Mlýn v Hronově vystavuje v době festivalu Čapkovy politické kresby

  16:44
V Hronově začala výstava představující politické karikatury zdejšího rodáka malíře a spisovatele Josefa Čapka ze 30. let. Expozice je součástí 90. ročníku divadelního festivalu Jiráskův Hronov. Lidé si velkoformátové panely v suterénu mlýna mohou prohlédnout jen tento týden do pátku 7. srpna.

V Hronově otevřeli putovní výstavu politických a protinacistických kreseb Josefa Čapka z let 1933 až 1938. | foto: Tomáš Plecháč, MF DNES

Unikátní výstava věnovaná politickým a protinacistickým kresbám Josefa Čapka z let 1933 až 1938 se v sobotu otevřela v bývalém mlýně v Jungmannově ulici, který jeho rodina na přelomu 19. a 20. století vlastnila.

Výstava vznikla původně v Německu, graficky pozměněná česká verze je v Česku k vidění poprvé a bude putovní.

Karikatury Josefa Čapka doplněné grafikami a články z dobového tisku prvně vystavil Institut pro výzkum žurnalistiky v Dortmundu už v roce 1981. Zasloužil se o to německý odborník Ulrich Grochtmann, jenž v 70. letech studoval v Praze.

„Moje tehdejší přítelkyně z Dejvic mě seznámila s dalšími aspekty Čapkova díla, darovala mi sbírku, v té době už těžko k sehnání, obsahující téměř všechny politické karikatury z let 1933 až 1938,“ vzpomínal Grochtmann, jenž je předsedou Čapkovy společnosti v Hagenu.

Na mysli má soubor satirických kreseb Dějiny zblízka, který v roce 1949 vydalo pražské nakladatelství František Borový.

Českou verzi výstavy, která se zabývá tak trochu opomíjenou částí díla Josefa Čapka, vytvořil spolek Komité Čapek Hronov. Jeho předseda Josef Zima originální německou výstavu shodou okolností navštívil vloni ve vinohradském Domě národnostních menšin.

„Zaujalo mě to a získal jsem kontakt na doktora Grochtmanna, který to velmi dobře zpracoval. Toto téma u nás překvapivě zůstalo téměř nepovšimnuté. Výstava vypadala úplně jinak, v originále to byly černobílé, zalaminované panely ve formátu A3, které se musely pracně skládat,“ popisuje Josef Zima.

Spolek nechal texty přeložit a především vytvořil novou, moderní grafickou podobu. Kopie karikatur a dobových článků jsou umístěné na velkoformátových panelech.

Výstava ukazuje, jak Josef Čapek sledoval politický vývoj v Německu a mistrovskými karikaturami na něj reagoval. První kresby vznikly už ve druhé polovině 20. let po nástupu Adolfa Hitlera k moci. Ostřejší politický, později protiválečný a protifašistický ráz, začaly získávat v roce 1933.

Josef Čapek bojoval tím, co uměl

O čtyři roky později Lidové noviny zveřejnily seriál 24 obrázků Diktátorské boty, v roce 1938 malíř vytvořil cyklus kreseb Modern times v reakci na rozpínající se fašismus ve světě a španělskou občanskou válku. Všechny důležité kresby si návštěvníci mohou na výstavě prohlédnout.

„Josef Čapek nechtěl být pouze pasivním pozorovatelem, rozhodl se bojovat svými prostředky, protože stejně jako bratr Karel věděl, jaká pohroma se blíží. Josef v tvorbě pokračoval i poté, co byl v roce 1939 odveden do koncentračního tábora. Překládal a psal básně, které jsou také zastoupeny na výstavě,“ vysvětluje významný „čapkolog“ Hasan Zahirović.

Panely v Hronově zůstanou do pátku 7. srpna, 90. ročník festivalu amatérských divadel Jiráskův Hronov skončí o den později. V září se objeví na čapkovské konferenci na hradeckém krajském úřadě, na říjen si je už rezervovala zdejší studijní a vědecká knihovna. Na letošek připadají dvě významná výročí: 75 let od úmrtí Josefa Čapka a 130 let od narození Karla.

Mlýn se bude rekonstruovat, vznikne i muzeum

Bývalá papírna a mlýn z roku 1820 na křižovatce u řeky Metuje je významnou památkou na rodinu Čapkových. Dodnes se dochovala původní pekařská pec. V roce 1890 objekt koupil mlynář Karel Novotný, děda pozdějších slavných spisovatelů. Josef a Helena se narodili nedaleko odsud v chalupě, která dnes už nestojí. V té době sice rodina už žila v Úpici, kam se přestěhovala z Malých Svatoňovic, Božena Čapková ale jezdila do Hronova k rodičům rodit.

„Mlýn byl v rodině Čapkových 17 let. V roce 1907 se přestěhovali do Prahy a budovu prodali. Božena Čapková peníze z prodeje rozdělila mezi Josefa a Karla, Heleně už tři roky předtím darovala věno,“ připomíná Hasan Zahirović.

Mlýn byl pro Josefa i Karla důležitým inspiračním zdrojem. Projevuje se to ve fejetonistické tvorbě a nejvíce v knize Devatero pohádek. „Přímo sem je umístěna Psí pohádka, prochází tudy pošťák Kolbaba, jeden z vodníků žije v Metuji kolem mlýna,“ vyjmenovává badatel.

Hronov se zchátralého mlýna chtěl v minulosti zbavit. Plánoval jej prodat, zastupitelé ale nakonec budoucí smlouvu před dvěma lety zrušili. Nyní má město připravený projekt na rekonstrukci památky, v patrech počítá s byty, v suterénu, kde je instalována výstava, má vzniknout muzejní expozice. Město nyní shání peníze na opravu.