Na plánované sjezdovce v Hradci našli ochránci sto let nezvěstného motýla

  9:20
V Hradci Králové se znovu rozhořel boj o svah Rozárka. Ochránci by území chtěli nechat přírodě, protože v lokalitě našli velké množství chráněného hmyzu i obratlovců. Mimo jiné druh motýla, kterého nikdo neviděl sto let. Město ale podporuje obnovení lyžařské sjezdovky.

Bývalá sjezdovka Rozárka ve střední části kopce sv. Jana na Novém Hradci Králové. (23. 2. 2021) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Když zastupitelé loni na konci dubna schválili záměr obnovy sjezdovky na Novém Hradci Králové, hned v květnu se na místo poprvé vypravili zoologové. Až do listopadu tu byli na pozorování asi čtyřicetkrát a jejich zjištění při dosavadní nedotčenosti lokality pojmenované Rozárka ani příliš nepřekvapí.

Tým přírodovědců na severním svahu nalezl široké spektrum živočichů včetně v Česku sto let nezvěstného druhu drobného motýla - vzpřímenky Ornixola caudulatella.

Tým přírodovědců na Rozárce nalezl také drobného motýla - vzpřímenku, druh v Česku sto let nezvěstný.

Ochránci se domnívají, že město by kvůli cennému území mělo celý projekt přehodnotit. To mezitím čeká na výsledek jiného biologického průzkumu a stejně jako investor současně pracuje na dokumentaci.

S nápadem na obnovu lyžařského svahu s umělým povrchem přišel hradecký podnikatel Petr Smola, který spolu s architektem Davidem Vávrou plány na sportovní areál včetně vyhlídkové restaurace představil loni v únoru.

Nechat Rozárku přírodě?

Podle iniciátorů dobrovolnického průzkumu by pro Rozárku bylo ideální skloubit její přírodní potenciál s turistickým. Osvětlený svah se syntetickým materiálem Snowflex se jim nezamlouvá.

„Na Rozárce jsme zjistili 825 druhů hmyzu, 520 druhů motýlů a 292 druhů brouků. Z tohoto počtu je 11 druhů zvláště chráněných a 45 druhů hmyzu vedených v aktuálním Červeném seznamu. Na této lokalitě a v nejbližším okolí se vyskytuje i 13 zvlášť chráněných obratlovců včetně sedmi druhů netopýrů anebo hlodavce plcha velkého,“ řekl Miroslav Mikát, zoolog Muzea východních Čech.

„Město jako vlastník pozemků by záměr stavby umělé sjezdovky nemělo podporovat. Je žádoucí vypracovat studii, která by vyhodnotila území jako celek tak, aby byly zachovány přírodní hodnoty, a současně podpořeno přírodě šetrné rekreační využití této cenné lokality,“ míní Hynek Kaplan, spolupředseda Zelených v Hradci Králové a zároveň jeden z iniciátorů petice Za rozumnou a transparentní Rozárku, jež nasbírala již více než 1300 podpisů.

Investor zadal jiný průzkum

„Každý má právo se vyjádřit, s peticí nemáme problém. K soukromé aktivitě pana Mikáta se nemůžu vyjádřit, neznám podrobnosti jeho sběru. Pro nás bude podstatný námi zadaný nezávislý roční výzkum, který objektivně zhodnotí záměr ve vztahu k lokalitě,“ uvedl Petr Smola, jenž již v Hradci Králové postavil typově podobnou atrakci, jako má být lyžařský svah, a to síťový park Na Větvi u lesního hřbitova. 

Investor už záhy po jarním souhlasu zastupitelů zadal nezávislý biologický průzkum. Jestliže i ten shledá, že se na svahu daří chráněným druhům, bude možno požádat krajský úřad o výjimku. 

„Zadali jsme nezávislý biologický průzkum a hodnoceni vlivu záměru na přírodu a krajinu. Celé zhodnocení trvá 12 měsíců, nyní se finalizuje a jeho součástí budou i kompenzační opatření. V návaznosti na výsledek budeme pokračovat v dalších krocích,“ pokračoval Smola.

Kaplan však odporuje: „Podle nás by investor výjimku získat neměl, protože tu převažuje veřejný zájem na ochraně přírody.“ 

Ani ekolog Martin Hanousek (Změna a Zelení), jeden ze zastupitelů, kteří se loni postavili proti návrhu schválení práva stavby na pozemcích města až do konce roku 2052, neskrývá své námitky:

„Výsledky průzkumu jasně ukázaly, že záměr vybudování nové umělé lyžařské dráhy a restaurace v lokalitě Rozárka je z pohledu ochrany přírody a krajiny zcela nevhodný. Vedl by k likvidaci přírodně cenných stanovišť a na ně vázaných chráněných a vzácných druhů živočichů.“

Pozemky zůstanou v držení města, a proto iniciativu vyvíjí i radnice. „V současné době se připravují podklady pro zpracování projektové dokumentace a jedná se i s vlastníkem přilehlé nemovitosti o vzájemném soužití,“ řekla mluvčí magistrátu Kateřina Šmídová.

Investor = nepřítel společnosti?

Zatímco kritika míří kromě mimořádně dlouhého třicetiletého poskytnutí pozemků města také na chybějící urbanisticko-architektonickou soutěž, příznivci záměru se pozastavují nad tím, jak se městu daří odhánět investory.

„Proč jsme soutěž neudělali před rokem, před dvěma nebo deseti? Nenapadlo nás to a jen čekáme, co bude. Je to podobné jako letiště, kde čekáme 30 let, co s ním bude, a nic neděláme. V momentě, kdy se ukáže někdo, kdo má nápad, je šikovný a sám to zaplatí, najednou si řekneme: Pojďme cestou veřejné soutěže. Co nám to ale přinese? Vždyť na Rozárku už vznikly velmi zajímavé projekty. Proč jsme je nezhmotnili? Dejme investorům zelenou a naše město opět rozkvete,“ apeloval šéf zastupitelského klubu ODS Martin Soukup. 

Přidal se k němu i Jiří Sova (HDK): „Ptal jsem se pana Smoly, jak dlouho vydrží čekat, než ho odradíme. Krásně se nám tady ukazuje, kdo démonizuje slovo investor tím, že mu dává význam nepřítel společnosti.“

Primátor Alexandr Hrabálek (ODS) potvrdil, že investoři si dveře jeho kanceláře zrovna nepodávají: „Proto si myslím, že investorů, kteří přijdou s nápadem a i s tím, že nám zafinancují hezkou stavbu, bychom si měli vážit a jejich přítomnosti využít.“

Před 30 lety tu byl i vlek

Podle Petra Smoly by se obnovený areál mohl otevřít příští rok. O tom, že před 30 lety byla v Hradci Králové regulérní lyžařská sjezdovka, svědčí už jen prorezlé osvětlovací stožáry. Sjezdovka vznikla v 70. letech, navzdory minimálnímu převýšení kolem 50 metrů získala velkou popularitu. V roce 1992 však zmizel vlek a když o šest let později její provozovatel prodal umělé kartáče do Zlína, byl s lyžováním konec.

Od té doby Rozárka zarůstala, přesto se několik projektů objevilo. Město za zabývalo myšlenkami soukromých investorů například na stavbu bobové dráhy, testovacího centra zasněžovacích technologií, soukromého sportovního areálu nebo tréninkového oválu pro závodní chrty. O obnově lyžařského areálu uvažovala i radnice, ale od záměru ustoupila. Nejspíš si uvědomila, že obnova svahu by znamenala velkou investici s nejistou návratností.