Zarostlý a léta neudržovaný kopec u zámku v Náchodě mění radikálně tvář. Obyvatelé města sice byli rádi, že přírodu mají na dosah, jenže svahy pod národní kulturní památkou trpěly opakovanými sesuvy.
Za dva roky by se zámecký kopec měl objevit v nové kondici, s drenážemi, sítí obnovených cest, zpevňujícími zídkami, nově odhalenými pasážemi i oblíbenými šeříky.
Kvůli zimě dělníci teď některé stavební práce utlumili, aby obnovované či nově budované prvky neutrpěly co do kvality. Naplno se znovu vrátí v březnu či dubnu.
„Pokud klimatické podmínky dovolí, bez přerušení budou pokračovat arboristé v kácení dřevin a keřových porostů. Pokud nebude promrzlá nebo rozblácená země budou také pokračovat zemní práce,“ říká Lucie Bidlasová z územní památkové správy na Sychrově.
Vršek, na němž vyrostl hrad a pak i pozdější zámek v Náchodě, býval po staletí holý.
V druhé polovině 17. století majitelé založili nedaleko úřednického traktu ovocnou zahradu, v 18. století vznikla u zámku na Velké šanci francouzská zahrada Pikolominka a teprve začátkem 19. století začaly přibývat na okolních svazích první stromy, třeba jako součást ovocných školek či anglického parku. Současné úpravy mají kopec částečně vrátit k dřívější podobě.
Na řadě je kácení na jižním svahu
Generální dodavatel firma Garden-line v červenci začala přípravami území a čištěním zámeckého kopce od náletů a probírkami stromů, hlavně těch, u nichž nepotřebovala povolení nebo měla pro kácení výjimku.
Kvůli hnízdění ptáků nebo netopýrům se některé zásahy uskutečnily až v září a říjnu. Arboristé také rozmístili 40 ptačích a 20 netopýřích budek a v pokácených stromech s dutinami založili broukoviště.
Na začátku listopadu, po skončení vegetačního období, nastalo citelné kácení dřevin a keřů, které povolil odbor životního prostředí. Dělníci postupují z východní i západní strany kopce a v nejbližších dnech by měli dorazit až na svah jižní, který se nachází přímo nad Masarykovým náměstím.
V listopadu dělníci zahájili demolice i stavební a zemní práce. Připravují terén pro budoucí síť cest, kopou výkopy pro nové opěrné zdi či drenáže na dešťovou vodu, a to za dohledu archeologů. Rovněž obnovují starší kamenné opěrné zdi či schodiště, pro něž už památkáři schválili vzorky kamene či složení použitých malt.
Zřejmě odkryli baštu z 16. století
Už před zimou také nastoupili archeologové. Při předběžném archeologickém průzkumu pomocí kopaných sond objevili v místě Vysokých šancí v sousedství úřednického traktu torzo původního objektu s půlkruhovým půdorysem. Terén odkopali, stavbu odkryli a dokumentují ji.
Má průměr zhruba 13 metrů, tloušťka stěn se pohybuje mezi 1,5 a 1,2 metru, hloubka nálezu je přibližně dva metry pod úrovní nynějšího terénu. Archeologové předběžně s velkou pravděpodobností odhadli, že jde o pozdně středověkou baštu ze 16. století, která byla součástí opevnění a chránila přístup do hradu od severu.
Zatím to jsou teprve odhady, k jejich potvrzení bude třeba prostudovat archivní prameny.
Zástupci památkové péče už dali najevo, že by se zdivo mělo ponechat přístupné návštěvníkům jako další místo, kde se budou moci seznámit s historií hradozámeckého komplexu. Autor projektu obnovy zámeckého kopce řeší, jak stavbu zakonzervovat a prezentovat, čeká ho odborná debata s archeology i památkáři.
Přístupové cesty jsou zavřené
Staveniště na zámeckém kopci je příliš rozsáhlé, aby ho bylo možné oplotit, a tak je kopec momentálně obehnaný páskou a na nástupních místech jsou zábrany. Dovnitř by lidé neměli chodit.
Zavřeny jsou téměř všechny přístupové cesty k zámku, návštěvníci se tam dostanou pouze alejí Kateřiny Zaháňské směrem od Kramolny nebo po silnici ze sídliště Plhov. Pěší projdou nahoru i náročnějšími stezkami ze Zákoutí, Zámecké ulice a Podzámčí. Mapy s uzavírkami jsou v terénu, na webu města i sociálních sítích.
Zpočátku firma musela příchozí upozorňovat, aby si našli jiné cesty na zámek, teď už to není nutné. „Revitalizace přináší značná omezení, ale projekt se setkal s velkou podporou veřejnosti, a za to děkujeme,“ podotýká mluvčí památkářů Lucie Bidlasová.
Vznikne i nový ovocný sad
Podle projektu vznikne pohodlná okružní cesta kolem celého kopce a síť pěších mlatových nebo visutých cest. Některé skalní výchozy na jižní straně zůstanou obnažené, vynikne obnovená lipová alej kolem historického schodiště a vrátí se plochy šeříků.
Zajímavý prostor vznikne mezi náměstím a hřebenem kopce, kde vede alej Kateřiny Zaháňské. Tam vznikne veřejně přístupný ovocný sad určený procházkám a relaxaci. V západní části kolem Zámecké ulice, kudy lidé míří na zámek po kroutící se silničce pěšky, město vybuduje hřiště pro děti a pro fitness cvičení.
Obnova čeká i alej kolem cesty od Déčka. Západní terasy u paty zámku projdou rekonstrukcí a budou přístupné. Změny se dočká i zanedbaný přístup na kopec od Karlova náměstí, kde bude pobytové schodiště s bezbariérovou rampou. Od Karlova náměstí povede nové schodiště k průchodu ve východních hradbách, dosavadní schodiště vedoucí k Idiným sadům se bude opravovat.
Spolek nechce další kácení v alejiKácení v javorové aleji mezi domem dětí Déčko a zámkem v Náchodě rozladilo členy náchodského Spolku dobrovolných občanů. Stromy tam původně byly zasázeny po jedné straně silnice. V prostřední části kopce však nedávno asi na dvousetmetrovém úseku padly všechny, i když spolek v roce 2015 vyjednal citlivější variantu. „Památkáři tehdy prosazovali vykácet celou alej, my jsme chtěli, aby padly jen stromy ve špatném stavu. Dohodl se nakonec kompromis, že se v rovné části aleje tři úseky vykácí a dva ponechají. Tato část je teď ale vykácena celá. Tehdy vznikl jen zákres v mapě, my jsme situaci už dál nesledovali. V mezidobí si však Národní památkový ústav (NPÚ) zřejmě požádal o další kácení,“ glosuje vývoj člen spolku a opoziční zastupitel Michal Kudrnáč (Zelení). Projekt připravovalo město Náchod původně jako hlavní investor, později se investorem stal NPÚ. Náchodští úředníci, kteří kácení povolili, vysvětlují, že aleje se obnovují buď naráz novou výsadbou, anebo postupně vytvářením různověkého stromořadí. Oba přístupy mají klady i zápory. Úředníci zdůrazňují, že alej dlouho postrádala péči. Když městský úřad obdržel před čtyřmi lety žádost o pokácení prostřední i horní části aleje, zcela na to nekývl. „Přihlédli jsme k celkové situaci a přiklonili se k variantě etapovité obnovy aleje. Povolili jsme pokácení pouze souvislého prostředního úseku aleje, ale nepovolili pokácení jejího horního úseku, a to kromě několika jednoznačně havarijních stromů. V prostředním úseku byly stromy v nejhorším zdravotním stavu a přitom zde jsou dobré předpoklady pro vytvoření nového a pohledově souvislého úseku stromořadí,“ vysvětluje postup úřadu Radomír Česenek z odboru životního prostředí. Teď se památkáři dožadují pokácení ještě šesti javorů mléčů v horní části aleje pod úřednickým traktem. Spolek je proti a žádá, aby se asi padesátiletým stromům dostalo náležitého ošetření. Argumentuje, že staré stromy mají na zámeckém kopci své místo kvůli hmyzu, netopýrům či ptákům, ale i jako krajinotvorný prvek. „Někdy v budoucnu se bude řešit i stav aleje Kateřiny Zaháňské, kterou nikdo sedmdesát osmdesát let neudržoval a určité zásahy tam budou potřeba. Památkáři tam zřejmě znovu budou prosazovat svůj koncept s kácením, budeme to sledovat,“ říká Michal Kudrnáč. |
