Nablýskané parkety, kachlová kamna a vybílené klenby. V muzeu v původní prelatuře kláštera to po rozsáhlém úklidu vyhlíží spíš jako na zámku.
Expozice jsou však v procesu přeměny, jež je mají zatraktivnit. Loni si muzeum a starou školu Dřevěnku prohlédlo i přes koronavirové restrikce na 2,5 tisíc zájemců.
„Z podlah v dřívějších depozitářích jsme sundali dřevotřískové desky a najednou se pod nimi otevřely krásné parkety. Podlaha je vyskládaná z modřínu a dubu, někde to bylo vyspraveno smrkem. Některé podlahy jsou tu z konce 19. století, ale jedna, když ji truhláři brousili, vydávala úplně jiný pach, takže se domnívali, že může být původní z konce 18. století,“ říká správkyně polické pobočky Muzea Náchodska Drahomíra Večeřová.
Rozlehlé místnosti jsou zatím prázdné, přibyla pouze kamna. „Měly by zde vzniknout nové expozice, ke kterým muzeum oslovilo vizuálního umělce Richarda Loskota. První sál věnujeme lidové zbožnosti a konfesím na Policku, druhý dějinám Policka. Na stropě mají být reflektory, expozice bude multimediální,“ přibližuje budoucí tvář muzea Večeřová.
Do soutěže se hlásil jediný zájemce
Náklady na expozici se odhadují na více než milion korun, zaplatí je muzeum ze svého rozpočtu a z příspěvku od města Police. Už měla být hotova, jenže se zvedly ceny materiálu a elektroniky a do výběrového řízení se přihlásil jen jeden zájemce s vysokou částkou. Zakázku muzeum vypíše znovu.
Muzeum města Police nad MetujíExpozice je v klášteře, otvírá se i stará škola Dřevěnka z roku 1785. Otvírací doba: květen a říjen: pátek až neděle 9.30 – 12.00, 13.00 – 17.00, červen až září: denně 9.30 – 12.00, 13.00 – 17.00 Komentovaná prohlídka obou muzeí stojí dospělého 70 Kč, společná vstupenka včetně do Muzea papírových modelů 120 Kč. Lze si objednat i komentovanou prohlídku benediktinského kláštera. V muzeu je až do října výstava fotografa Tomáše Šrejbera Krajina ve stínu. |
Změny nastaly i v další části muzea, která představuje opatův byt. Muzeum jej hodlá vrátit do podoby, jakou měl na konci 19. století po poslední velké rekonstrukci. K vidění je jídelna a v ní zdejší nábytek.
V sousedství je už dříve zpřístupněný salon, autenticky dochovaná secesní soukromá kaple i toaleta. Do opatovy ložnice se vrátil možná původní lustr z paroží a ještě přibude postel, zpřístupněn by měl být také pokoj lokaje. Tradiční expozice věnovaná řemeslům a spolkům vloni putovala do depozitářů.
Benediktinská hospodářská správa, která se o klášter stará, nechala před sezonou za 160 tisíc korun vymalovat přístupové chodby.
Muzeum vydalo za výmalbu pronajatých sálů kolem 100 tisíc korun a za renovaci podlah také asi 100 tisíc. Strojově vyčištěné jsou i pískovcové podlahy na chodbách.
Trámy v Laudonově sále zůstávají
Do nárožního Laudonova sálu, který je kvůli potížím se statikou už třetím rokem podepřen výdřevou, smějí návštěvníci pouze nahlédnout. Omítku, pod níž se dochovala barokní výmalba, drží gáza. Dřevěné trámy však odtud hned tak nezmizí.
KlášterPolicko patřilo od středověku břevnovským benediktinům, původní gotický klášter z poloviny 13. století prošel v 18. století barokní přestavbou, na níž se podíleli Dientzenhoferové a možná i Anselmo Lurago. V polovině 18. století byl vybudován konvent a průčelí prelatury. Roku 1786 byl klášter josefinskými reformami zrušen, v dokumentech pak figuroval jako „zámek“. Pouze část sloužila jako fara, kterou spravovali benediktini. Těm formálně zůstal klášter až do roku 1959. Ve 20. století v něm byla knihovna, muzeum, byty či pohřební služba. V někdejší zahradě sídlí zahradnictví, v budovách je muzeum, farní úřad a zkušebna souboru Police Symphony Orchestra. V roce 1990 řád získal zpět klášter v Broumově a v roce 2006 také klášter v Polici. Tato kulturní památka je však ve špatném stavu a nedaří se pro ni najít náplň. |
„Oprava klenby v Laudonově sále bude až závěrečnou etapou nápravy celkového stavu. Ukázalo se, že statické poruchy jsou značné. Vliv na to mělo dlouhodobě neřešené odvodnění podzemí po technických úpravách v 70. letech při výstavbě městské kanalizace v ulici Na Babí,“ vysvětluje ředitel Benediktinské hospodářské správy Petr Bláha.
Pod klášterem vyvěrá pramen o síle 25 litrů za sekundu. Při opravě v 70. letech stavaři vložili do odvodňovací štoly pod silnicí ocelovou rouru kanalizace, avšak o 60 centimetrů výše, než bylo dno štoly. Časem se roura ještě prohnula o něco výš a zaplnily ji naplaveniny, hladina ve štole pod klášterem o 90 centimetrů stoupla a rozbředla základy.
Části kláštera tak hrozilo až zřícení. Nároží, na něž shora působila špatně opravená střecha a zdola rozmáčené podloží, se utrhlo a zeď směrem do ulice se o 15 centimetrů vyboulila.
Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově už za 170 tisíc korun nechalo podepřít sesedlou klenbu. Vloni za 350 tisíc opravilo již dříve opravovaný krov nad Laudonovým sálem. Střechu bylo nutné zvednout o 20 centimetrů a o půl metru ji posunout do dvora, krovy jsou již svázané. Mělo by to snížit tlak střechy na klenbu sálu a změnit působení sil krovu na obvodové zdi.
„Opravujeme opravené“
Loni daly Královéhradecký kraj 3,5 milionu korun a opatství 4,2 miliony za opravu propusti pod silnicí a za napojení okapových svodů do odvodňovací štoly. Letos by se tak měla snížit hladina podpovrchových vod na úroveň, na jaké byla v době přestavby kláštera.
„Situace po opravě propusti se stabilizuje. Průtok vody se zvýšil o 100 procent. Nahromaděná voda zpod kláštera vytéká a základy se postupně stabilizují. Vidím tam jednoznačné zlepšení stavu,“ říká Petr Bláha.
Benediktini se ještě letos chystají opravit špatně opravenou část střechy na křídle ke kostelu. Dál je v plánu oprava záchodů v muzeu i přízemí a napojení kláštera na kanalizaci. Bude to stát 6 milionů korun. Až v sedmé etapě by mělo dojít na stažení zdí a stabilizaci klenby v Laudonově sále.
„Opravujeme opravené, tentokráte pořádně, a řešíme neviditelné problémy, které město a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových přehlížely,“ tvrdí ředitel Bláha. Podle něj by polický klášter potřeboval na celkovou obnovu 1,5 miliardy korun. Za posledních pět let tam řád investoval asi 4 miliony, ročně se tu ve spolupráci s památkovou péčí a krajem asi za milion opravují střechy.