Kůrovcová těžba odhalila skály na Ostaši, část souší tam nechají přírodě

  11:08
Turistům se otevřely nové pohledy na pískovcový skalní labyrint na stolové hoře Ostaš v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Může za to kůrovcová kalamita a rozsáhlá těžba z loňského léta a podzimu.

Skály v Horním labyrintu a u Výří brány jakoby znenadání vyrostly, když už je neobklopuje všudypřítomný les. Stovky suchých a napadených kmenů v sezoně dřevaři odvozili.

Na vrcholu, který je přírodní rezervací, se nyní holiny rozkládají asi na 6 hektarech. Benediktini coby staronoví vlastníci se musí domlouvat na podmínkách těžby se správci chráněné krajinné oblasti.

„Při opakovaných zásazích jsme vytěžili 2,4 tisíce metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem. K zetlení jsme ponechali 180 kubíků dřeva a veškerou klest ze zpracovaných stromů. To výrazně omezilo rojení kůrovce a zpomalilo šíření brouků do porostů na úbočí stolové hory,“ hodnotí prokurista Petr Bláha z Benediktinské hospodářské správy Břevnov.

Podle něj je zvládnutí kalamity otázkou několika let. Roli hraje počasí i stav lesů sousedních vlastníků.

Asi dva hektary na vrcholové plošině jsou ještě vyznačeny ke skácení, ale třeba poblíž Frýdlantské vyhlídky, kde dosud stojí dost suchých stromů, tento porost zčásti zůstane netknutý.

„V severozápadní části za Frýdlantskou vyhlídkou jsme dohodli, že les na extrémně chudém stanovišti tvořený nižšími stromy zůstane již stát bez zásahu, bez ohledu na to, zda se v něm kůrovec ještě objeví, nebo ne. Z poloviny je už tento les suchý. Jinde se ještě napadené smrky budou zpracovávat,“ vysvětluje Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko.

„Pro nás je důležité, aby na místech, kde to jde z důvodu bezpečnosti, zůstala část odumřelého dřeva stát jako případné doupné stromy pro datly, sovy či drobné ptáky a pro podporu biodiverzity, tedy jako prostředí pro houby, mechy nebo bezobratlé živočichy,“ říká Petr Kuna. 

Státní ochranáři už loni nechali odkornit některé napadené smrky nastojato, což je vidět z Galerie v Bludišti. Některé pokácené stromy zůstávají ležet na místě, aby zetlely, třeba okolo Mohyly smrti a také v níže položené přírodní památce Kočičí skály při příchodu ke Kočičímu hradu.

Stromy se budou lámat, je třeba zůstat na stezce

Podle platné výjimky k těžbě chtějí ochranáři ponechat alespoň 30 kubíků odumřelého dřeva na hektar.

Turisté by s tím měli počítat. „V územích zasažených kalamitou by se návštěvníci měli držet turisticky značené stezky a nechodit mimo, i když to zákon o ochraně přírody a krajiny nezakazuje. Na mnoha místech v chráněných územích byly záměrně ponechány souše a ty budou v příštích dvaceti letech postupně dožívat, lámat se a padat. Bezpečnost není možné zajistit všude a navíc příroda toto stojící odumřelé dřevo opravdu potřebuje,“ podotýká Petr Kuna.

Kvůli tomu nedávno vznikla nová zábradlí v Horním labyrintu a za Frýdlantskou vyhlídkou, které zaplatilo ministerstvo životního prostředí.

Staví bytelnou cestu z pískovce

Nahoře na Ostaši už také benediktini nechávají opravit cestu poničenou těžkou technikou. Ještě v prosinci tam řemeslníci pokládali kameny v těžkém terénu pod vrcholem.

„Opravu cesty plně hradí klášter. Cesta spolykala již 800 tun kamene a štěrkodrti. Práce se zastavily až s příchodem mrazů. Dláždění bude na jaře pokračovat a napojí se na krátký úsek, který před mnoha lety obnovil státní podnik Lesy ČR,“ přibližuje Petr Bláha. Ve spodní mírnější části kopce, kam už firma navozila drcený pískovec, už se bude oprava pouze dokončovat a přibude odvodnění.

8. června 2020

Těžba na Ostaši bude pokračovat pravděpodobně od dubna. Na jaře začne zalesňování vrcholových pasek, kterého by se podle vývoje protiepidemických opatření snad mohla účastnit i veřejnost při Dnu pro Ostaš.

O Ostaš i přilehlou Hejdu o rozloze kolem 430 hektarů se od přelomu roku 2019 a 2020 starají benediktini, kteří se u soudů domohli po šesti letech vydání dřívějšího klášterního majetku. Kůrovcové dřevo kvůli dlouhodobému suchu už na stolové hoře předtím těžily Lesy ČR. Těžbu loni zdrželo hnízdění sokolů.

Autor: