Výpadek financí ochranáři zalepí tím, že z rezervního fondu vyberou 147 milionů, takže na nečekané kalamity jim zbudou jen čtyři miliony. O rozpočtu chce ředitel Böhnisch ještě vyjednávat.
Loňská provozní dotace byla 145 milionů korun, navržená letošní by měla být 111 milionů. V předešlých letech jste měli provozní dotace kolem 170 až 180 milionů, s kladným výsledkem hospodaření v desítkách milionů. Snižování dotace tedy už řešíte více let. V jaké činnosti nyní pociťujete, že situace pro Správu KRNAP bude nejnapjatější?
Finanční situace parku bude napjatá obecně, lépe řečeno napjatější než dosud. Ve své další činnosti se budeme muset primárně zaměřit pouze na aktivity, které jsou striktně dány legislativou. Tedy například zákonem o ochraně přírody a krajiny, lesním zákonem nebo zákonem o muzejnictví.
Dosud vykonávané další činnosti nad zákonný rámec, například budování a podpora turistické infrastruktury a cestovního ruchu obecně nebo environmentální výchova, budou ohroženy.
Robin Böhnisch (49)Působil coby poslanec sociální demokracie v letech 2003 až 2017, v roce 2021 ČSSD opustil. Na pozici ředitele Správy KRNAP jej jmenoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) od 1. ledna 2018. Za jeho působení v Krkonoších před pěti lety začala platit nová vyhláška o vymezení zón ochrany přírody. Kontroverze Správa KRNAP v posledních letech budí u části podnikatelů. Od loňska například začala kontrolovat kamerami v ostrém režimu vjezdy aut na hřebeny na několika přístupových cestách a pokutuje řidiče, kteří nemají výjimku ze zákona pro vjezd do klidového území. Jak uvedl Deník N, ředitel Böhnisch figuruje na seznamu lidí, které vedení ministerstva životního prostředí plánuje odstranit, a to údajně kvůli sporům mezi boudařkou a podporovatelkou Motoristů Klárou Sovovou a národním parkem. Správa KRNAP by také podle deníku mohla přijít o 14 pozic. |
Dotkne se nižší částka na provoz počtu pracovních míst? O kolik z nich byste mohli přijít? Nebude ohrožena třeba obsluha v infocentrech, kustodi, odborné pozice, profesionální stráž?
Konkrétně hovořit o případném propouštění je předčasné. Naší prioritou je zachování plnění povinností daných správě národního parku zákonem, tedy především zachování péče o přírodní hodnoty národního parku.
Jak se zkrácený rozpočet může projevit navenek pro návštěvníky? Mluvčí národního parku uvádí, že zatím to nijak nepoznají. Neprojeví se to případně v menším počtu profesionálních strážců, třeba na Sněžce a frekventovaných místech v hlavní sezoně či v menším počtu edukativních programů?
Bezprostředně se taková redukce rozpočtu neprojeví, v řádu několika měsíců už pravděpodobně ano. Především na rozsahu a stavu turistické infrastruktury, později na objemu aktivit environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a tak dále.
Rozsah profesionální strážní služby redukován nebude, další pracovníci správy národního parku vybavení zkouškou a odznakem stráže přírody ale budou mít menší prostor k výpomoci profesionální stráži na nejexponovanějších místech, což jsou třeba Sněžka, pramen Labe a další, a v nejexponovanějších časech.
Vyšší těžbu dřeva označuje Správa KRNAP za krajní krok, dotace nepokládá za stabilní zdroj. Uvádíte, že chcete o rozpočtu dál jednat. Čím chcete ministerstvo životního prostředí přesvědčit? Že se mohou rozpadnout dlouhodobě budované týmy? Že není vhodné ustupovat od výzkumu, odborných programů? Nebo se domluvit na omezení některých agend, což by vyžadovalo legislativní úpravu?
Podle dostupných dat ze světa patří KRNAP mezi pět nejnavštěvovanějších národních parků na světě co do poměru plochy a počtu návštěvníků. Příroda národního parku, o kterou Správa KRNAP pečuje, představuje hlavní turistické lákadlo a také atraktivní kulisu pro život a podnikání. Činnost Správy KRNAP má bezprostřední pozitivní dopad na generování finančních prostředků v regionu i do státního rozpočtu.
Po kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu v národních parcích v roce 2019 konstatoval vedoucí kontrolní skupiny Petr Neuvirth: „Správy národních parků musí pokrývat své náklady z velké části výnosy z prodeje dřeva. Ty ale budou v dalších letech klesat a stát dosud nemá jasno, jak bude nejen financování, ale i další rozvoj národních parků řešit“.
Situace se systémově od roku 2019 nijak nezměnila. Legislativní redukce některých agend je jistě možná i žádoucí, ale pravděpodobně nepřinese uspokojivý objem úspor z hlediska pracovníků i objemu prostředků. Také je třeba dodat, že agendy nezmizí, pravděpodobně se jen přesunou jinam.
Jde podle vás o nejhorší situaci pro národní park za řadu posledních let? Či to berete spíše za pokus nadhodit určité snížení peněz, o kterém je nutné vyjednávat? Nebo to vidíte jako celkovou změnu priorit ze strany vlády, která může tíživě dopadnout na národní parky?
V tuto chvíli by bylo předčasné situaci rámovat jako „nejhorší za X let“ nebo naopak jako jednorázový „výstřel“.
Různé typy prostředků, jako je provozní financování, účelové programy, investice, se mohou v čase měnit a teprve po finálním potvrzení parametrů rozpočtu bude možné jejich dopady zodpovědně vyhodnotit.
