Tento týden plány na vzkříšení Rozárky představili potenciální investor Petr Smola a herec a spisovatel, architekt David Vávra, jenž navrhl moderní areál včetně vyhlídkové restaurace s obrovskými kruhovými okny. Smola odhadl, že obnova sjezdovky by mohla být hotova v roce 2023.
Má to však základní podmínku: Smola je sice připraven vše financovat, ale potřeboval by od města dlouhodobě pronajmout pozemky, na kterých by záměr uskutečnil. A právě v tomto bodě se představy reprezentantů města liší.
Primátor Alexandr Hrabálek (ODS) se podrobnosti o záměru dvojice Smola - Vávra dozvěděl v úterý.
„Projekt se mi skutečně moc líbí. Už jako vysokoškolský student jsem zaznamenal, že na místě je umělý lyžařský svah, sice pravděpodobně nekomfortní, protože spadnout tam muselo být opravdu velmi nepříjemné. Co se chystá nyní, mi přijde hezké a z hlediska povrchu uživatelsky příjemné. Vzhledem k tomu, že by to měla být velice významná rekreační záležitost pro Hradečáky, byl bych pro pronájem firmě. Snad bych se dokonce přimlouval i za poněkud přívětivé nájemné, protože to beru jako velmi dobrý počin a užitečnou věc,“ netají se primátor.
Sjezdovka RozárkaŽe před 30 lety byla v Hradci Králové regulérní lyžařská sjezdovka, svědčí už jen prorezlé osvětlovací stožáry. Sjezdovka Rozárka vznikla v 70. letech, navzdory minimálnímu převýšení kolem 50 metrů získala velkou popularitu. V roce 1992 však zmizel vlek a když o šest let později její provozovatel prodal umělé kartáče do Zlína, byl s lyžováním konec. Téměř 30 let po jejím konci je tu však projekt, který by sjezdovku na Rozárku mohl vrátit. |
Zastupitele určeného pro územní plán Adama Zárubu (Změna a Zelení) těší, že se o rozvoji celé lokality po několika letech zase mluví, ale odevzdat atraktivní Rozárku prvnímu nápadníkovi by neradil.
„Pokud by se tam mělo něco dělat, měla by předcházet odborná a veřejná debata. Ta by měla posoudit, zda s návrhem máme pracovat, anebo jestli to necháme jako volný prostor navazující na lesopark. Pokud by se tam skutečně mělo stavět, preferoval bych soutěž. Do třetice: pokud by to mělo být poskytnuto soukromému subjektu, mělo by předcházet výběrové řízení na realizaci záměru. Je to skutečně atraktivní lokalita a není transparentní zadat to jen tak z ruky někomu, kdo si usmyslí a přijde s nápadem,“ říká Záruba.
„Architektonickou stránku bych nerad hodnotil. Je to taktika: když někdo chce, aby byl projekt dobře přijatý, zaštítí se známým jménem, v tomto případě panem architektem Vávrou. Určitě to můžeme brát jako impuls k tomu, aby se opět začalo hovořit o tom, co s Rozárkou uděláme, ale rozhodně by nebylo správné, abychom hned někomu poskytli pozemky,“ domnívá se Záruba.
Syntetický sníh Snowflex
Cílem Smoly je postavit celoročně užívaný areál přístupný pro všechny. Kdyby se investor měl spolehnout na přírodní, případně na uměle vyrobený sníh, na Novém Hradci by se lyžovalo přinejlepším jen pár týdnů v roce.
Tajemstvím úspěchu by mohl být moderní syntetický materiál Snowflex. Stejný povrch má například resort AltinOran o rozloze 11 tisíc metrů čtverečních v turecké Ankaře, který má také nejrůznější skoky pro příznivce snowboardingu a freeskiingu.
„Celá naše myšlenka je postavená na tom, že chceme vrátit na Rozárku život. Generace dětí tu vyrůstaly a trávily volný čas. Přijde nám velká škoda, že tohle místo dlouhodobě zarůstá a chátrá, bohužel se i přes nejrůznější záměry a studie nikdy s tímto nádherným koutem Hradce nepovedlo něco udělat,“ říká Petr Smola, který předloni stál u vzniku síťového Parku na Větvi kousek od lesního hřbitova.
„Celý záměr v tuto chvíli stojí na tom, zda nám bude město ochotno dlouhodobě pronajmout zarůstající pozemek, na kterém by celý projekt měl vzniknout. Již jsme podali oficiální žádost o pronájem, jsme připraveni vše zafinancovat a samozřejmě i celoročně provozovat,“ uvádí investor.
Vávra je autorem hradecké knihovny
Pod projektem moderní sjezdovky a především vyhlídkové restaurace je podepsán i architekt David Vávra, který pro Hradec vymyslel městskou knihovnu ve Wonkově ulici a v Jaroměři se vrhl do oprav známého Wenkeova domu.
„Jsem moc rád, že mě Petr Smola oslovil, ale především, že přišel někdo, kdo nemá pouze nápad, ale i konkrétní udržitelný projekt. Myšlenka i návrh obnovují dávnou lyžařskou slávu tohoto místa, ale se současnými technologiemi. Architektonický výraz stavby je inspirován stejně přírodní oblinou jako okem. Za tmy je pak organická svítící křivka městotvorným prvkem, jenž pomáhá s orientací,“ představuje návrh Vávra.
Ovál pro chrty i bobová dráha
Od roku 1998, kdy hradecký lyžařský klub prodal kartáče do Zlína a Rozárka pustla, objevilo se několik projektů, které měly exkluzivitu lokality ještě povýšit. Město za zabývalo myšlenkami soukromých investorů například na stavbu bobové dráhy, testovacího centra zasněžovacích technologií, soukromého sportovního areálu nebo tréninkového oválu pro závodní chrty.
Nouze nebyla ani o městské projekty. O obnově lyžařského areálu před lety uvažovala i radnice, ale od záměru ustoupila. Nejspíš si uvědomila, že obnova svahu by znamenala příliš velkou investici s nejistou návratností.
Naposled se o Rozárce ve městě mluvilo před šesti lety. Tehdy se Hradec ucházel o 25milionový grant nadace Proměny. Magistrát chtěl na Rozárce vybudovat příjemnou odpočinkovou zónu, ve které by zůstal co nejvíce zachován přírodní ráz místa, zmiňoval i možnou stavbu rozhledny, občerstvení nebo dětského hřiště.
Jenže plány vzaly za své: hradecký projekt nepostoupil ani do druhého kola grantové výzvy a radnice se za způsob, jak se o dotaci až 25 milionů korun ucházela, stala terčem kritiky.