„Narození medojeda je opravdová rarita, na světě se to daří v zoologických zahradách naprosto výjimečně. V posledním roce podle záznamů jen u nás ve Dvoře, v Olomouci a Novosibirsku,“ upozornila zooložka Gabriela Linhart.
„Odchov probíhá velmi podobně jako ten minulý, matka Beebee se od mláděte takřka nevzdaluje a dobře se o něj stará,“ doplnila.
Také proto trvalo měsíc, než se chovatelům povedlo přírůstek zběžně zkontrolovat a pořídit první fotku. Malý medojed se narodil 14. srpna, ale až teď jeho matka dovolila chovatelům se přiblížit.
Matka nedovolila zjistit pohlaví mláděte
„Beebee se ale vzdálila jen na krátký čas a rychle se dožadovala návratu k mláděti. Proto zatím nevíme, zda jde o samce či samici. To ukáže až zevrubnější veterinární prohlídka. Kdy k ní dojde, závisí na samici. Zachováváme zvířatům co největší klid a co nejpřirozenější podmínky k životu,“ uzavírá Gabriela Linhart.
Dvojice se od narození mláděte drží v zázemí Pavilonu šelem Joy Adamsonové. Vzhledem k tomu, že je vývoj medojedů pomalý, dá se očekávat, že porodní box opustí až za několik měsíců. Při troše štěstí ale návštěvníci mohou mládě zahlédnout už nyní. V průchodu pavilonu běží přímý přenos chovatelské kamery, která míří do zázemí chovu medojedů.
Odchov je o to cennější, že pro safari park to není premiéra. První mládě v historii zahrady se narodilo stejnému chovnému páru, Beebee a Tysonovi, a to na Štědrý den 2020.
Pro ošetřovatele je medojed velmi náročným chovancem. Musejí mu pravidelně nabízet stále nové hračky nebo mu předkládat potravu netradičním způsobem.
V přírodě patří medojedi mezi obávané živočichy. Kvůli jejich urputnosti a velmi silnému stisku čelistí se jich bojí i lvi. Podle některých teorií se dokonce například u mláďat gepardů vyvinula zvláštní bělavá hřbetní hříva, která připomíná právě světlá záda medojeda. Tomu se totiž takřka všichni ostatní živočichové raději vyhnou, a tak jsou zranitelná geparďata v bezpečí.
Medojedi jsou také proslulí svou vytrvalostí a vynalézavostí. Díky silným drápům, s jejichž pomocí mimo jiné v přírodě dobývají podzemní hnízda divokých včel při honbě za medem, dovedou rozhrabat i velmi tvrdé materiály. Navzdory zavalitému zjevu výtečně šplhají a je jen málo překážek, s nimiž si nedovedou poradit. Díky obrovské síle navíc často stěhují předměty ve výběhu tak, aby byli spokojeni.