaktivní vzdělávací program Digitální brána do dějin, určený žákům základních a středních škol. Letos také vznikne Krajské digitalizační pracoviště pro muzejnictví i Centrum pro kreativní prezentaci kulturního dědictví Královéhradeckého kraje.
Četník Arazim
Podle vedoucího návštěvnického oddělení muzea Stanislava Hrbatého je na rok 2022 naplánována opět desítka výstav:
„Přírodovědné téma nabídne ‚Spoušť plná života‘, která připomene, že i silně narušená místa mohou být útočištěm pro ohrožené organismy. Hlavní myšlenkou je, že těžby mohou za určitých okolností přírodě prospívat. Zaměříme se ale i na řemesla a oblíbená historická témata vztahující se k událostem v regionu. To je případ výstavy Četnické humoresky v Salonu republiky, ta seznámí s reáliemi četnického sboru a zaostří se na prvorepublikové hradecké četníky, jejichž osudy a případy inspirovaly oblíbený seriál České televize.“
Výstavu zahájí odhalení přemístěné pamětní desky Josefu Arazimovi. Zároveň se uskuteční dynamická ukázka činnosti československého četnictva 30. let v ulicích Hradce Králové, exkurze do někdejší Arazimovy četnické pátrací stanice a vernisáž výstavy v muzeu. V plánu je také výstava věnovaná scénografii, východočeskému vojenskému letectví a chybět nebudou ani tradiční říjnové Houby živé jedlé a jedovaté.
Rok 1866 ve filmu
V Muzeu války 1866 pokračují práce na projektu nové expozice včetně virtuální nadstavby. Dalším připravovaným projektem je pořad Prusko-rakouská válka ve filmu, který by podle vedoucího Muzea války 1866 Jana Hrubeckého měl přiblížit velmi skromné pokusy zachytit prusko-rakouský konflikt na filmový pás:
„Součástí komentovaného promítání také budou fragmenty hraných filmů, jejichž premiéry zhatil srpen 1968, či amatérské filmové záběry bojiště u Hradce Králové z první republiky.“
Gayerova kasárna Muzeu východních Čech slouží od roku 1992 především jako sídlo archeologického, historického a přírodovědeckého oddělení s centrálními depozitáři. Jsou tu i konzervátorské a restaurátorské dílny, digitalizační pracoviště a část servisního zázemí. V loňském červenci začalo logisticky a organizačně náročné stěhování do nově zrekonstruovaných prostor.
„O letních prázdninách byli kompletně přestěhováni pracovníci archeologického a historického oddělení z Malého náměstí. Po vybavení depozitářů moderními kompaktory od října trvá stěhování sbírky, která je dočasně uložena po republice, od Čelákovic přes Rychnov nad Kněžnou až po Jaroměř-Josefov, Stěžery, Pouchov či Všestary,“ říká zástupce ředitele muzea Jaroslav Zámečník. Stěhování potrvá do roku 2023.
