„Financování zdravotní péče má určitou setrvačnost. Nemocnice vykonává určitý objem služeb s různou skladbou pacientů, ale úhrady nákladů se odvozují od referenčních roků. Někdy je to pro nemocnici výhodnější, někdy ne. Nemocnice v předchozích letech odváděla objem péče v daném rozsahu a kvalitě, ale úhradové mechanismy na to zareagovaly až v první polovině roku 2019. Tam přišly, na základě úspěšné intervence a objektivní argumentace zdravotnického holdingu, doplatky za minulá období. V hospodaření za první pololetí letošního roku je tak ztráta oproti stejnému období loňského roku znatelně nižší,“ říká ředitel Mottl.
Tedy v referenčním roce jste měli méně výkonů, proto vám bylo méně vypláceno?
Přesně naopak, referenční období pro nemocnici vycházelo finančně nepříznivě. Péče však byla provedena a museli jsme zdravotním pojišťovnám doložit a zdůraznit, že byla řádně poskytnuta nad rámec toho referenčního období. Ty tudíž finance uhradily až dodatečně.
Kde dál nemocnice dlouhodobě ztrácí peníze? Hovoří se o chybějících lukrativních oborech.
To je dědictví začátku 90. let, kdy lukrativní obory v Rychnově odešly do soukromých rukou. Šlo o zobrazovací metody a dialýzu. Lze říci, že s přistoupením na platbu za DRG (platba za hospitalizační případ, pozn. red.) se tento problém trochu narovnává. Další faktor je, že nemocnice v Rychnově má pouze čtyři základní lůžkové obory: chirurgii, internu, porodnici s gynekologií a pediatrii a navíc ortopedii. Z toho interna a dětské oddělení jsou ve všech nemocnicích u nás prodělečné. Kvůli absenci lukrativních oborů, s výjimkou laboratoří klinické biochemie, nemocnice neměla možnost ten hendikep jinak vyrovnávat.
Jak moc tratíte na tom, že například na rentgen musíte posílat pacienty do soukromého zařízení?
Toto nelze jednoduše definovat. Na jedné straně má nemocnice ve spolupráci s rentgenem dlouholetou fungující spolupráci spočívající v rozumné časově dostupnosti všech současných diagnostických metod a přístupů. Ale na druhé úhradové mechanismy zdravotních pojišťoven tuto odbornou symbiózu nedovedou objektivně akceptovat.
Po svém nástupu jste dostal za úkol vypracovat plán, jak dostat nemocnici do lepší kondice. Co to zahrnuje?
Stabilizaci nemocnice jako celku. Pokud nebude poskytovat zdravotní péči, je zbytečné bavit se o ekonomice. Jde tedy o stabilizaci personální, aby nedošlo k paralyzování péče a nemocnice se nezačala hroutit dovnitř. Krizové scénáře z podzimu 2018 znamenaly hrozbu pro dětské lůžkové oddělení a pro gynekologicko-porodnické oddělení. I když personální stránka není ideální, hrozby se nenaplnily. Ostatní body byly provozně-ekonomického charakteru. Prošel jsem, co by mohlo fungovat jinak nebo lépe. Zaměřil jsem se na dopravní zdravotní službu, přehodnotili jsme její fungování jako celku. Uvažujeme o rozšíření operativy, částečně jsme optimalizovali laboratorní provozy.
Už se efekty objevují?
Změny jsou trvalé a mají šanci stát se přínosnými v dalších obdobích. V určitém měřítku je ekonomický efekt znatelný už v prvním pololetí.
Pocítili jste v minulosti, vzhledem k personálním problémům a hrozbě uzavření části nemocnice, odliv pacientů?
Pokud se dostane na veřejnost signál, že je nemocnice ohrožena a že se s ní už nepočítá, může ji to vrhnout do negativního světla. Vnímání veřejnosti to velmi ovlivňuje. Byl to jeden z úkolů, aby se tato situace narovnala. Došlo k přechodnému mírnému propadu, ale už nyní vidíme, že stav se rovná.
Kraj nyní chystá za 50 milionů korun zateplení objektu, v němž je interna, gynekologicko-porodnické a dětské oddělení. Očekáváte, že to zvýší i atraktivnost nemocnice?
Samozřejmě. Jakákoliv stavební aktivita dává veřejnosti signál, že se s nemocnicí počítá, že zdravotní péče a služby nadále zůstanou. V tomto případě dojde k zateplení hlavní budovy a výměně oken. Realizace této investice by měla být zahájena ještě v letošním roce. Stavět a zateplovat se bude asi rok. Počítám s tím, že zateplení výrazně sníží energetickou náročnost budovy.
Omezí práce provoz?
Nepředpokládáme. Jistě by ideální bylo nemocnici zavřít, zateplit, přestavět a pak ji zase otevřít. To udělat však samozřejmě nechceme. Máme připravený systém, jak to realizovat za provozu tak, aby to pacient moc nevnímal. Použijeme částečně uzavřené oddělení v jednom patře, kam průběžně vždy přesuneme provoz tak, aby jinde mohla stavební aktivita nerušeně probíhat.
Jak se to provede u operačních sálů, ty zřejmě přesunout nepůjde?
V této budově naštěstí hlavní operační sály nejsou. Je tu však porodnice s gynekologickou operativou. Tam omezení samozřejmě bude, ale spojíme ho s další akcí, kterou je výměna vzduchotechniky a rekonstrukce porodních boxů za zhruba 15 milionů korun. Uzávěra oddělení tak bude maximálně efektivně využita současně pro obě stavební aktivity.
Také jste za 1,3 milionu opravili střechu stravovacího provozu, co ještě nemocnici čeká?
Zamýšlíme se nad dopravním řešením celého areálu, který je poměrně zmatečný. Změní se dopravní značky, přednosti v jízdě. Obrovským hendikepem je také to, že hlavní brána nemocnice je na silnici do Kvasin. Na ní je provoz ráno a v odpoledních hodinách velice intenzivní. Chceme proto přesunout výjezd do levé strany areálu. Počítáme se světelnou křižovatkou, aby byl výjezd řízen. Ke změně by mohlo dojít do půl roku. Teď řešíme, zda to zaplatí nemocnice, kraj jako majitel areálu, nebo zda na to půjdou prostředky pro průmyslovou zónu Kvasiny. Jde o stovky tisíc korun, které by nemocnice mohla použít někde jinde.
Jak významnou změnou bude pro nemocnici stavba nového objektu na místě dnešního parkoviště?
Zcela zásadní, nemocnici to posune ve všech oblastech úplně jinam a hlavně dopředu. Obecně řečeno, princip úhradových a legislativních mechanismů se v současné době projevuje negativně. Přístavbou se tento hendikep výrazně narovná. Provoz se nebude odehrávat ve více pavilonech, ale v jednom komplexu, který vznikne přístavbou centrálního příjmu a multioborového pavilonu k současné budově. Vše bude, jednoduše řečeno, v jednom monobloku tak, jak je současným trendem i v zahraničí. Budou pouze jedny operační sály, nebudou na třech místech, bude jedna sterilizace. Bude jedna jednotka intenzivní péče, takže nebudeme mít ARO a tři JIP na různých místech v areálu. Vzniknou společné lůžkové fondy operačních oborů. Dojde k optimalizaci provozu tak, abychom efektivně využili veškeré zdroje včetně personálních.
Podle kraje by měla přístavba uspořit na provozu 23 milionů korun, měla by ji tedy posunout do kladného hospodaření?
To číslo jsem viděl a myslím, že se o něm nedá pochybovat. Díval jsem se na to z více ekonomických pohledů a došel jsem vždy téměř ke stejnému závěru. Je to reálný odhad.
Kolik lidí nyní nemocnici v Rychnově chybí?
Splňujeme veškeré legislativní nároky, ale je to na úkor personálu, který musí odpracovat daleko více hodin, než jen klasickou pracovní dobu. Nemocnice je stabilizovaná, lékařů máme tak akorát, ale chybí nám sestry, tak jako všude. Dvacet bychom jich určitě přivítali. Sledujeme i projekt Ukrajina, letos sem přijede několik sester.
Jaké jsou ohlasy na sestry z Ukrajiny?
Myslím, že vcelku pozitivní. Ony projdou určitým sítem z hlediska našeho ministerstva zdravotnictví a současně i cizinecké policie, takže přijdou ty, které mají o práci vážný zájem a splňují veškeré legislativní a kvalifikační požadavky. V některých případech mají praxi v oborech a odbornostech poskytování zdravotní péče vyšší, než na který úsek jsou u nás zařazeny.
Potřeba rozvoje nemocnice se často skloňuje v souvislosti s průmyslovou zónou. Jsou nějaká data, která by potvrzovala nárůst počtu pacientů?
Ano jsou, na toto téma byly zpracovány demografické studie. Zóna má asi 12 tisíc zaměstnanců, z toho několik tisíc je agenturních. Zatím se to z hlediska nemocnosti výrazně neprojevuje, protože ti lidé sem přišli za prací, jsou v produktivním věku a tudíž logicky nemají zájem stonat. Ale zóna dostává jiný charakter, ubývá počet agenturních zaměstnanců a začínají sem přicházet kvalifikovanější lidé, za nimi jdou rodiny, začínají tu bydlet, je tu výstavba. Ti lidé tu zakládají rodiny. Podle demografické studie bude současná populace stárnout a zdravotní péči ve větší míře teprve začne potřebovat.