Pacienti cvičí hrudník. Rehabilitace platí na dechové obtíže nejen po covidu

  8:06
Potíže s dýcháním po prodělání covidu-19 lze léčit fyzioterapií. O pacienty s těmito problémy pečuje rehabilitační oddělení nemocnice v Trutnově, které od října zvýšilo počet lůžek.

O rehabilitaci jako způsobu léčby postcovidových obtíží se mezi odborníky mluví od letošní jarní covidové vlny, kdy přibylo pacientů, jejichž plíce jsou už prokazatelně v pořádku, ale kteří přesto stále trpí dušností a únavou.

„Často se to týká lidí, kteří byli zvyklí žít plnohodnotný aktivní život a nyní se zadýchávají jen při chůzi do schodů. Chceme jim pomoci vrátit se do kondice,“ říká primářka rehabilitačního oddělení v Nemocnici Trutnov Silvie Šidáková.

Na toto oddělení míří zejména pacienti, kteří od pneumologa dostanou doporučení s přesným určením, o jaké potíže jde.

„Dechové potíže po nemoci nemusejí souviset pouze s plícemi. Dýchání je komplexní funkce, účastní se ho nejen plíce, ale také hrudník, jeho svaly, bránice. A právě zde je naše práce. Když uvolníme ztuhlý hrudník, zlepší se i dech. Kromě individuální práce fyzioterapeutů je naše oddělení vybaveno kyslíkem, chodicím pásem a pomůckami pro trénink dechových funkcí, což tuto léčbu skvěle doplňuje,“ říká lékařka Šidáková.

Dechovou rehabilitací pomáhají také astmatikům nebo lidem s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). „Plicní choroby tu byly vždy, ale dříve nebylo obvyklé tyto pacienty posílat na rehabilitaci, většinou se potíže řešily pouze nezbytnými léky,“ připomíná Šidáková.

Zásadní je cílená rehabilitace. „A taky motivace pacienta, jeho vůle to zkusit a touha se uzdravit,“ zdůrazňuje primářka.

Odměnou za kladný přístup je úbytek léků. Nemocný se naučí techniky, které mu pomohou uvolnit hrudník. Nejde tedy jen o léčbu postcovidových obtíží, avšak po epidemii se tento způsob péče rozšiřuje výrazněji.

Ne vše po covidu je postcovid

Jedním z propagátorů rehabilitační léčby pacientů po covidu je přední český pneumolog Vladimír Koblížek z Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Ten už dříve pro iDNES.cz řekl, že ne vše po covidu je postcovid:

„Lidé mohou mít v době po covidu úplně jinou nemoc, často jde o psychosomatické problémy.“

Právě on si všiml, že mnozí pacienti, kteří se léčili s covidem, podle rentgenu mají plíce objektivně již v pořádku, přesto stále mají problémy s dýcháním.

„Příčina je v tom, že během dlouhého léčení hrudník zatuhne, svaly se zkrátí. Tady pak nastupuje naše práce, abychom je opět uvolnili,“ přibližuje důvod potíží primářka z Trutnova.

Podle ní přibývá i mladých lidí, kteří přicházejí s bolestí v oblasti hrudníku nebo se jim špatně dýchá. Často absolvovali vyšetření na EKG, protože je píchá na prsou nebo pod lopatkou. Mají dokonce strach, jestli třeba neprodělali infarkt.

„Ve skutečnosti jde o syndrom hrudní stěny, který má na svědomí kombinace sedavého zaměstnání, ztuhlého hrudníku a stresu. Stres a psychické problémy mají totiž vliv na napětí svalů,“ pokračuje Silvie Šidáková.

Šikovný fyzioterapeut může pacientovi pomoci tyto potíže odstranit. Rozcvičenému se často velmi uleví, a to i díky zjištění, že žádnou vážnou nemoc nemá.

Léčí už informace, že cvičení pomůže

Rehabilitační lékařka z trutnovské nemocnice si svou práci pochvaluje: „Nesoustředíme se na nemoc, ale na návrat k uzdravení těla i psychiky. Už jen ta informace, že se potíže pacienta dají rozcvičit, je totiž ohromně léčivá. V rehabilitaci je také prostor pro celostní pohled na pacienta. Nejvíce se samozřejmě zaměřujeme na svaly, šlachy a celý pohybový aparát, ale zajímáme se také o sociální situaci člověka, protože vše je propojené.“

V jakém prostředí člověk žije, kde a v jaké poloze pracuje, jak se tam cítí, jaké má vztahy a jaké řeší problémy – to vše hraje roli. Pokud je něco dlouhodobě špatně, může se to odrazit v chronické nemoci, třeba v bolestech hlavy nebo zad.

„Pokud je člověk v napětí, jsou v napětí i jeho svaly. Mnoha lidem by se srovnalo zdraví, kdyby vyřešili své problémy a urovnali si vztahy s nejbližšími. Jenže často to není tak jednoduché, je to většinou běh na dlouhou trať,“ míní Šidáková.

S postcovidovou péčí začínali v Hradci

O pacienty, kteří trpí neutuchajícími problémy po prodělání nemoci covid-19, pečuje také Centrum postcovidové péče při Fakultní nemocnici v Hradci Králové spuštěné loni v prosinci. I tady čeká některé pacienty rehabilitace.

„Nejprve provedeme vyšetření, abychom zjistili, zda nedošlo k poruše funkce plic nebo jestli není dušnost způsobena problémy se srdcem. Uděláme rentgenové nebo CT vyšetření a také zátěžový test, abychom zjistili, zda je pacient dobře okysličený,“ řekl v dubnu pro MF DNES vedoucí centra Michal Kopecký.

Podle hradeckého pneumologa hodně pacientů uvádí, že když jsou v klidu, tak to zvládají, ale při zátěži to nejsou schopni udýchat:

„Pokud zjistíme, že jde o typické příznaky postcovidového syndromu, doporučíme různá dechová a rehabilitační cvičení. Pacienty čeká několik návštěv na rehabilitační klinice, kde je fyzioterapeut naučí, jak mají doma cvičit. Dostanou úkoly a rady k individuálnímu tréninku. My se je už pouze snažíme korigovat, aby se postupně vraceli do normálního života.“

Lékař Kopecký na jaře uvedl, že postcovidový syndrom postihuje pět až deset procent pacientů.