Sněhové pole vzniká na jižním svahu Studniční hory. Kvůli tvaru odtávání se mu přezdívá Mapa republiky.

„Mapu republiky sledujeme dlouhodobě a využíváme dostupné moderní technologie. Poslední roky ji zaměřujeme s pomocí dronů. Cílem monitoringu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima a vegetaci v závětrné oblasti Studniční hory a zda a jak se mění výška sněhu a jeho rozložení v čase,“ uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

1 fotografie

Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.

„Přestože sněhové pole leží na jižním svahu, který na jiných místech odtává nejdříve, zde sníh naopak zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Sněhová vrstva dosahuje i mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky.

Z Mapy republiky zbyly už jen Čechy, sněhové pole v Krkonoších brzy roztaje

Protože se sněhové pole nachází v klidovém území (dříve I. zóně) národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v Modrém sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z Podkrkonoší.

Průběh zimy ukazují data z Labské boudy

Mocnost sněhu v Mapě republiky ilustruje nynější slabou zimu. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) před několika dny uvedl, že zima 2025/2026 byla srážkově devátá nejchudší od roku 1961.

V průměru na území republiky spadlo pouze 86 milimetrů srážek. Zásoby vody ve sněhu byly ke konci února zhruba na třetině dlouhodobého průměru, přesto zima na první pohled působila jako sněhově bohatá. Mohly za to mrazivé dny v lednu, kdy se sníh držel i ve středních a nižších polohách.

Jak se zima projevila ve vrcholových partiích Krkonoš, dokládá meteoroložka Stanislava Kliegrová na datech pořízených stanicí ČHMÚ na Labské boudě v nadmořské výšce 1 320 metrů.

Zima 2025/2026 na Labské boudě byla podle ní teplejší než normál, s průměrnou teplotou -3,2 °C (o 1,3 °C nad normálem 1991 až 2020) a srážkově normální, s úhrnem srážek 353 mm (97 % normálu 1991 až 2020).

Prosinec 2025 byl velmi teplý, s průměrnou teplotou -0,5 °C, což je 3,3 °C nad normálem, jednalo se tak o druhý nejteplejší prosinec na Labské boudě, kde se měří od roku 1979. Co do srážek byl prosinec silně podnormální, s úhrnem 78 mm (jen 58 % normálu). Nejvyšší výška sněhové pokrývky v prosinci 2025 byla jen 20 cm.

Leden 2026 byl chladnější než normál s teplotou -6,3 °C (o 1,4 °C nižší než normál) a srážkově normální, s úhrnem 114 mm (91 % normálu). Nejvyšší výška sněhu v lednu byla 76 cm. Výšku sněhu ke konci ledna nepříznivě ovlivnila dvoudenní obleva, kdy maximální teploty i ve vyšších nadmořských výškách vystoupily nad 0 °C, a zároveň silně pršelo.

Únor 2026 byl na stanici Labská bouda se srážkami výrazně nad normálem, s úhrnem 161 mm (161 % normálu) a teplý s průměrnou teplotou -2,9 °C (2 °C nad normálem). Nejvyšší výška sněhu v únoru byla zaznamenána 24. února, a to 102 cm. Pro porovnání, nejvyšší únorová výška sněhu byla zaznamenána za sedmačtyřicet let měření na Labské boudě v únoru 2012 – 260 cm. Absolutní maximum celkové výšky sněhu na Labské boudě bylo naměřeno v roce v polovině března 2005 – 345 cm. K dnešnímu dni leží na Labské boudě 84 cm sněhu.

„Průběh zimy 2025/2026 v Krkonoších tedy koresponduje s trendem z posledních let, kdy vyšší teploty vzduchu znamenají i ve vyšších polohách více srážek ve formě deště – na úkor sněhu – a zároveň znamenají horší podmínky pro akumulaci sněhové pokrývky. A tedy menší zásoby vody ve sněhu,“ shrnuje vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie hradecké pobočky ČHMÚ Stanislava Kliegrová.