iDNES.cz

Firma v Hradci téměř opravila Kotěrův kiosek, po sporu o měď skončila

  15:34
Opravy památkově chráněného kiosku na Pražském mostě v centru Hradce Králové trvají s přestávkami několik let. Nedávno se zdálo, že jsou u konce, stavební firma však před dokončením zrušila smlouvu s radnicí a stěžuje si na přístup města.

Začátkem loňského roku se zdálo, že příběh opravy secesní rotundy zdobící Pražský most na Eliščině nábřeží nabral dobrý směr.

Po přerušení původních prací se dva roky čekalo na dokončení projektové dokumentace. Objekt architekta Jana Kotěry si nakonec převzala hradecká firma Vlčí stavby a pustila se do práce za tři miliony korun, která měla být hotová koncem roku. A také ji téměř dokončila. Až na venkovní měděné prvky.

„Práce na kiosku jsou přerušeny, jelikož zhotovitel ukončil smlouvu, a to téměř před úplným dokončením díla. Zbývá ještě upravit klempířské prvky, zejména tepané reliéfy. V tuto chvíli se zatím neví, kdy přesně budou práce pokračovat. Město prostřednictvím správy nemovitostí poptává společnosti, které by mohly rekonstrukci dokončit. Předpokládaný termín dokončení je v příštím roce,“ sdělila v prosinci už bývalá náměstkyně primátora Věra Pourová (ANO).

Zástupci městské správy nemovitostí se nechtěli k podrobnostem vyjadřovat, svůj pohled na věc však představil šéf stavební firmy.

„Kiosek jsme prakticky dodělali. Problémy nastaly kolem tepaných měděných reliéfů. Nechali jsme je udělat v Praze odborníkem, který má čtyřicetileté zkušenosti a disponuje veškerými oprávněními, podílel se i na renovaci korunovačních klenotů. Když to dodělal, památkář, který dělal dozor, řekl, že se mu to nelíbí. Prý by to mělo být menší,“ vylíčil jednatel společnosti Vlčí stavby Vladimír Berný.

„Nechali jsme to tedy udělat znovu a menší. Pak nám řekli, že by to mělo být větší. Tak jsme to nechali udělat ještě jednou. Zástupce města se byl podívat i v dílně v Praze, kde to odsouhlasil. Přesto jsme potom dostali zprávu, že je to špatně. Chtěli po nás, aby se to dělalo počtvrté,“ popsal jednatel.

Nakonec Vladimír Berný zkusil oslovit jiného výrobce. „Ten nám řekl, že by to stálo 900 tisíc korun a trvalo by to několik měsíců. Je to ruční tepání, složitá práce. To už se blížil termín dokončení. Za každý den zpoždění nám hrozilo penále 15 tisíc korun. To pro nás samozřejmě bylo naprosto nepřijatelné, takže jsme zrušili smlouvu, což nás stálo 600 tisíc korun pokuty. Hodně jsme na tom prodělali. Mimochodem, před námi to dělaly firmy, které od toho také odstoupily,“ přiblížil.

Památkářům se nelíbily klempířské prvky

„Kvalita klempířských prací zahrnující zejména tepané reliéfy neodpovídala požadavkům odboru památkové péče. Jde o nemovitou kulturní památku. Požadavky odboru památkové péče na kvalitu prací byly odvozeny od dochovaných secesních reliéfů z dob výstavby a stavebně historického průzkumu. Po odstoupení od smlouvy zhotovitel zaplatil sjednané odstupné ve výši 20 procent z celkové ceny díla, což činí zhruba 580 tisíc korun,“ sdělila začátkem ledna mluvčí hradeckého magistrátu Kateřina Šmídová.

Vedoucí památkového odboru magistrátu Jan Falta se nechtěl k podrobnostem vyjádřit s odkazem, že opravy nejsou hotové.

„Nedodělalo se to z důvodů, o nichž my jako památkáři mnoho nevíme. Podle mých informací firma na kiosku přestala pracovat. Celou věc z pohledu investora zaštiťuje správa nemovitostí. Z našeho pohledu práce nejsou dokončeny, nejsou dodělány měděné reliéfy. Je to před dokončením, ale proč jsou práce přerušeny, nevím. Myslím si, že tam jsou nějaké dodavatelské problémy. My se k tomu můžeme vyjádřit až po dokončení,“ řekl.

Radnice měla s opravou kiosku problémy už před lety. Předchozí stavební firmu našla po několika letech až na čtvrtý pokus v roce 2017. Po zahájení prací komplikace pokračovaly. Důvodem zdržení rekonstrukce byly technické problémy a také doplnění projektu. Objevila se totiž původní dokumentace podepsaná Janem Kotěrou.

„Když se práce už před lety zastavily, přišel podnět z Národního památkového ústavu, který doporučil, aby se provedla rekonstrukce zaniklého stavu podle objevené dokumentace od Jana Kotěry. Na základě průzkumů se akce připravila a spustila. Každá rekonstrukce zaniklého stavu může být předmětem polemik už z toho důvodu, že si původní podobu nepamatujeme, anebo kvůli jiným technickým možnostem, předpisům a podobně. To jsou rizika každé rekonstrukce zaniklého stavu,“ řekl Falta.

Proděláme přes milion, vyčíslila firma

Hodnota poslední zakázky na opravu kiosku byla přibližně 2,9 milionu korun, město firmě zaplatilo 1,4 milionu korun.

Podle Vladimíra Berného na ní Vlčí stavby prodělají stovky tisíc. „Nevím, co si o tom mám myslet. Podle nás jsme zadání splnili, podle zástupce města ne. Kromě měděných prvků je všechno dokončeno. Měli jsme to hotové i s mědí, ale tu město nepřevzalo. Kontrolní dny se dělaly každý týden. Celkově to byla hrozná piplačka. Řemeslníci tam odvedli opravdu hodně práce. Je neuvěřitelné, co všechno oprava takové malé stavby obnáší. I tak na tom proděláme přes milion korun. Zatím však nevím, jak to celé finančně dopadlo, protože s městem ještě nejsme vyrovnáni,“ řekl.

Secesní Pražský most přes Labe z roku 1910 zdobí od roku 1912 kromě zábradlí, stožárů či osvětlovacích oblouků celkem čtyři zděné kiosky s kruhovým či oválným půdorysem na obou předmostích. Dva z nich na jižní straně už opravou prošly.

Kromě architektonického řešení je zajímavostí i to, že na něm byly položeny koleje. V 19. století se totiž v Hradci uvažovalo o tramvajích, nakonec dostaly přednost autobusy a v roce 1932 koleje zmizely.

13. srpna 2019

zpět na článek