Proti plánům na sjezdovku v Hradci se strhly protesty, vznikla i petice

  16:04
Již dlouho v Hradci Králové nebyl projekt, který by vzbuzoval tak ostře protichůdné reakce jako obnova lyžařského svahu na Rozárce. Ozvaly se místní samosprávy i senátor, vznikla petice. O budoucnosti hradecké sjezdovky rozhodne pondělní zastupitelstvo.

Bývalá sjezdovka Rozárka ve střední části kopce sv. Jana na Novém Hradci Králové. (23. 2. 2021) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Zastupitelé mají schvalovat plány, které v únoru představil Petr Smola. Provozovatel úspěšného malšovického Parku Na Větvi by od města chtěl do dlouhodobého nájmu získat pozemky na Novém Hradci Králové, konkrétně svah Rozárku, na němž se naposledy lyžovalo v roce 1992.

Smola ve spolupráci s architektem Davidem Vávrou před dvěma měsíci na tiskové videokonferenci ukázal plány na vznik moderního sportovního areálu s vyhlídkovou restaurací a lyžařským svahem se syntetickým materiálem Snowflex.

Vedení města v čele s primátorem se netajilo nadšením a nedávné jednání výboru pro územní plánování s jistými výhradami poslalo záměr do zastupitelstva.

Námitky proti obnově sjezdovky nemá osm členů výboru, zdrželi se však zastupitelé Jan Holásek (HDK), Aleš Dohnal (Piráti), zastupitel určený pro pořízení územního plánu Adam Záruba (Změna a Zelení), Jiří Langer (ANO) a architekt František Křelina.

Současně vzniklo společné prohlášení šesti komisí místních samospráv, Okrašlovacího spolku Hradec Králové a senátora Jana Holáska. To oceňuje iniciativu Smoly a Vávry na oživení celé lokality, avšak zároveň vyzývá vedení města, aby Rozárku řešilo systematicky, ruku v ruce s veřejností i experty, ale hlavně transparentně.

V pondělí pak vznikla petice, jež radnici žádá, aby zveřejnila výsledky ankety na využití svahu z roku 2015 a také aby vypsala urbanisticko-architektonickou soutěž. Nevadí záměr investora, ale spíš postup města, jež by podle kritiků mělo vypsat veřejnou soutěž a magickou Rozárku rozhodně na několik desetiletí nepředávat do soukromých rukou.

Smola chce požádat o právo stavby a rád by získal Rozárku do pronájmu nejméně na 30 let.

„Vizualizace architekta Davida Vávry je pouhou startovací čárou, v dalších fázích již v projektu budeme spolupracovat s vedením města, KMS, výborem pro územní plánování a se sousedy. Od začátku se snažíme o otevřenou a transparentní komunikaci směrem k městu i veřejnosti. Jasně říkáme, že úspěšný projekt musí být výhodný nejen pro nás, ale i pro město,“ říká Petr Smola, který se v únoru setkal s vřelou reakcí města.

„Projekt se mi skutečně moc líbí. Vzhledem k tomu, že by to měla být velice významná rekreační záležitost pro Hradečáky, byl bych pro pronájem firmě. Snad bych se dokonce přimlouval i za poněkud přívětivé nájemné, protože to beru jako velmi dobrý počin a užitečnou věc,“ netají se primátor Alexandr Hrabálek (ODS).

Projekt není domyšlený, tvrdí kritik

Už před dvěma měsíci se ozval Adam Záruba. Zastupitel určený pro územní plán neradil Rozárku odevzdat hned prvnímu zájemci. Nyní ještě přitvrdil.

„Prezentace na výboru pro územní plánování mě nepřesvědčily, projekt není domyšlený. Například slova pana Vávry, že v jeden okamžik se tam bude moci pohybovat jen kolem deseti lidí vyvolávají otázku, jestli z toho nebude soukromý klub nebo projekt jen pro pár vyvolených. Nezaujala mě ani architektonická stránka a také bych byl pro vypsání soutěže, zkrátka transparentní postup,“ řekl.

Poznamenal, že se mu nelíbí také závazek pro další generace. „Pokud by budoucí vedení města chtělo na svahu udělat něco zajímavého, v podstatě by to touto smlouvou bylo zablokované. Nelíbí se mi také, jaký je tlak na to, aby projekt vznikl. Působí to na mě jako propojení hradecké politiky a byznysu, tedy produkt politiky, která tu byla před lety,“ zmínil.

Náměstek primátora pro oblast majetku města Pavel Marek (ANO) řekl, že projekt je pro něj pozitivní už jen tím, že se město lokalitě začalo více věnovat.

„Je možné, že i kdyby tento investor nedopadl, Rozárka bude mít našlápnuto aspoň k tomu, že se problémy začnou řešit. Za posledních 20 let byla většina projektů, které se tu mohly uskutečnit, pouze na papíře, bez investorů a dalšího postupu. Třeba se vybral záměr, ale nikdo se mu nevěnoval. Jsme připraveni jednat o každé variantě, která pomůže té lokalitě v uvedení do standardního stavu,“ říká.

Architekti Jiřičná i Pleskot by mohli mít zájem

Pět členů výboru pro územní plánování, kteří se zdrželi hlasování, má výhrady například k dostupnosti oblíbené vyhlídky i svahu, některým se příliš nelíbí ani navržená Vávrova restaurace s velkými kulatými okny, otázky vyvolává také parkoviště. Nejvíc však rezonuje požadavek na vyhlášení architektonické soutěže.

Plány dosud jen krachovaly

Zájem o Rozárku je největší od roku 1998, kdy hradecký lyžařský klub prodal kartáče do Zlína. Město za zabývalo například myšlenkami soukromých investorů na stavbu bobové dráhy, testovacího centra zasněžovacích technologií, soukromého sportovního areálu nebo tréninkového oválu pro závodní chrty.

V roce 2015 se Hradec ucházel o 25milionový grant nadace Proměny. Magistrát chtěl na Rozárce vybudovat příjemnou odpočinkovou zónu, ve které by zůstal co nejvíce zachován přírodní ráz místa, zmiňoval i možnou stavbu rozhledny, občerstvení nebo dětského hřiště. Všechny dosavadní plány však rychle vzaly za své.

„V první řadě bychom si měli říct, co od lokality Rozárka očekáváme v širším kontextu lokality kopce Svatého Jana, a to s ohledem na názory obyvatel, na územní plán i majetkové poměry, a stanovit podmínky pro další postup. Poté by mělo následovat vyhlášení soutěže na architektonické řešení a výběr vhodného soukromého partnera, který by se na realizaci projektu dále podílel. Je třeba hodnotit zejména architektonické a funkční řešení a dále výhodnost obchodních podmínek pro město, protože celý projekt se má realizovat na městských pozemcích,“ zdůrazňuje senátor za Hradecko Jan Holásek.

Zároveň zalitoval, že se výbor pro územní plánování neztotožnil s případným výběrem z více návrhů.

„Oslovili jsme ateliéry předních českých architektů, jako jsou Eva Jiřičná, Dam Architekti nebo Josef Pleskot. Všichni vyjádřili v závislosti na dalších podmínkách o účast na architektonickém řešení zájem. Navrhovali jsme do soutěže pozvat i pana architekta Vávru, který již na věci začal pracovat, a případně další architekty. Celý návrh postupu při soutěži jsme v písemné podobě předložili výboru pro územní plán, kde však tato myšlenka bohužel nezískala podporu,“ řekl.

Podobně hovoří rovněž předseda zastupitelského klubu Pirátů Aleš Dohnal, který si sice dovede představit jiné využití svahu než jako sjezdovku ze syntetických materiálů, ale mnohem víc mu prý vadí netransparentnost.

„Je bez diskuse, že u takto lukrativní lokality by město mělo vybírat z více nabídek. Měli bychom to otevřít i dalším možným zájemcům a vybrat ten nejlepší projekt. Skutečně mi vadí způsob, že je tu jen jedno řešení od jednoho investora a že se nezeptáme nikoho dalšího, zda by o území měl zájem a třeba i za výhodnějších podmínek pro město,“ zmínil.

Doba nájmu: ne pod 30 let

Petr Smola ví, že na pondělním zastupitelstvu může čelit velmi nepříjemným dotazům.

„Odpůrce naší myšlenky vnímám a předpokládám diskusi na zastupitelstvu. Na druhou stranu mám radost z konstruktivní diskuse na výboru pro územní plánování, kde jsme s Davidem Vávrou téměř hodinu a půl odpovídali na dotazy a nakonec přesvědčili většinu členů. To, že nikdo nebyl proti naší myšlence, beru jako velký úspěch,“ říká.

Smola nezastírá, že by Rozárku chtěl získat na několik desetiletí. „Doba, po kterou žádáme příslušná práva k pozemkům, se musí odvíjet od délky realizace projektu a samozřejmě i od výše investovaných finančních prostředků. Proto by neměla být kratší než 30 let,“ poznamenal.